Lidé se mohou nejčastěji nakazit při neopatrné a nehygienické manipulaci s nemocnými ulovenými a uhynulými zajíci. „Onemocnění u člověka probíhá za příznaků podobných angíně se střídavými vysokými teplotami a obdobným postižením pohlavních orgánů jako u zajíců,“ uvedla ředitelka Krajské veterinární správy v Hradci Králové Blanka Karešová. Nakažené maso nesmí do prodeje. Z vymezeného území se zajíci nesmí dostat do prodejen a zaječí zvěřina určená k tepelnému zpracování v masokombinátech musí projít laboratorním vyšetřením.
Ochranné pásmo do pěti kilometrů od ohnisek, které se vyhlašuje na dobu dvou let od posledního pozitivního výsledku, se tak rozšířilo. Na Hradecku do něj spadá téměř sedmdesátka obcí, na Náchodsku 11 a na Rychnovsku 16. Před pár dny byla choroba potvrzena u zajíce uhynulého po odchytu v Jásenné, v lednu v Blešně, v prosinci v Měníku, Novém Bydžově, Osicích, Starém Bydžově, Králíkách a Babicích.
Na konci loňského roku testy u zajíců v Blešně a v Libranticích na Hradecku odhalily i tularemii. U zvířat se projevuje tak, že jsou malátná, ztrácejí plachost, mají záněty uzlin. Stačí se pak nakaženého zvířete neopatrně dotknout, vdechnout infikovaný prach, třeba ze slámy ve stozích, sníst nedostatečně tepelně zpracovanou zvěřinu či vypít vodu ze studny kontaminované myšmi a tularemií se nakazí i člověk. „V Česku je ročně hlášeno okolo sta případů onemocnění lidí. Vyskytuje se v několika formách, jejich společným znakem je horečka a celková slabost,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Kromě toho vznikají vředy, záněty kůže, lymfatických uzlin a cév. Tularemie může přivodit i hnisavý zánět víček, oka, zduření mízních uzlin, zánět plic, podčelistních mízních uzlin, bolesti břicha, průjem či zvětšení sleziny.
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje ještě žádnou nákazu kterékoliv z forem tularemie či brucelózy u člověka od začátku roku nezaznamenala. Obě nemoci jsou naštěstí léčitelné.