V únoru příštího roku odletí Slovanská epopej do Asie, kde zůstane do poloviny roku 2018. Cyklus pláten od mistra české secese Alfonse Muchy uvidí nejprve od 7. března v Tokiu, zhruba v polovině příštího roku se pak přesune do Číny. Galerie hlavního města Prahy (GHMP), v jejíž správě epopej je, ještě pracuje na definitivní verzi smlouvy o zapůjčení.
Do Japonska dvacet rozměrných pláten cestuje v roce české kultury, který v zemi vycházejícího slunce připomíná 60 let od obnovení diplomatických vztahů obou zemí. Ještě na podzim tohoto roku se do Veletržního paláce v Praze, kde je epopej vystavena, přijedou podívat japonští novináři.
„K Muchovi mají Japonci vřelý vztak, skoro ho povařují za svého umělce,“ uvedla kurátorka výtavy v Tokiu Vlasta Čiháková Noshiro. Přesto se očekává, že že náklady budou vyšší než příjmy. „I kdyby bylo 3000 návštěvníků denně, tak budou v červených číslech. Japonci jsou připraveni na té výstavě tratit,“ dodala Noshiro.
Po třech měsících v Japonsku by se epopej měla přesunout do Číny, podle ředitelky GHMP Magdaleny Juříkové zatím nejsou termíny definitivní, protože není uzavřena. „Mezi naší a čínskou stranou ještě podrobné memorandum nevzniklo. Prozatím jsme podepsali jen stručnou formu dohody, která deklaruje zájem putovní výstavu uspořádat. Definitivní memorandum bude v průběhu několika měsíců,“ upřesnila.
Prozatím se počítá s tím, že obrazy vystaví do poloviny roku 2018 tři čínská muzea: od července do října 2017 muzeum v Nan-ťingu, poté do března 2018 v Kuang-tungu a nakonec v Chu-nanu.
Asijské turné má i kritiky, včetně Muchova vnuka
Slovanská epopej byla vystavována už více než dvacetkrát v Česku i v cizině, poprvé v roce 1919 v Klementinu. Už v roce 1936 ale pražská městská rada nedoporučila epopej vůbec na výstavy zapůjčovat, protože vzhledem ke své technice a k obrovským rozměrům při transportu velmi trpí. Proti zapůjčení do Asie se nyní postavili i někteří odborníci.
„Příslib tříleté zahraniční zápůjčky cyklu Alfonse Muchy epopej na orientální cesty do Číny, Koreje a dalších asijských zemí s kolísající nesrovnatelně vyšší relativní vlhkostí i teplotami je riskantní, neodpovědný hazard hraničící s fyzickou likvidací technologicky velmi choulostivé a zranitelné kulturní památky,“ obává se například akademický malíř Karel Stretti z Akademie výtvarných umění v Praze.
Před převážením pláten varovala i akademická malířka Zuzana Poláková, která Muchova díla ze soukromé sbírky restaurovala: „Čím více vývozu, tím méně Alfonse Muchy. Kromě úbytku barevné vrstvy z povrchu plátna stálým natáčením pro převoz jsou velkým nebezpečím plísně, které klihová vrstva plátna přirozeně láká. Klih rubu obrazu přitahuje nejen plísně, ale také veškeré škůdce. Po odstranění plísní se již nikdy konopnému plátnu nevrátí jeho původní pevnost.“
S plánovaným turné nesouhlasí ani malířův vnuk John Mucha, který podal na Prahu žalobu. „Jde nám stále o to samé: Praha nedodržela slib, že pro Slovanskou epopej postaví galerii, zároveň nesouhlasíme s tím, aby dílo cestovalo po Asii, čímž by se mohlo poničit,“ vysvětlil Muchův advokát František Vyskočil.
„Jako včera namalované“
„Dneska už je transport takových věcí tak sofitistikovaný, že nedpředpokládáme, že by díla byla nějakým způsobem ohrožena,“ namítá na kritiky ředitelka GHMP Magdalena Juříková. Podle kurátora a restaurátora Tomáše Bergera jsou obrazy, které vznikaly v letech 1912 až 1926, ve výborném stavu. „Jsou jako včera namalované na to, co všechno zažily. Mucha je vytvořil s tím, že budou rolována,“ řekl dnes novinářům. Současné podmínky a vystavování v muzeích jsou podle něj nejlepší zacházení od vzniku obrazů.
„Odchylky mezi vlhkostí a teplotou mezi jednotlivými muzei se pohybují v řádu jednoho nebo dvou stupňů Celsia,“ upřesnil Libor Veselý z firmy Kunsttrans, která bude přepravu obrazů do Asie zajišťovat. Přepravovat se budou navinuté na válcích s asi půlmetrovým průměrem, všechny obrazy navíc nesmí cestovat jedním letadlem. Váha jednoho plátna je asi 20 kilogramů. Pojistná hodnota obrazů je nejméně 10,8 milionu eur.
Po Asii do Krumlova?
Prozatím je Slovanská epopej umístěna ve Veletržním paláci v Praze, kam byla v roce 2012 přestěhovaná z Moravského Krumlova. Podmínky tamního zámku, kde byla plátna po desítky let vystavena, byly shledány nevyhovujícími.
Po skončení asijského turné by se ale epopej mohla na krumlovský zámek vrátit, budou-li výstavní prostory pro ni vhodné, vyplynulo ze zářijového jednání mezi Prahou a Krumlovem. „Domluvili jsme také, že zápůjčka bude časově omezena. Do konce roku bychom měli vědět základní rysy nějakého memoranda,“ oznámila pražská primátorka Adriana Krnáčová.
„Byli bychom rádi, aby epopej byla vystavena v Krumlově do doby, než pro ni Praha najde trvalé umístění,“ podotkl krumlovský primátor Tomáš Třetina. Přáním Alfonse Muchy totiž původně bylo, aby Praha epopeji vybudovala samostatný výstavní pavilon. Praha chce do konce roku vybrat, kde by mohl stát.
Mezi zvažovanými variantami je například stavba nové budovy na Výstavišti či na místě někdejších Eliščiných lázní, případně vystavení pláten na Vítkově nebo pod kyvadlem na Letné.
