Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT. Ta si také zvolila novým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka.
Rada ČT má nového předsedu. Hrozí podle ní omezení vysílání i propouštění
Rada zároveň schválila rozpočet ČT na příští rok s příjmy a výdaji 7,386 miliardy korun, což je o tři procenta více než letos. Příjem z televizních poplatků se má zvýšit o pět milionů na 5,695 miliardy korun. Rozpočet podle dozorčí komise pokrývá náklady na provoz šesti kanálů ČT, ale bude jej možné naplnit na úkor úspor ve výrobě a investicích. V příštím roce už kvůli úsporám nebude vysílat kanál ČT3.
Rozpočet mimo jiné počítá s omezením dramatické tvorby proti letošku o 13 procent, dokumentární tvorby o 34 procent a výroby sportovních pořadů o 27 procent. Naopak zpravodajství o dvě procenta naroste a výroba v oblasti zábavy se zvýší o 35 procent kvůli chystané nové řadě StarDance a pořadu Peče celá země.
„Meziroční nárůst v žánru zábava je dán opětovným zařazením pořadu StarDance, který patří dlouhodobě k úspěšným formátům a v roce 2023 bude součástí programové nabídky u příležitosti připomenutí 70 let existence České, respektive Československé televize. Dále bude pro vysílání v roce 2024 vyrobena další řada pořadu Peče celá země. U ostatní výroby zábavných pořadů dochází v roce 2023 k poklesu výroby o 27 procent,“ uvedl management v komentovaném návrhu rozpočtu.
Česká televize vybírá koncesionářský poplatek ve stávající výši od roku 2008. Od té doby se jeho reálná hodnota snížila na 86 korun. Za dva roky to kvůli rostoucí inflaci bude jen 50 korun. Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by být v současnosti 209 korun.
Nový předseda
Rada si také ve středu s účinností od 16. prosince zvolila svým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka. Nahradí Pavla Matochu, který byl při volbě jeho jediným protikandidátem. Novák vyhrál těsnou většinou sedmi hlasů, Matocha dostal šest hlasů. Novými místopředsedy rady byli zvoleni Matocha a bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. Oba získali po sedmi hlasech.
Nováka do rady vybrali poslanci letos v červnu. Novinář Matocha radu řídil od prosince 2020. Za jeho vedení rada mimo jiné řešila soudní spor s odvolanými členy dozorčí komise, který prohrála, nebo schválila snížení bonusu generálního ředitele, což bylo podle volebního výboru sněmovny v rozporu se zákonem.
Novák v České televizi působil od začátku 90. let, kdy postupně zastával funkce redaktora, vedoucího vydání, dramaturga, zástupce šéfredaktora a šéfredaktora zpravodajství. V této funkci působil mezi lety 2002 a 2004 a později v letech 2010 až 2011. Stál také v čele zpravodajství ostravského studia ČT. V roce 2017 byl ve finále volby generálního ředitele ČT, ve které post obhájil Petr Dvořák. V letech 2019 až 2021 byl ředitelem strategického rozvoje zpravodajství Active Radio.
V současnosti je Novák šéfem strategického rozvoje ve firmě Railmarket.com a výkonným manažerem Asociace poskytovatelů personálních služeb. Ve svém kandidátském proslovu uvedl, že své aktivity mimo radu v případě zvolení utlumí.
Rada ČT je ze zákona patnáctičlenná, v současnosti je v ní neobsazené jedno místo po rezignaci bankéře Pavla Kysilky. Rada schvaluje rozpočty a ekonomické plány České televize nebo volí generálního ředitele.