Začala rekonstrukce Barrandovských teras. Do tří let přivítají první návštěvníky

Funkcionalistické Barrandovské terasy se začaly po letech chátrání opravovat. Kulturní památka od architekta Maxe Urbana by se mohla znovu otevřít veřejnosti za tři roky. Vlastník stavby – akciová společnost Barrandovské terasy, chce podobu hlavní budovy s vyhlídkovou věží co nejvíc přiblížit původnímu vzhledu. Vzniknout by zde měly i dvě restaurace – jedna moderní a druhá dobová ve stylu 30. let.

Rekonstrukce Barrandovských teras bude rozdělená do několika etap. V první fázi, která začala 15. září, je v plánu například oprava střešního pláště na hlavní budově i věži. Budou odstraněny i dodatečně vystavěné prvky a nástavby, v interiéru latexové výmalby nebo tapety.

Veškeré úpravy schválili památkáři. Historická budova ale nebude opravena do úplně původní podoby, i když se jí architekti snažili co nejvíce přiblížit. Z důvodu velkého hluku kolem stavby budou například jiná okna, nutná je i vzduchotechnika a další úpravy. Pod stávající budovou vznikne podzemní parkoviště pro zhruba 50 aut. 

Původní budova by měla zůstat přístupná veřejnosti, včetně kdysi slavné Francouzské restaurace. Nově z ní ale bude restaurace česká. Z dřívější kavárny pak bude lehčí bistro s mezinárodní kuchyní. Obě restaurace bude provozovat šéfkuchař Robert Chejn, který od roku 2004 provozuje hotel s restaurací Chateau Kotěra.

Hotel bude kopírovat hadovitý půdorys teras

Investor plánuje v areálu postavit také dvě nové budovy. Budou sloužit jako apartmánové bydlení s kapacitou pro zhruba dvě stovky hostů. Dvoupodlažní hotel pochází od renomovaného studia Kuba Pilař architekti a bude kopírovat původní hadovitý půdorys teras. Druhá budova vyroste na ostrohu v severní části.

Památkáři se s nevratným budoucím zastavěním venkovní části teras neradi smiřovali. Vedoucí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců ale už dříve uznal, že opravit jen restaurační objekt nebylo reálné – několik investorů od takového nápadu ustoupilo. Důležité podle něj je, že objekt, který je kulturní památkou, bude zachráněn, byť za cenu přístavby v okolí.   

Barrandovské terasy dlouho chátraly a termín rekonstrukce se několikrát posouval. Společnost čekala na stavební povolení, jež se jí podařilo získat až letos v srpnu. Investorem oprav je liberecký podnikatel řeckého původu Michalis Dzikos, který se specializuje na opravy architektonických památek první republiky. Budovy obvykle citlivě přestavuje na hotely.

Dzikos zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra. Stojí také za rekonstrukcí secesního Okresního domu architekta Jana Kotěry v Hradci Králové nebo za opravou Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu v Brně. Z někdejší banky je nyní Hotel Grandezza.

Dzikos na projektu v Brně spolupracoval s architektem Ondřejem Kukralem, který připravil také rekonstrukci Barrandovských teras. Cenu oprav podnikatel nezveřejnil. Podle starších úvah jeho někdejšího spolupracovníka Jaromíra Hrdličky má jít o investici mezi 200 až 500 miliony korun. 

Zničený bar Trilobit obnovený nebude

Pod novostavbou hotelu ale zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod nimi. Ani zničený bar Trilobit obnoven nebude.

Zanedbaná jižní část teras a zbytky klubu Trilobit. Právě zde by měl vyrůst luxusní apartmánový dům.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Terasy nechal postavit inženýr Václav Maria Havel (otce prezidenta Václava Havla). Při návštěvě Spojených států ho v San Francisku nadchl restaurant na útesu nazvaný Cliff House. Proto chtěl v Praze postavit něco podobného. Jeho bratr Miloš Havel, podnikatel ve filmovém průmyslu a vlastník Lucerny, vložil do projektu potřebné peníze.

Oblíbené místo filmových hvězd

Ačkoliv této vizi zpočátku nikdo nevěřil, vyrostla na Barrandově zahradní restaurace Terasy, jejímž autorem byl architekt Max Urban. V roce 1930 Terasy slavnostně otevřel sám Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve 30. a 40. letech minulého století byly terasy přes týden oblíbeným místem večírků filmových hvězd, o nedělích pak přijížděly davy Pražanů. V době největší slávy mohli návštěvníci povečeřet u 500 stolů, k dispozici byly tři tisíce židlí. 

S obnovou plaveckého bazénu pod barrandovským ostrohem se nepočítá.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Dominantu teras představovala vyhlídková věž s restaurací. Vzhledem k její výšce a poloze se návštěvníkům naskýtal nádherný pohled na panorama Prahy. V areálu byl také bazén, proslulý velmi studenou vodou, pláž, anglický trávník, hřiště pro odbíjenou a vybavení pro stolní tenis.

Terasy používaly při propagaci heslo „Za Prahou a přece v Praze“. Od Jiráskova mostu sem vedla řadu let speciální autobusová linka. Hojně je proto navštěvovala střední třída, která zde hledala a nacházela svůj „velký svět“. Terasy byly významné i francouzskou kuchyní. Díky své členitosti skýtaly také azyl záletnickým radovánkám.

Nahrávám video
Barrandovské terasy v době největší slávy
Zdroj: ČT24

Na terasách se točily exteriérové scény 15 českých filmů – například Tři vejce do skla s Vlastou Burianem, objevily se ale i ve Vančurově filmu Před maturitou.

V roce 1948 byly Barrandovské terasy znárodněny. Peníze na udržování rozsáhlého komplexu scházely a objekt postupně chátral. Jako první to postihlo populární bazén pod barrandovskou skálou.

Barrandovské terasy
Zdroj: ČT24

Za socialismu se na terasách dařilo alespoň diskotékám, ty ale nemohly celý komplex udržet při životě. Omítka dál opadávala, mobiliář se vytrácel a cenné zahrady zarostly přirozeným náletem.

V roce 1992 komplex v restituci získali bratři Ivan a Václav Havlovi. Ivan Havel svůj podíl převedl na svou ženu Dagmar. Václav Havel převedl podíl na svou druhou manželku Dagmar Havlovou, která následně od švagrové za více než dvacet milionů odkoupila její část. Dzikos získal podíl v akciové společnosti Barrandovské terasy v roce 2001 údajně za čtvrt milionu korun. Loni na podzim se stal jediným akcionářem společnosti.

Manželka Ivana Havla si však ponechala plavecký bazén, který v roce 1994 získala od Vodních staveb za 900 tisíc korun. V říjnu 2001 shořel zchátralý Trilobit bar, ve kterém v té době podle policie živořila skupinka bezdomovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Případ týrání koček v oboře Březka míří k soudu

Státní zástupce podal obžalobu v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil mluvčí státního zastupitelství Praha-východ Dalibor Šelleng. V případu odsouzení hrozí obžalovanému za trestný čin týrání zvířat až šest let odnětí svobody.
10:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úpravy rozptylové loučky v Brně vyvolaly odpor pozůstalých

Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
před 6 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 8 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 17 hhodinami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 21 hhodinami

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 22 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
včera v 07:30
Načítání...