Vrchní soud v Praze chyboval, když v květnu prodloužil vazbu Martina Ignačáka. O tom, jestli bude muž na rozsudek čekat za mřížemi, musí rozhodnout znovu, uložil mu dnes Ústavní soud. Ignačák je obžalovaný z přípravy útoku zápalnými lahvemi na nákladní vlak převážející vojenský materiál. Skupina anarchistů tak chtěla podle vyšetřovatelů narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země.
Ignačák si u Ústavního soudu stěžoval na rozhodnutí vrchního soudu z května letošního roku. Soud tehdy změnil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak ještě vazbu znovu prodloužil v srpnu. Vrchní soud by tak v novém rozhodnutí měl zohlednit aktuální situaci a znovu zvážit, zda musí Ignačák čekat na verdikt za mřížemi.
„Návrhu na okamžité propuštění Ignačáka z vazby ÚS vyhovět nemohl,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Není to v kompetenci Ústavního soudu. Ignačák síň opustil v želízkách. Vězeňská služba mu je sundala alespoň při vyhlašování nálezu, i přes to že eskorta požádala soud, aby Ignačák zůstal spoutaný celou dobu. „Považuji tuto žádost za zbytečnou,“ reagoval předseda senátu David Uhlíř.
Ústavní soud: není důvod k útěkové vazbě
Martin Ignačák je ve vazbě přes rok, a to kvůli obavě z útěku a skrývání před trestním stíháním. Neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně tvrdil, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí a mařit další soudní líčení.
To, že Ignačákovi hrozí vysoký trest, není podle Ústavního soudu důvodem pro dlouhodobou vazbu. Ignačák dosud nebyl trestán, před uvězněním pracoval, sestra mu nyní nabízí zázemí a bratr zaměstnání. Neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině.
„Všechny tyto faktory svědčí proti útěkové vazbě,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Nález přečetla v Ignačákově přítomnosti za přísných bezpečnostních opatření. Argumentem pro vazbu je naopak jen délka hrozícího trestu a výpověď policejního agenta, podle kterého Ignačák v minulosti naznačil, že by mohl uprchnout do Španělska.
Všichni aktéři případu tvrdí, že šlo o policejní provokaci
Ignačák tvrdí, že je nevinný. Podle něj vyprovokovali útok tajní policisté, kteří nakupovali materiál pro výrobu zápalných lahví, tlačili skupinu k násilné akci a vybrali jí i místo možného úderu. Totéž tvrdí i další tři aktéři. Obžalobu odmítají a cítí se nevinní. Kauzu považují za výsledek policejní provokace. Tvrdí, že žádný útok zápalnými lahvemi neplánovali. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Zbývající dvě ženy před soudem stanuly kvůli tomu, že o plánech skupiny věděly a nenahlásily to policii.
Problematice policejní provokace se věnoval v nálezu i Ústavní soud. „Není možné, aby někdo byl odsouzen za čin, který spáchal proto, že k němu byl policistou podnícen, naveden, přesvědčen, donucen nebo přemluven,“ je uvedeno v nálezu.
Obvinění podle obžaloby chtěli narušit politickou, hospodářskou a sociální strukturu země, když plánovali za použití zápalných lahví provést útok na nákladní vlak převážející vojenský materiál. V obžalobě se píše, že chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy.
Ignačákova vazba je nejdelší, trvá rok a čtyři měsíce. Osm měsíců byl v cele také Petr Sova, jehož obžaloba označuje za hlavní postavu celého případu. Na svobodu se dostal na začátku loňského prosince kvůli justiční chybě.
Razie proti extremistům začala loni na konci dubna. Celkem bylo zatčeno deset lidí, obviněno jich bylo šest. Případ šestého člověka, stíhaného pro nedovolené ozbrojování a přechovávání hromadně účinné zbraně v bytě, byl z pražské části vyčleněn a zabývají se jím justiční orgány v Brně.
