Zastupitelé Jihomoravského kraje dnes na mimořádném zasedání, dva dny před krajskými volbami, schválili vydání zásad územního rozvoje, které jižní Moravě jako jedinému kraji chyběly. Díky schválení bude možné pokračovat v projektech některých dopravních staveb, které bez plánovacího dokumentu nebylo možné připravovat. Patří mezi ně například dálnice do Vídně nebo obchvaty Břeclavi, Znojma a Mikulova, ale také D55 mezi Břeclaví, Hodonínem a Zlínským krajem.
Odhlasováno, schváleno. Dva dny před volbami. Pro zásady územního rozvoje zvedlo ruku padesát šest zastupitelů z celkových šedesáti pěti. Hlasování zastupitelů sledovalo několik desítek lidí. Diváci zaplnili celou galerii zastupitelského sálu úřadu kraje.
Vytvoření klíčového dokumentu trvalo šestnáct let
Jihomoravský kraj řeší svou územně plánovací dokumentaci už od roku 2000. Na finální podoběZásad územního rozvoje pracuje od roku 2007. Nedávno ukončil závěrečný proces veřejného projednávání tetnokrát už třetí verze dokumentu. Námitky poslaly čtyři desítky obcí, dva investoři a šestnáct zástupců veřejnosti. Dalších více než dvanáct set podání bylo samostatných. Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), který je za přípravu plánu zodpovědný, kraj vypořádal všechny námitky. Některým vyhověl, některým jen zčásti a některým vůbec.
- Klíčový dokument obsahuje kromě toho, kudy povedou dopravní koridory, tedy dálnice nebo železnice také rozložení významných sítí, například trasování ropovodů. Zahrnuje i opatření proti velké vodě nebo suchu, vodní díla nebo mokřady. Pamatuje i na výstavbu bio-koridorů, tedy přírodních ploch určených k migraci živých organismů.
V dokumentu zůstala bílá místa
Poslední verzi dokumentu z roku 2012 zrušil Nejvyšší správní soud. A podle řady kritiků čeká stejný osud i tu nejnovější, dnes schválenou. Sporné body podle nich úředníci nevyřešili, místo toho nechali v plánech bílá místa, takzvané územní rezervy. Dokument tak stále nedokáže s jistotou určit, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jaká bude podoba Brna a jeho okolí. Například nedokáže vyřešit trasování čtyřproudové silnice z Brna na sever, která má odvést tranzitní dopravu z mnoha obcí.
Obce na současné I/43 jsou zklamané
Antonín Tesařík doplnil, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy, například to kudy povede dálnice D43 od dálnice D1 až po Lysice, má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu. To je pro obce, které leží na současné silnici I/43 z Brna směrem na Svitavy velkým zklamáním.
Právě proto, že kraj odložil definitivní vyřešení trasy D43 zhruba o čtyři roky a ponechal ji v územním plánu ve dvou variantách v územní rezervě a teprve zadá studii. Obce na existující silnici budou o to déle trpět hustou tranzitní dopravou a obce na trasách možných variant budou dále žít v nejistotě.
Se zásadami není spokojené ani Brno, které proti postupu kraje protestovalo. „Komplikuje se rozvoj i řešení problémů souvisejících se zhoršenou kvalitou ovzduší. Lze očekávat, že současný stav zkomplikuje jak změnu současného, tak přípravu nového územního plánu,“ řekl náměstek primátora Martin Ander (SZ). Město totiž do aktualizace zásad nebude vědět, s jakými dopravními proudy a z jakých směrů musí počítat.
Kraj má zato, že při pořizování dnes schváleného plánu postupoval v souladu se zákonem. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) už dříve řekl, že žalobu má právo podat každý. „Jsme přesvědčení, že jsme při procesu tvorby zásad maximálně respektovali zákony a judikaturu soudů včetně Nejvyššího správního soudu a jeho minulé rozhodnutí,“ řekl Michal Hašek (ČSSD).
„Zásady pevně stojí na čtyřech pilířích. Je to postup podle zadání schváleného zastupitelstvem v roce 2013, soulad s nadřazeným dokumentem Politiky územního rozvoje České republiky, postup v souladu se stavebním zákonem a také reflexe rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byly zrušeny zásady minulé,“ řekl zastupitelům Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Kraj měl před schvalováním k dispozici i souhlasné stanovisko od ministerstva životního prostředí, které mělo dříve výtky kvůli postupu u některých částí dokumentu.
Antonín Tesařík doplnil, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy, například to, kudy povede D43 od dálnice D1 až po Lysice, má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu.
Opozice: Schválení dokumentu je fatální chyba
Opoziční TOP 09 v čele s jihomoravským předsedou Janem Vitulou hlasovala proti schválení dokumentu. „Schválení je fatální chyba. Zásady se měly nejprve pořádně dopracovat i s problematickými oblastmi a teprve potom schválit. I když ale považuju dokument za špatně udělaný, je v zájmu kraje, aby ustál případnou soudní žalobu. Pokud soud zásady zruší, dlouho se tady nic nepostaví,“ řekl novinářům Vitula.
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje také přijalo dvě doprovodná usnesení. V prvním vyzvalo ministerstvo dopravy k urychlení realizací dopravních staveb v Jihomoravském kraji, jejichž investorem je stát. Ve druhém na návrh ODS schválilo usnesení, že v případě územní rezervy pro vodní nádrž v Čučicích na Brněnsku by se měla hledat jiná řešení pro globální sucho než výstavba přehrady.
