S financováním demolic v Ralsku v posledních letech pomáhá i stát. Z programu ministerstva pro místní rozvoj se kraji podařilo získat 7,7 milionu korun.
Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečných využívala do počátku devadesátých let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Postupně se tam v letech 1938 až 1991 vystřídala německá, československá a sovětská vojska.
Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Liberecký kraj převzal v roce 2007 od státu část prostoru zhruba se 170 objekty, velkou část z nich už zboural.
Turisté místo vojáků
Od roku 2011 nechal kraj ve vojenském prostoru zdemolovat čtyřiapadesát objektů a přišlo ho to na 43,6 milionu korun. K zemi už šel například nedostavěný kulturní dům, generální štáb, dvě kotelny a další přidružené budovy, ale také sklady, ubikace nebo jídelny či požární nádrže.
„Cílem je vytvořit z Ralska čisté a bezpečné místo, které by v dalších letech mohlo sloužit například k rekreaci,“ popisuje náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (SLK).
Území Ralska má velký turistický potenciál – nedotčenou přírodu s řadou přírodních památek. Oblast má i bohatou historii. Centrální část Kuřívody založil Přemysl Otakar II. jako královské město na území bezdězského panství. Osídlení tam však bylo už v mladší době kamenné. V prostoru vznikl Geopark Ralsko, kterému se daří do krajiny lákat turisty. Založen byl v roce 2016 jako sedmý v Česku a zahrnuje i katastry Doks a Hamru na Jezeře.
