Rus, nebo Ukrajinec? Muzea revidovala národnost malířů Maleviče či Repina

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Mluvčí Stedelijk Musea sdělil serveru The Art Newspaper, že informace o Malevičovi už nizozemské muzeum změnilo v textech ve výstavních sálech i na webových stránkách. Otázka národnosti tohoto zakladatele avantgardního hnutí – suprematismu – je přinejmenším komplikovaná. Malevič se sice narodil v Kyjevě, ale v době jeho narození, v roce 1879, město patřilo k Ruskému impériu.

Také Metropolitní muzeum v New Yorku (MET) změnilo národnostní zařazení nejméně u tří umělců dříve označovaných za Rusy. Všichni tři – Ivan Ajvazovskij, Archip Kuindži a Ilja Repin – působili zejména v devatenáctém století.

Jako ruští, nebo ukrajinští umělci byli označování v závislosti na tom, která instituce jejich tvorbu prezentovala, a také s přihlédnutím k překreslování hranic obou zemí, přičemž malíři během života pobývali v Rusku i na Ukrajině.

Obraz Suprematismus od Kazimira Maleviče na výstavě v Alšově jihočeské galerii (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Rudý západ slunce s poznámkou

„MET neustále přezkoumává předměty ve své sbírce, aby určila nejvhodnější a nejpřesnější způsob jejich katalogizace a prezentace,“ vysvětlil nové zařazení výtvarníků mluvčí muzea pro ARTnews. „Katalogizace těchto děl byla aktualizována na základě výzkumu provedeného ve spolupráci s vědci z oboru,“ ujišťuje MET.

ArtNews zmiňuje, že změna přišla po nátlaku na sociálních sítích. Zvláště aktivní je v tomto ohledu twitterový účet Ukrainian Art History, který vede kunsthistorička Oksana Semeniková. „Tohle je neuvěřitelná zpráva,“ přivítala s potěšením rozhodnutí MET přiřadit k ukrajinskému umění Archipa Kuindžiho.

Významný krajinář se narodil v Mariupolském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii, která byla součástí Ruského impéria. To znamená, že se narodil v oblasti dnešního města Mariupol na Ukrajině. K malířově obrazu Rudý západ slunce na Dněpru MET připsal větu oznamující, že „v březnu 2022 bylo Kuindžiho muzeum umění v ukrajinském Mariupolu zničeno při ruském náletu“.

Archip Kuindži / Rudý západ slunce nad Dněprem, 1905–8
Zdroj: Wiimedia Commons

„Své“ malíře si nárokují nejen Rusko a Ukrajina

Také Ilja Repin se narodil na území dnešní Ukrajiny, a to ve městě Čuhujiv nedaleko Charkova. Národní galerie v Londýně k jeho původu uvádí: „Repin byl předním umělcem ruského realistického hnutí konce devatenáctého století. Narodil se na Ukrajině a začínal jako malíř ikon.“

Do dějin výtvarného umění se Repin zapsal především působivým velkoformátovým plátnem Burlaci na Volze. Vyobrazil na něm nevolníky využívané v carském Rusku před nástupem parníků a železnice k tahání lodí nebo vorů proti proudu.

Ivan Ajvazovskij, který proslul svými malbami moře, se narodil ve Feodosiji na poloostrově Krym. Národní galerie v Arménii ho označuje za Arména, protože se narodil v arménské rodině, Treťjakovská státní galerie v Moskvě ho vnímá jako Rusa a bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil Aivazovského za „součást ukrajinského dědictví“.

Ivan Ajvazovskij / Mezi vlnami, 1898
Zdroj: Wiimedia Commons

Ukrajina už dříve uvedla, že obrazy tohoto romantického malíře spolu s dalšími více než dvěma tisíci uměleckými díly, včetně třeba tvorby Kuindžiho, byly z ukrajinského území ukradeny ruskou armádou.

Dezinterpretace Ruska z lenosti

Masivní ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku podnítila mnohé instituce k přehodnocení způsobu, jakým hovoří o ruském a ukrajinském umění. Například Národní galerie v Londýně změnila název obrazu k impresionismu řazeného Edgara Degase. Z Ruské tanečnice se stala Ukrajinská tanečnice. Galerie zdůraznila, že název je předmětem diskuse už mnoho let a že přejmenování vzhledem k aktuální situaci lépe odráží téma Degasovy malby.

Podobné posuny napravují to, co ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně, historička Olesja Chromejčuková označuje za dezinterpretaci – ať už záměrnou, nebo z lenosti – regionu Sovětského svazu (potažmo Ruského impéria) jako „jednoho nekonečného Ruska“, podobně jak by ho rád viděl současný ruský vůdce Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
včera v 07:00

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...