Stát vyměnil s Havránkovou poslední pozemek pro dostavbu D11

Praha – Poslední chybějící pozemek pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové bude patřit státu. Státnímu pozemkovému úřadu se podařilo dojednat jeho výměnu s farmářkou Ludmilou Havránkovou. Dostavba posledních 2,5 kilometru byla slavnostně zahájena letos v létě, ale kvůli komplikacím s výkupy pozemků, probíhá zatím na opačném konci budované trasy v okolí čtvrti Kuklena.

„Výměna byla dojednána, ale zatím nebyla ještě schválena,“ uvedla mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová s tím, že další podrobnosti nejsou ještě k dispozici. Druhou polovinu pozemku vlastnila ještě donedávna sestra Havránkové, Jaroslava Štrosová. Ta ale svoji část v červenci prodala hradecké radnici, která jí nabídla za polovinu pozemku o výměře 0,27 hektaru 1,7 milionu korun.

Vedení stotisícového Hradce Králové posun v jednání o získání pozemku přivítalo. „Jsem rád, že akce pokračuje podle dohody s ministerstvem dopravy,“ řekl primátor Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub). Motoristé z dálnice zatím sjíždějí přes křižovatku u Opatovic nad Labem či přes provizorní sjezd u Libišan. Nákladní auta jedoucí od Náchoda mohou na dálnici najet až před Chlumcem nad Cidlinou.

Dálnice D11, která se staví od roku 1978, by měla podle plánů z Hradce Králové pokračovat dál k Jaroměři a poté k polským hranicím jako rychlostní silnice R11. Ale z plánovaných 154 kilometrů jich stále zhruba 70 chybí.

Dostavba posledních 2,5 kilometru dálnice mezi Prahou a Hradcem Králové, o jejichž budování se jednalo 17 let, odstartovala slavnostně za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) 22. července. Celkově by měly stavební práce vyjít na 1,1, miliardy korun, dosud se ale kvůli nedokončenému archeologickému výzkumu nemohly rozeběhnout naplno. Během průzkumu, který by měl podle všeho skončit příští rok v květnu, už archeologové objevili pohřebiště z mladší doby bronzové a nálezy z období raného středověku.

Příběh D11

  • 1938 - První plány na dálnici, kdy se počítalo s napojením na plánovanou dálnici Vídeň-Vratislav. Projekt překazila druhá světová válka.
  • 1978 - Zahájení stavby dálnice D11; původně se počítalo, že povede ke křižovatce s dálnicí D35 u Hradce Králové, později padlo rozhodnutí o jejím prodloužení do Polska v délce 154 kilometrů.
  • 1994 - Počátek sporu o pozemky se statkářkou Ludmilou Havránkovou z královéhradecké čtvrti Plačice. Ta, když se dověděla, že má dálnice vést přes její pole, nabízela údajně státu směnu pozemků, aby mohla dál hospodařit. Když neuspěla a úředníci jí prý hrozili vyvlastněním, prodala některá pole ekologickým aktivistům.
  • 23. srpna 1995 - Vláda vzhledem k nedostatku peněz rozhodla o omezení či zpomalení výstavby některých dálnic, mimo jiné i D11.
  • 31. října 2001 - Královéhradecký okresní úřad zamítl odvolání ekologických aktivistů, kteří blokovali výstavbu dálnice.
  • 28. srpna 2003 - Ministerstvo životního prostředí vyloučilo tři ekologická hnutí z územního řízení na dostavbu D11.
  • 20. ledna 2004 - Zahájena výstavba D11 v úseku Libice nad Cidlinou - Chýšť. Výstavbu dalších úseků brzdil pomalý výkup pozemků, část z nich vlastnili ekologičtí aktivisté.
  • 19. září 2005 - Oznámeno, že stát doplatí lidem peníze za pozemky, které od nich vykoupil za 21 korun za metr čtvereční krátce před tím, než cenu zvedl na 40 korun.
  • 19. prosince 2006 - Otevřen 42 kilometrů dlouhý úsek z Poděbrad k Hradci Králové. Stavba stála přibližně 15 miliard korun. Dálnice končí zhruba šest kilometrů před Hradcem Králové.
  • 25. června 2008 - Havránková odmítla návrh vlády, aby si za zhruba deset hektarů polí nutných k dostavbě D11 vzala peníze. Vláda jí nabídla stejně velkou plochu polností na jiném místě a navíc finanční kompenzaci do 48 milionů korun. Havránková dál požadovala ornou půdu, celkem asi 250 hektarů.
  • 15. října 2008 - Vláda schválila dohodu mezi státem a Havránkovou. Podle dohody by měl stát farmářce dát zhruba 253 hektarů státních pozemků. Jak však později ukázaly právní analýzy, Pozemkový fond by směnou porušil zákon o majetku ČR.
  • 15. prosince 2008 - Do provozu byl dán tříkilometrový úsek u Hradce Králové s novým sjezdem.
  • 27. listopadu 2009 - U Opatovic nad Labem byla otevřena obří mimoúrovňová křižovatka. Spojila rychlostní komunikaci R35, vycházející z D11, a silnici I/37 z Hradce Králové do Pardubic. Výrazně se tak zjednodušilo napojení Pardubic na D11.
  • 2009–12 - Po řadě peripetií (mimo jiné se ukázalo, že některé pozemky s Havránkovou spoluvlastní její sestra Jaroslava Štrosová, vláda se nejprve přiklonila k dohodě s Havránkovou, později dospěla k názoru, že dohoda není možná, a odhlasovala vyvlastnění pozemků) se stát nakonec s majitelkami shodl a pozemky až na jednu část získal. V roce 2011 se ministerstvo dopravy dohodlo s Havránkovou na prodeji jejích pozemků za 90 milionů korun a výměně za náhradní pozemky.
  • 22. července 2014 - Zahájena dostavba úseku u Hradce Králové s tím, že těchto 2,5 kilometru dálnice bude dokončeno v srpnu 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 4 hhodinami

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
včera v 21:30

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
včera v 13:18

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
včera v 06:00

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025

Děkuji každému, kdo nám vrací trochu našeho domova, řekl Daniel Low-Beer v Brně

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.
9. 5. 2025
Načítání...