Přípravu teroristického útoku na vlak řeší soud. Obvinění tvrdí, že šlo o provokaci

Pražský městský soud začal projednávat kauzu levicových extremistů, kteří podle obžaloby plánovali teroristický útok na vlak.  Petr Sova, jehož obžaloba považuje za hlavního organizátora případného útoku, celou kauzu považuje za absurdní a vyprovokovanou policejními agenty. Sova podle obžaloby vytvořil skupinu, kde působili další obvinění Martin Ignačák a Alexandra Ščambová.

Také podle Ignačáka vyprovokovali útok tajní policisté, kteří nakupovali materiál pro výrobu zápalných láhví, tlačili skupinu k násilné akci a vybrali jí i místo možného úderu. Ignačák se po roce a čtvrt pobytu ve vazbě objevil na veřejnosti. Do soudní síně ho přivedli zakuklení členové vězeňské služby vyzbrojení samopaly. Když vešel poprvé, tak ho řada přítomných anarchistů pozdravila hlasitým potleskem, někteří u toho i povstali. Anarchista soudu řekl, že se cítí nevinen. Obžalobu považuje za vykonstruovanou. 

Doufám, že proces ukáže, čeho všeho je policie schopná. Vždy jsme kalkulovali s tím, že nás seberou, ale nikdy jsme netušili, že použijí paragraf o terorismu. To je naprostá absurdita.
Petr Sova
jeden z trojice hlavních obviněných

Jako první vypovídala před soudem Radka Pavlovská, která se účastnila schůzek skupiny, ale její plány neoznámila policii. Před soudem uvedla, že si nevybavuje, že by se ostatní o podobném útoku bavili a svou vinu na přípravě útoku odmítla. Totéž učinila Katarína Zezulová.

Obě ženy viní obžaloba z toho, že se minimálně od září 2014 opakovaně účastnili schůzek organizované skupiny, kam patřil Petr Sova, Martin Ignačák a Alexandra Ščambová. Tato trojice podle státního zástupce Vladimíra Pazourka chystala samotný útok na vlak. „Tento připravovaný trestný čin žádným způsobem nepřekazila, a to ani jeho oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, ačkoliv to mohla učinit bez značných nesnází,“ píše o Pavlovské obžaloba.  

Stojí za případem policejní provokace?

Sama Pavlovská popisovala, jak se v červnu 2014 seznámila s policejními agenty, kteří v celé kauze hrají důležitou roli. Infiltrovali se totiž do skupiny obžalovaných. Ti naopak tvrdí, že je celý příběh policejní provokací. „Nevybavuji si, že by se o tom někdy bavili,“ řekla Pavlovská na adresu ostatních obžalovaných. 

Obžalobu označila za nepravdivou nebo špatně vyloženou. Odmítla také, že by byla členkou nebo sympatizantkou radikální Sítě revolučních buněk. „Uráží mě, že mě takhle někdo označil,“ prohlásila Pavlovská. Po spontánní části výpovědi odmítla odpovídat na dotazy soudu, žalobce či advokátů.

Nikdo nechtěl provést násilný čin.
Martin Ignačák
jeden z trojice hlavních obviněných

Podle Zezulové měla skupina blízko k pacifismu, který odmítá násilí. Odmítla, že by skupina mluvila o zapalování aut či vlaků. „Nikdy jsem nic neschovávala, při vyklízení squatu jsem byla uvnitř a při zásahu jsem se nechala vyvést,“ uvedla Zezulová. Po krátkém vyjádření odmítla odpovídat na dotazy soudu, státního zástupce i advokátů.

Obžalovaní Martin Ignačák a Petr Sova (vpravo) u pražského městského soudu
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Obžaloba: Chtěli zastrašit obyvatelstvo a ohrozit lidské životy

Obvinění podle obžaloby chtěli narušit politickou, hospodářskou a sociální strukturu země, když plánovali za použití zápalných lahví provést útok na nákladní vlak převážející vojenský materiál. V obžalobě se píše, že chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy. 

Sovovi, Ignačákovi a Ščambové kvůli tomu hrozí 12 až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Obvinění i jejich advokáti vinu odmítají. Hlavní líčení je zatím naplánované na dva dny. 

Razie proti extremistům začala loni 28. dubna. Celkem bylo zatčeno deset lidí, obviněno jich bylo šest. Případ šestého člověka, stíhaného pro nedovolené ozbrojování a přechovávání hromadně účinné zbraně v bytě, byl z pražské části vyčleněn a zabývají se jím justiční orgány v Brně. 

  • Podle paragrafu 311 trestního zákoníku spáchá trestný čin teroristického útoku ten, kdo jedná v úmyslu poškodit obranyschopnost ČR, narušit její politickou či hospodářskou strukturu, zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně k něčemu přinutit vládu či jiný orgán veřejné moci.