Karlovy Vary/Plzeň/Hradec Králové – Regionální rada Severovýchod zaplatí korekce ve výši 378 milionů korun. Takovou částku určilo Libereckému, Hradeckému a Pardubickému kraji ministerstvo financí za chyby v jejich projektech. Kraje chtějí resort financí požádat o půjčku. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je to racionální stanovisko, které vítá. Odpovídá podle něj nabídce, kterou regionálním operačním programům učinil už na začátku roku. Po zaplacení korekcí bude zas možné čerpat peníze z Evropské unie.
Kraje z regionu Severovýchod musí zaplatit skoro 380 milionů
Regionální operační programy (ROP) v současné podobě spějí k zániku. Od příštího roku by je měl nahradit Integrovaný operační program řízený ministerstvem pro místní rozvoj. Kraje si navíc přejí, aby dotace z Bruselu proudily přímo k nim, zanikly by tak současné regiony soudržnosti, ve kterých zpravidla o dotace soupeří projekty z více krajů. Konec regionálních operačních programů ale nebude klidný, v jejich sedmileté historii se nahromadilo množství problémů, které často skončily placením tzv. korekcí. Právě kvůli nim se schyluje i k soudům, žalobu na stát připravuje Jihočeský kraj i Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad.
378 milionů jako korekce pro ROP Severovýchod
Za chybovost v projektech musí zaplatit korekce také ROP Severovýchod zahrnující kraj Pardubický, Hradecký a Liberecký. Celkem jde o částku 378 milionů korun, každý kraj zaplatí jednu třetinu, řekl na tiskové konferenci předseda regionální rady Martin Půta. Kraje ROP Severovýchod chtějí korekce zaplatit, zároveň plánují resort financí požádat o půjčku.
„Je to racionální stanovisko, já ho vítám a odpovídá nabídce, kterou jsem všem regionálním operačním programům, kde jsou vyměřeny korekce, učinil už na začátku roku,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
Podle Kalouska by se jednalo o návratnou výpomoc hrazenou ze státního rozpočtu, tu pak budou kraje několik let splácet. Zaplacení korekcí ve výši 378 milionů je však zatím pouze doporučením Regionální operační rady. Krajská zastupitelstva, pokud doporučení přijmou, musí podle Kalouska nejprve odhlasovat, že korekce zaplatí. „Budeme maximálně vstřícní,“ dodal.
Regionální operační programy jsou problematické skoro všechny
Ztělesněním problémů, které mohou potkat evropské dotace na cestě z Bruselu k příjemcům, je ROP Severozápad. Kvůli chybám, na které ukázaly loňské audity, už téměř rok nikdo v Karlovarském a Ústeckém kraji neviděl ani eurocent, a obnovení dotací stále není v dohledu. Evropská komise totiž nařídila, že je třeba nejprve zaplatit tzv. korekci přes 2,5 miliardy korun. Od té doby neutichl spor mezi regionální radou, oběma kraji a českou vládou, kdo má tyto peníze – jde o vrácení chybně rozdělených dotací do operačního programu – vlastně zaplatit.
Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka kraj zatím nedostal od ministerstva financí žádné oficiální informace k vyměřeným korekcím a jejich uhrazení. Korekce podle Bubeníčka pro Ústecký kraj zatím podle posledních informací činí 1 800 milionů korun. Kraj původně požadoval, aby byly korekce rozděleny a 50 procent zaplatil stát. To ale ministerstvo financí odmítlo. Další vývoj je tak otázkou jednání.
Spor může skončit u soudu – Regionální rada Severozápad chce tímto způsobem k zaplacení korekce dotlačit stát. Podle předsedy rady Petra Navrátila (ČSSD) může žaloba mířit na stát, ministerstvo financí, případně i na společnost Deloitte Advisory, jejíž audit vedl k nařízení korekce. „Řešením může být i předběžné opatření soudu, které přiměje ministerstvo financí k zaplacení korekce,“ věří předseda rady Petr Navrátil – jeho rada sama peníze nemá. Podotkl však, že podání žaloby považuje až za krajní možnost.
ROP Severozápad
Ministerstvo financí stále odmítá, že by se na korekci mělo přímo podílet. Chce, aby ji zaplatily kraje, kterým nabídlo půjčku. Zastupitelé v Ústí nad Labem i Karlových Varech ale korekci přijmout nechtějí.
Peníze z ROP Severozápad možná propadnou, dostanou je jiné kraje
V ROP Severozápad ještě zbývá hodně peněz, které přitom nelze rozdělit. V nejhorším případě by se mohly nevyužité vrátit do Bruselu. Peníze, jejichž propadnutí hrozí, ovšem nabídlo ministerstvo pro místní rozvoj méně problémovým programům – ROP Moravskoslezsko, Jihovýchod a Jihozápad. „Stát se rozhodl, že v případě, že Severozápad nezaplatí, peníze přealokuje do dalších operačních programů,“ přiblížil předseda Regionální rady Jihozápad Ivo Grüner (ČSSD). Jen do jeho ROP by tak mohlo přibýt až 600 milionů korun.
Dodatečné evropské peníze chce Plzeňský a Jihočeský kraj, které čerpají z ROP Jihozápad, využít na modernizaci regionální silniční sítě, rozvoj školské infrastruktury, infrastrukturu pro sociální integraci a modernizaci vozového parku MHD. „Chtěli bychom nové výzvy vyhlásit nejdéle v září nebo v říjnu,“ uvedla ředitelka úřadu regionální rady Michaela Šímová. Peníze budou navíc k tomu, co již ROP Jihozápad rozdělil. Výbor regionální rady dnes schválil zatím poslední dotace, které půjdou například na podporu kulturních projektů v Plzni, která se má stát Evropským hlavním městem kultury 2015.
GALERIE
videogallery_334999
Regionálního operačního programu Jihozápad se ovšem také týká jeden nadcházející soudní spor kvůli korekcím. O stovky milionů se bude se státem soudit Jihočeský kraj, jeho hejtman Jiří Zimola (ČSSD) je přesvědčen, že nebyl žádný důvod, aby korekci za regionální radu platil právě kraj. „(Ministerstvo financí) nás v podstatě donutilo zaplatit za úřad regionální rady, tedy za státní organizaci,“ řekl hejtman Zimola. Ministerstvo nechává kraje korekce platit s tím, že právě jejich zástupci zasedají ve výborech regionálních rad a rozhodují o rozdělování dotací.
Sedm programů už nebude, jeden IROP povládne všem
Soudní spory kvůli ROP Severozápad a Jihozápad zřejmě budou labutí písní rozdělování dotací regionálními radami. Na roky 2014 až 2020 je má nahradit Integrovaný regionální operační program ministerstva pro místní rozvoj. Asociace krajů chce, aby dotace z něj potom šly přímo krajům, a to podle jejich velikosti. Již by o ně tedy nesoupeřili žadatelé z více krajů, které mají regionální operační program společný, ale pouze uchazeči v rámci jediného kraje. „O dotovaných projektech by rozhodovali zaměstnanci kraje, politici, ale hlavně široká veřejnost včetně hospodářských a agrárních komor a podobných organizací,“ uvedl Ivo Grüner. Takový způsob rozdělování dotací z IROP by podle něj jasně stanovil, že odpovědnost za případná pochybení nesou kraje.
Podle Grünera, který je předsedou Regionální rady Jihozápad, současně však i náměstkem plzeňského hejtmana, podporuje představu krajů ministerstvo pro místní rozvoj. Návrh však musí schválit celá vláda a po ní i Evropská komise.
Kolik peněz v IROP bude, ještě není jasné. „MMR chce, aby šlo do IROP nejméně 20 procent z celkové alokace na kohezní politiku pro ČR, která by měla činit 20,5 miliardy eur (asi 510 miliard Kč),“ nastínil Ivo Grüner. První dotace z nového programu by měly příjemcům dorazit v polovině roku 2015.
Ministerstvo pro místní rozvoj