Kaple v Libavé dlouhá léta chátrala. Teď připomíná zaniklé obce

Kaple v Libavé

Původní němečtí obyvatelé se k ní spolu s českou menšinou chodili modlit. Po druhé světové válce ale hřbitovní kaplička ve vojenském újezdu Libavá chátrala. Sloužila třeba jako strážní budka sovětských vojáků. Dlouhá léta devastace teď vystřídala oprava. Materiál na obnovu kapličky má rovněž symbolickou hodnotu. Pochází ze všech zaniklých obcí na Libavsku.

„Je takovým symbolem za všechny zničené kostely a všechny sakrální stavby. Také proto jsme chtěli, aby tady z každé vesnice něco bylo,“ sdělil libavský kronikář Jindřich Machala. Jednou z částí kaple je tak například i kus ze Staré Vody. A mimo jiné rovněž dělostřelecká nábojnice. Jak totiž dodal Jindřich Machala, žili zde i ruští vojáci.

„Kámen zazděný do stěny kapličky je z Rudoltovického hřbitova. A mříž na dveřích pochází z rychty v Zigharticích,“ zjistil na místě redaktor České televize Martin Laštůvka.

  • Osud obyvatel vojenského újezdu Libavá mapuje Kronika Libavska. Historie tohoto místa, kde žije nejvíce lidí ze všech újezdů v zemi, je popisována i na základě příběhů lidí, kteří zde žili nebo žijí.
  • Kronika popisuje vznik osídlení a dějiny Libavé, od roku 1945 je zachycena podrobně až do letošního jara. Jindřich Machala, autor publikace, žije na Libavé desítky let. „Když jsem se bavil s původními obyvateli, zjistil jsem, že o historii toho místa neví nic. Brali to jako bouraniska po sudetských Němcích. Chtěl jsem, aby získali více informací. Původně jsem chtěl napsat obecní kroniku, dlouho jsem sháněl fakta, hodně mě zajímaly příběhy lidí. Některé osudy jsou opravdu jedinečné,“ uvedl.
  • Kronika vyšla už ve čtyřech vydáních, poslední z nich je zcela přepracováno. Informace získával autor i v Německu, kde navštívil rodáky. Získal od nich i cenné fotografie, které tvoří více než polovinu publikace. Do knihy byly přednostně zařazeny snímky z válečných dnů, kostely, mlýny, rychty a hřbitovy zaniklých vesnic. Doplňují je fotografie ze života původních obyvatel a kopie různých dokladů.
  • „Nechtěl jsem, aby to byl popisný dějepis. Záleželo mi hlavně na tom, aby to bylo věrohodné, aby si lidé z toho něco zapamatovali a zaujalo je to. Postupně jsem se poučil, jak to udělat,“ dodal Machala.
  • Zdroj: ČTK

Kaple bude jediným pietním místem na Libavé. Vzpomínat se tady bude třeba na lidi, kteří ve vojenském újezdu zahynuli. Členové okrašlovacího spolku Lubavia se ale chtějí věnovat i dalším místům. Třeba zaniklým německým hřbitovům.

Ve vojenském prostoru zůstalo celkem 14 hřbitovů, které jsou v dezolátním stavu. „A kromě toho je tady 22 různých památníků, pomníků,“ doplnil libavský kronikář.

Vojenský výcvikový prostor Libavá se rozkládá na území pěti okresů – Olomouc, Přerov, Bruntál, Opava a Nový Jičín. Jeho rozloha byla 327 kilometrů čtverečních, počátkem letošního roku se zmenšila o třetinu. Armáda si od toho slibuje úspory. Vojenský prostor Libavá zřídila vláda v roce 1946. Jeho součástí se stala území 24 obcí, ve kterých do té doby žili téměř výhradně Němci. V roce 1946 byli vysídleni. Odejít museli také čeští přistěhovalci. Život v obcích poté dlouhá desetiletí řídila armáda.