Kaple v Libavé dlouhá léta chátrala. Teď připomíná zaniklé obce

Původní němečtí obyvatelé se k ní spolu s českou menšinou chodili modlit. Po druhé světové válce ale hřbitovní kaplička ve vojenském újezdu Libavá chátrala. Sloužila třeba jako strážní budka sovětských vojáků. Dlouhá léta devastace teď vystřídala oprava. Materiál na obnovu kapličky má rovněž symbolickou hodnotu. Pochází ze všech zaniklých obcí na Libavsku.

Video Kaple v Libavé
video

Kaple v Libavé

„Je takovým symbolem za všechny zničené kostely a všechny sakrální stavby. Také proto jsme chtěli, aby tady z každé vesnice něco bylo,“ sdělil libavský kronikář Jindřich Machala. Jednou z částí kaple je tak například i kus ze Staré Vody. A mimo jiné rovněž dělostřelecká nábojnice. Jak totiž dodal Jindřich Machala, žili zde i ruští vojáci.

„Kámen zazděný do stěny kapličky je z Rudoltovického hřbitova. A mříž na dveřích pochází z rychty v Zigharticích,“ zjistil na místě redaktor České televize Martin Laštůvka.

Kaple bude jediným pietním místem na Libavé. Vzpomínat se tady bude třeba na lidi, kteří ve vojenském újezdu zahynuli. Členové okrašlovacího spolku Lubavia se ale chtějí věnovat i dalším místům. Třeba zaniklým německým hřbitovům.

Ve vojenském prostoru zůstalo celkem 14 hřbitovů, které jsou v dezolátním stavu. „A kromě toho je tady 22 různých památníků, pomníků,“ doplnil libavský kronikář.

/*json*/{"map":{"lat":49.75313136917059,"lng":17.57080198828122,"zoom":11,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.72803019097013,"lng":17.524566650390625,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vojenský výcvikový prostor Libavá se rozkládá na území pěti okresů – Olomouc, Přerov, Bruntál, Opava a Nový Jičín. Jeho rozloha byla 327 kilometrů čtverečních, počátkem letošního roku se zmenšila o třetinu. Armáda si od toho slibuje úspory. Vojenský prostor Libavá zřídila vláda v roce 1946. Jeho součástí se stala území 24 obcí, ve kterých do té doby žili téměř výhradně Němci. V roce 1946 byli vysídleni. Odejít museli také čeští přistěhovalci. Život v obcích poté dlouhá desetiletí řídila armáda.