Rus, nebo Ukrajinec? Muzea revidovala národnost malířů Maleviče či Repina

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Mluvčí Stedelijk Musea sdělil serveru The Art Newspaper, že informace o Malevičovi už nizozemské muzeum změnilo v textech ve výstavních sálech i na webových stránkách. Otázka národnosti tohoto zakladatele avantgardního hnutí – suprematismu – je přinejmenším komplikovaná. Malevič se sice narodil v Kyjevě, ale v době jeho narození, v roce 1879, město patřilo k Ruskému impériu.

Také Metropolitní muzeum v New Yorku (MET) změnilo národnostní zařazení nejméně u tří umělců dříve označovaných za Rusy. Všichni tři – Ivan Ajvazovskij, Archip Kuindži a Ilja Repin – působili zejména v devatenáctém století.

Jako ruští, nebo ukrajinští umělci byli označování v závislosti na tom, která instituce jejich tvorbu prezentovala, a také s přihlédnutím k překreslování hranic obou zemí, přičemž malíři během života pobývali v Rusku i na Ukrajině.

Obraz Suprematismus od Kazimira Maleviče na výstavě v Alšově jihočeské galerii (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Rudý západ slunce s poznámkou

„MET neustále přezkoumává předměty ve své sbírce, aby určila nejvhodnější a nejpřesnější způsob jejich katalogizace a prezentace,“ vysvětlil nové zařazení výtvarníků mluvčí muzea pro ARTnews. „Katalogizace těchto děl byla aktualizována na základě výzkumu provedeného ve spolupráci s vědci z oboru,“ ujišťuje MET.

ArtNews zmiňuje, že změna přišla po nátlaku na sociálních sítích. Zvláště aktivní je v tomto ohledu twitterový účet Ukrainian Art History, který vede kunsthistorička Oksana Semeniková. „Tohle je neuvěřitelná zpráva,“ přivítala s potěšením rozhodnutí MET přiřadit k ukrajinskému umění Archipa Kuindžiho.

Významný krajinář se narodil v Mariupolském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii, která byla součástí Ruského impéria. To znamená, že se narodil v oblasti dnešního města Mariupol na Ukrajině. K malířově obrazu Rudý západ slunce na Dněpru MET připsal větu oznamující, že „v březnu 2022 bylo Kuindžiho muzeum umění v ukrajinském Mariupolu zničeno při ruském náletu“.

Archip Kuindži / Rudý západ slunce nad Dněprem, 1905–8
Zdroj: Wiimedia Commons

„Své“ malíře si nárokují nejen Rusko a Ukrajina

Také Ilja Repin se narodil na území dnešní Ukrajiny, a to ve městě Čuhujiv nedaleko Charkova. Národní galerie v Londýně k jeho původu uvádí: „Repin byl předním umělcem ruského realistického hnutí konce devatenáctého století. Narodil se na Ukrajině a začínal jako malíř ikon.“

Do dějin výtvarného umění se Repin zapsal především působivým velkoformátovým plátnem Burlaci na Volze. Vyobrazil na něm nevolníky využívané v carském Rusku před nástupem parníků a železnice k tahání lodí nebo vorů proti proudu.

Ivan Ajvazovskij, který proslul svými malbami moře, se narodil ve Feodosiji na poloostrově Krym. Národní galerie v Arménii ho označuje za Arména, protože se narodil v arménské rodině, Treťjakovská státní galerie v Moskvě ho vnímá jako Rusa a bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil Aivazovského za „součást ukrajinského dědictví“.

Ivan Ajvazovskij / Mezi vlnami, 1898
Zdroj: Wiimedia Commons

Ukrajina už dříve uvedla, že obrazy tohoto romantického malíře spolu s dalšími více než dvěma tisíci uměleckými díly, včetně třeba tvorby Kuindžiho, byly z ukrajinského území ukradeny ruskou armádou.

Dezinterpretace Ruska z lenosti

Masivní ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku podnítila mnohé instituce k přehodnocení způsobu, jakým hovoří o ruském a ukrajinském umění. Například Národní galerie v Londýně změnila název obrazu k impresionismu řazeného Edgara Degase. Z Ruské tanečnice se stala Ukrajinská tanečnice. Galerie zdůraznila, že název je předmětem diskuse už mnoho let a že přejmenování vzhledem k aktuální situaci lépe odráží téma Degasovy malby.

Podobné posuny napravují to, co ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně, historička Olesja Chromejčuková označuje za dezinterpretaci – ať už záměrnou, nebo z lenosti – regionu Sovětského svazu (potažmo Ruského impéria) jako „jednoho nekonečného Ruska“, podobně jak by ho rád viděl současný ruský vůdce Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
před 4 hhodinami

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
před 8 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
před 9 hhodinami

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 13 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
včera v 11:36

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.