Šedé dimenze fenoménu dron

Kdykoli se mluví o dronech, cítím potřebu zdůraznit, že podoba bezpilotního létajícího prostředku a formy jeho bojového nasazení má řadu nuancí, variant a kombinací. Vybavit si při slovu dron jen osamocený americký stroj typu Predator, kterak vypouští na členy afghánského Tálibánu střelu Hellfire, je dnes již příliš úzkoprsé.

Před časem jsem na tomto místě napsal o možnosti, že jednou budou obranu našeho vzdušného prostoru zajišťovat létající roboti. Soustředil jsem se na otázku potenciální finanční výhodnosti dronu před pilotovaným strojem a také na jeho schopnost vyhodnotit krizovou či bojovou situaci a autonomně rozhodnout, jak na ni zareagovat. Co se však týče vlastní formy či, chceme-li to vzít více ze široka, filozofie nasazení dronu v boji, nechal jsem ji záměrně stranou, protože bych na ní dnes rád demonstroval, nakolik variabilní a pro budoucnost technicky a uživatelsky plodnou platformou dron může být.

Zpátky do budoucnosti

Když přijde na způsob nasazení dronu do vojenské akce, nemusí se vždy jednat jen o vzlet z letištní plochy. Postupně dochází k oprášení některých starých koncepcí týkajících se užití bojových letounů v podpůrných rolích. Jde například o ideu parazitického dronu, tj. bezpilotní stíhačky navržené tak, aby mohla být do bojové zóny transportována větším letounem například s cílem uspořit palivo a materiál jinak nutný pro větší samostatný stroj. Jak ukazuje text o okřídleném bojovníku vyskakujícím z vody, ani myšlenka vystřelovat drony do vzduchu z plně ponořené ponorky není ve své podstatě nic nového pod sluncem. Americkému námořnictvu posloužil odpalovací systém vyvinutý pro střely s plochou dráhou letu.

Bezpilotní letoun Titan Aerospace Solara
Zdroj: ČT24/Titan Aerospace

Dalším polem pro uplatnění kreativity při nasazení dronů je otázka, zda je nechat řídit člověkem. V tomto ohledu je potřeba připomenout, že když se řekne bezpilotní prostředek, tak to může, ale také nemusí znamenat, že jej nikdo nepilotuje, tj. že koná, co sám uzná za vhodné. Jde spíš o neobratnost zažitého českého překladu, protože anglické „unmanned“ znamená především „bez posádky“ a nikoliv „bezpilotní“ ve smyslu „bez lidské kontroly řízení“.

Snadno odvodíme, že existují tři základní kategorie míry autonomnosti dronu. První možností je dron řízený na dálku operátorem. Druhou variantou je ovládat dron na dálku jen částečně a nechat ho pro některé aktivity či fáze letu užívat umělou inteligenci. Až třetí možností je plně autonomní stroj, který se „rozhoduje“ sám.

Je možné, že se v budoucnu budou drony používat i v úzké součinnosti s letouny s lidskou posádkou. Dron tak bude například plně či částečně řízen nebo úkolován z paluby letounu a jeden pilot tak bude moci velet jak svému letounu, tak okolním dronům. Takové uskupení toho dokáže při bojové misi potenciálně násobně více, protože víc „uvidí“, víc „zasáhne“, vzájemně se ochrání atd. Na vrcholu rozhodovací pyramidy ale stále bude člověk. S tím pak souvisí myšlenka tzv. spolubojovníka (anglicky „buddy fighter“) - tedy dronu operujícího pod kontrolou pilotovaného letounu a navrženého k provádění „buddy attacks“ při konfrontaci s nepřítelem. Když těch robotických spolubojovníků bude více, má relevanci i myšlenka roje (anglicky „swarm idea“) a s ní spojená přírodou se inspirující umělá inteligence roje. Tento vnitřně spolupracující roj je někdy nazýván jako jedna entita slovem „swarmanoid“. Její princip je prostý. Skupina jinak primitivních dronů má společné vnímání a rozhodování a dohromady díky tomu vykoná více, než prostý součet částí.

Bezpilotní letadýlko Amazonu
Zdroj: ČT24/Amazon

Šedý svět dronů

Ve světě létajících strojů bez posádky jsou ve hře tři typy elementů. Prvním jsou „ovladače“ a spadá do nich pilot, operátor ovládající na dálku dron a umělá dronní inteligence. Druhou kategorií jsou „nástroje“, kterými jsou dron a pilotovaný letoun. Různým míšením a kombinováním těchto dvou kategorií pak dostáváme varianty popsané výše – od parazitických letounů a umělých spolubojovníků až po kolektivně myslící robotické roje. Není to tak, že na otázku „Má být dron řízen člověkem?“ existují jen dvě vzájemně antagonistické odpovědi. Nejedná se o extrémní volbu mezi člověkem a strojem. Aspoň zatím určitě ne. Lidskou kontrolu není radno odmítnout a pomoc strojů nelze přehlížet. Jde o to, na jaký stupeň škály „lidská kontrola – autonomní umělá inteligence“ budeme ochotni bojově a bezpečnostně zaměřený provoz dronů ochotni nastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...