Do Moravského Krumlova lákala epopej ročně tisíce lidí. Turisté městu chybí

Nahrávám video

Moravský Krumlov, kde byla Slovanská epopej desítky let vystavená, usiluje o to, aby se plátna na zámek vrátila. Ročně dílo přilákalo do města dvacet pět tisíc turistů. Výsledek soudního líčení, které by mělo určit, kdo je vlastníkem epopeje, je pro město důležitý. Malířův příbuzný totiž připustil, že by se do Krumlova mohlo dílo vrátit.

Slovanská epopej přitahovala turisty. Ročně jich do Moravského Krumlova přijelo dvacet pět tisíc. Dnes jsou to jednotlivci. Dříve věhlasný hotel Epopej na krumlovském náměstí odkazující na slavné dílo Alfonse Muchy se bez něj klasickou cestou neuživí. V minulé sezoně tam nocleh hledalo jen několik návštěvníků. „Loni se tu ubytovalo turistů asi pět,“ říká majitel hotelu František Bublan. Z hotelu nakonec musel udělat ubytovnu. „My jsme to tu přeměnili na dlouhodobější bydlení pro pracující lidi,“ říká František Bublan.

Nikdo jiný než Moravský Krumlov po válce plátna vystavovat nechtěl

Soudní líčení o vlastnictví Slovanské epopeje sledují v Moravském Krumlově s napětím a doufají, že se dílo Alfonse Muchy jednou na zámek vrátí. Už proto, že ho díky Moravskému Krumlovu mohla spatřit veřejnost. Za války byla plátna před nacisty a bombardováním ukrytá na dvou místech v Praze. O tom, kde přesně, se vedou polemiky.

Po druhé světové válce Praha řešila, kam plátna umístí. Zájem o ně v roce 1950 projevil právě Moravský Krumlov. „Plátna byla schovaná ve vlhkém sklepení nějaké školy. Město si najalo stěhovací vůz a ta plátna tam naložili. Všech těch dvacet převezli do Moravského Krumlova,“ vzpomíná pamětnice Ludmila Slouková. Převoz posvětila vdova po slavném malíři Marie Muchová a vyjádřila radost nad tím, že Krumlov epopej vystaví. Vlastnoručně to městu napsala v dopise. Dodnes je v místním muzeu.

Dopis vdovy po slavném malíři Marie Muchové a histrorické fotografie z převozu pláten
Zdroj: ČT24

Krumlovští měli epopej od Prahy v dlouhodobé zápůjčce. V zámeckých prostorách byla vystavená od roku 1963. Smlouva o zápůjčce do Moravského Krumlova vypršela v roce 2010 a po mnoha politických tahanicích se plátna přestěhovala do Prahy. Od roku 2012 byla vystavena ve Veletržním paláci.

Zámek město zrekonstruuje. Prostory pro epopej má připravené

Zámek v Moravském Krumlově několik let už chátrá. Obec shání peníze na jeho opravu, díky které by se měl svým vzhledem vrátit v čase do roku 1945. John Mucha už dřív připustil, že pokud by spor o epopej vyhrál, mohla by být opětovně vystavena právě na zámku. Vedení obce ji ale přijme jen v dobrém stavu, na drahou údržbu pláten by totiž nemělo finance a starosta se obává, že pokud budou malby dlouho v zahraničí, k jejich poškození dojde. „Plátna by tu mohla být vystavená alespoň do doby, než pro ně Praha najde trvalé umístění a splní tím závěť Alfonse Muchy. Ty prostory jsou tu nachystané,“ říká starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09).

Těšnov nebo Vítkov. I v Praze se vedou o umístění pláten spory

Už v únoru by měla kulturní památka odletět do Art centra v japonském Tokiu. Zpět do Prahy se má soubor pláten vrátit za rok. Kde bude potom vystaven, to záleží na tom, jak rozhodne soud. Celý cyklus obrazů zatím nemá v Česku své stálé místo. Od přesunu do Prahy z Moravského Krumlova před pěti lety byla k vidění jenom v Průmyslovém paláci. Zájem o Slovanskou epopej projevilo hned několik subjektů. Nová výstavní síň by mohla vzniknout na pražském Těšnově. Lokalitu doporučila vedení města odborná komise. Kromě něj byla ve hře také Letná, holešovické výstaviště, Vyšehrad nebo Vítkov. „Já jsem velice ráda, že to je právě Těšnov, protože je to, jak jsem říkala, prostředí, které si zasluhuje nějaké oživení,“ řekla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová (ANO).

Část veřejnosti a také architektů ale s tímto umístěním nesouhlasí. Navrhují místo toho jinou lokalitu u Národního památníku na pražském Vítkově. Jedním z argumentů je unikátní výhled. A pak je tu ještě jeden důvod, údajné přání autora z doby, kdy cyklus dokončoval. „Já zde mám dokument z roku 1925, podepsaný samotným Muchou, který říká, že pokud se týče umístění definitivní budovy, mohla by táž býti situována na vrchu Žižkově,“ říká starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. Starostka Prahy 3 navíc dodává, že Těšnov není vhodný i proto, že je to místo, které leží v záplavové oblasti a také je to velice rušná křižovatka.

Muchův dědic John v Praze epopej ale moc nechávat nechce.„Já se s nimi ze slušnosti setkám, poslechu si jejich názor, ale prozatím se zaměřuji jenom na jedno jádro, a to je to, komu ta epopej patří,“ říká John Mucha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nejvyšší volební potenciál má v hlavním městě SPOLU pro Prahu. Obyvatele nejvíc trápí bydlení

Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
před 4 hhodinami

Pan Prokoukl nebo AI babička pomáhají odhalovat kyberšmejdy

Kyberšmejdi způsobili podle policie letos lidem a institucím škody už za pět miliard korun. Loni je za celý rok připravili o šest miliard. Velkou vlnu podvodů očekávají policisté před Vánocemi. Nezákonné praktiky mohou pomoci odhalit projekty využívající umělou inteligenci. Například web Pan Prokoukl, který před necelým rokem spustila Policie ČR ve spolupráci s Olomouckým krajem.
před 5 hhodinami

Unikátní barokní grotty s ametysty z Kroměříže ožily ve 3D modelech

Unikátní umělé barokní jeskyně kroměřížského zámku si mohou lidé prohlédnout v podobě 3D modelů. Zachycují Apollonovu a Důlní grottu z konce sedmnáctého století včetně ametystové výzdoby, světel imitujících oheň a funkčních fontán. Modely jsou vystavené v olomoucké Pevnosti poznání.
29. 9. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
včera v 07:30‌‌

Kontaminace olovem v Odoleně Vodě se prověřuje jako ohrožení z nedbalosti

Středočeští policisté v souvislosti s vysokou koncentrací olova ve vodě z vodojemu Odolena Voda zahájili trestní řízení. Případ prověřují jako ohrožení životního prostředí z nedbalosti. ČT to sdělila mluvčí policistů Vlasta Suchánková. Policisté podle ní úzce spolupracují s Českou inspekcí životního prostředí a středočeskými vodohospodáři. Ti zjistili nadlimitní koncentraci olova ve vodě minulý čtvrtek. Podle úterních výsledků voda v oblasti Odolena Voda stále není pitná.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Jezdí po paměti a bourají. Na novém přivaděči k D3 už se staly čtyři nehody

Na novém přivaděči k dálnici D3 mezi Třebonínem a Rájovem na Českokrumlovsku se během prvního měsíce provozu staly čtyři nehody, při kterých se zranilo šest lidí. Podle policie i dopravních expertů je značení dostatečné, problémem je hlavně nepozornost řidičů a změna přednosti v jízdě.
29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.