Rus, nebo Ukrajinec? Muzea revidovala národnost malířů Maleviče či Repina

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Mluvčí Stedelijk Musea sdělil serveru The Art Newspaper, že informace o Malevičovi už nizozemské muzeum změnilo v textech ve výstavních sálech i na webových stránkách. Otázka národnosti tohoto zakladatele avantgardního hnutí – suprematismu – je přinejmenším komplikovaná. Malevič se sice narodil v Kyjevě, ale v době jeho narození, v roce 1879, město patřilo k Ruskému impériu.

Také Metropolitní muzeum v New Yorku (MET) změnilo národnostní zařazení nejméně u tří umělců dříve označovaných za Rusy. Všichni tři – Ivan Ajvazovskij, Archip Kuindži a Ilja Repin – působili zejména v devatenáctém století.

Jako ruští, nebo ukrajinští umělci byli označování v závislosti na tom, která instituce jejich tvorbu prezentovala, a také s přihlédnutím k překreslování hranic obou zemí, přičemž malíři během života pobývali v Rusku i na Ukrajině.

Obraz Suprematismus od Kazimira Maleviče na výstavě v Alšově jihočeské galerii (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Rudý západ slunce s poznámkou

„MET neustále přezkoumává předměty ve své sbírce, aby určila nejvhodnější a nejpřesnější způsob jejich katalogizace a prezentace,“ vysvětlil nové zařazení výtvarníků mluvčí muzea pro ARTnews. „Katalogizace těchto děl byla aktualizována na základě výzkumu provedeného ve spolupráci s vědci z oboru,“ ujišťuje MET.

ArtNews zmiňuje, že změna přišla po nátlaku na sociálních sítích. Zvláště aktivní je v tomto ohledu twitterový účet Ukrainian Art History, který vede kunsthistorička Oksana Semeniková. „Tohle je neuvěřitelná zpráva,“ přivítala s potěšením rozhodnutí MET přiřadit k ukrajinskému umění Archipa Kuindžiho.

Významný krajinář se narodil v Mariupolském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii, která byla součástí Ruského impéria. To znamená, že se narodil v oblasti dnešního města Mariupol na Ukrajině. K malířově obrazu Rudý západ slunce na Dněpru MET připsal větu oznamující, že „v březnu 2022 bylo Kuindžiho muzeum umění v ukrajinském Mariupolu zničeno při ruském náletu“.

Archip Kuindži / Rudý západ slunce nad Dněprem, 1905–8
Zdroj: Wiimedia Commons

„Své“ malíře si nárokují nejen Rusko a Ukrajina

Také Ilja Repin se narodil na území dnešní Ukrajiny, a to ve městě Čuhujiv nedaleko Charkova. Národní galerie v Londýně k jeho původu uvádí: „Repin byl předním umělcem ruského realistického hnutí konce devatenáctého století. Narodil se na Ukrajině a začínal jako malíř ikon.“

Do dějin výtvarného umění se Repin zapsal především působivým velkoformátovým plátnem Burlaci na Volze. Vyobrazil na něm nevolníky využívané v carském Rusku před nástupem parníků a železnice k tahání lodí nebo vorů proti proudu.

Ivan Ajvazovskij, který proslul svými malbami moře, se narodil ve Feodosiji na poloostrově Krym. Národní galerie v Arménii ho označuje za Arména, protože se narodil v arménské rodině, Treťjakovská státní galerie v Moskvě ho vnímá jako Rusa a bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil Aivazovského za „součást ukrajinského dědictví“.

Ivan Ajvazovskij / Mezi vlnami, 1898
Zdroj: Wiimedia Commons

Ukrajina už dříve uvedla, že obrazy tohoto romantického malíře spolu s dalšími více než dvěma tisíci uměleckými díly, včetně třeba tvorby Kuindžiho, byly z ukrajinského území ukradeny ruskou armádou.

Dezinterpretace Ruska z lenosti

Masivní ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku podnítila mnohé instituce k přehodnocení způsobu, jakým hovoří o ruském a ukrajinském umění. Například Národní galerie v Londýně změnila název obrazu k impresionismu řazeného Edgara Degase. Z Ruské tanečnice se stala Ukrajinská tanečnice. Galerie zdůraznila, že název je předmětem diskuse už mnoho let a že přejmenování vzhledem k aktuální situaci lépe odráží téma Degasovy malby.

Podobné posuny napravují to, co ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně, historička Olesja Chromejčuková označuje za dezinterpretaci – ať už záměrnou, nebo z lenosti – regionu Sovětského svazu (potažmo Ruského impéria) jako „jednoho nekonečného Ruska“, podobně jak by ho rád viděl současný ruský vůdce Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 34 mminutami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025
Načítání...