V Lubenci na Lounsku se dnes debatovalo o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Lokalita Čertovka u Lubence na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je jednou ze sedmi vytipovaných oblastí. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová považuje situaci za patovou. "Ta situace je naprosto patová. Všichni hráči na tomhle poli jsou zakopáni na svých pozicích a nikdo nemíní uhnout ani o kousek. To znamená, že to bude potřebovat ještě velmi dlouhé, trpělivé hledání dialogu, abychom se někam pohnuli," řekla Drábová. Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025.
V Lubenci se diskutovalo o jaderném úložišti
Právě dialog Drábová od dnešní konference čekala. „Lidé přikládají hodně velkou důležitost a nebezpečnost otázce radioaktivity ionizujícího záření, což je aspekt, který umíme velmi dobře zvládnout. Skoro bych řekla, že z toho, čím by je to úložiště zatěžovalo, je to to nejmenší,“ řekla.
Drábová zdůraznila, že jaderné úložiště bude Česká republika potřebovat a jednou bude muset vzniknout. Průzkum v sedmi lokalitách povolil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) loni v říjnu, dotčené obce se však proti jeho rozhodnutí odvolaly. „Na všech sedmi lokalitách, kde má SÚRAO povoleno provádět průzkumy, je situace stejná: jsou tam odpůrci i příznivci,“ řekl ředitel správy úložišť Jiří Slovák.
Letos v květnu ministr rozhodl, že průzkumy mohou začít v lokalitách Čertovka, Magdaléna a Čihadlo (Jihočeský kraj), Horka (Kraj Vysočina) a Kraví hora (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj). V srpnu získala Správa úložišť radioaktivních odpadů povolení (SÚRAO) i pro Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji a posléze pro Hrádek na Vysočině.
V Lubenci podle Slováka zazněly technické dotazy, které svědčí o tom, že téma lidi zajímá. „Na druhou stranu padaly až nesmyslné argumenty,“ uvedl. Obyvatelé Lubence se obávají zejména nevratného poškození přírodně cenného území.
V Lubenci odmítli lidé průzkumy v referendu v roce 2012. Tehdy bylo proti průzkumům 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo tedy řeklo průzkumům ne. V současné debatě zazněl i názor, že je nutné mít nějakou představu, jak to s jaderným odpadem bude. „Koncepce musí být. Beru to jako fakt,“ řekla k debatě Ludmila Kašparová z Lubence. „Lidé si mohli odnést svůj názor, mohli slyšet argumenty proti i pro. Byla to diskuse, byť někdy dost konfrontační,“ shrnul Slovák.
Zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložen desetitisíce let.