Rus, nebo Ukrajinec? Muzea revidovala národnost malířů Maleviče či Repina

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Mluvčí Stedelijk Musea sdělil serveru The Art Newspaper, že informace o Malevičovi už nizozemské muzeum změnilo v textech ve výstavních sálech i na webových stránkách. Otázka národnosti tohoto zakladatele avantgardního hnutí – suprematismu – je přinejmenším komplikovaná. Malevič se sice narodil v Kyjevě, ale v době jeho narození, v roce 1879, město patřilo k Ruskému impériu.

Také Metropolitní muzeum v New Yorku (MET) změnilo národnostní zařazení nejméně u tří umělců dříve označovaných za Rusy. Všichni tři – Ivan Ajvazovskij, Archip Kuindži a Ilja Repin – působili zejména v devatenáctém století.

Jako ruští, nebo ukrajinští umělci byli označování v závislosti na tom, která instituce jejich tvorbu prezentovala, a také s přihlédnutím k překreslování hranic obou zemí, přičemž malíři během života pobývali v Rusku i na Ukrajině.

Obraz Suprematismus od Kazimira Maleviče na výstavě v Alšově jihočeské galerii (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Rudý západ slunce s poznámkou

„MET neustále přezkoumává předměty ve své sbírce, aby určila nejvhodnější a nejpřesnější způsob jejich katalogizace a prezentace,“ vysvětlil nové zařazení výtvarníků mluvčí muzea pro ARTnews. „Katalogizace těchto děl byla aktualizována na základě výzkumu provedeného ve spolupráci s vědci z oboru,“ ujišťuje MET.

ArtNews zmiňuje, že změna přišla po nátlaku na sociálních sítích. Zvláště aktivní je v tomto ohledu twitterový účet Ukrainian Art History, který vede kunsthistorička Oksana Semeniková. „Tohle je neuvěřitelná zpráva,“ přivítala s potěšením rozhodnutí MET přiřadit k ukrajinskému umění Archipa Kuindžiho.

Významný krajinář se narodil v Mariupolském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii, která byla součástí Ruského impéria. To znamená, že se narodil v oblasti dnešního města Mariupol na Ukrajině. K malířově obrazu Rudý západ slunce na Dněpru MET připsal větu oznamující, že „v březnu 2022 bylo Kuindžiho muzeum umění v ukrajinském Mariupolu zničeno při ruském náletu“.

Archip Kuindži / Rudý západ slunce nad Dněprem, 1905–8
Zdroj: Wiimedia Commons

„Své“ malíře si nárokují nejen Rusko a Ukrajina

Také Ilja Repin se narodil na území dnešní Ukrajiny, a to ve městě Čuhujiv nedaleko Charkova. Národní galerie v Londýně k jeho původu uvádí: „Repin byl předním umělcem ruského realistického hnutí konce devatenáctého století. Narodil se na Ukrajině a začínal jako malíř ikon.“

Do dějin výtvarného umění se Repin zapsal především působivým velkoformátovým plátnem Burlaci na Volze. Vyobrazil na něm nevolníky využívané v carském Rusku před nástupem parníků a železnice k tahání lodí nebo vorů proti proudu.

Ivan Ajvazovskij, který proslul svými malbami moře, se narodil ve Feodosiji na poloostrově Krym. Národní galerie v Arménii ho označuje za Arména, protože se narodil v arménské rodině, Treťjakovská státní galerie v Moskvě ho vnímá jako Rusa a bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil Aivazovského za „součást ukrajinského dědictví“.

Ivan Ajvazovskij / Mezi vlnami, 1898
Zdroj: Wiimedia Commons

Ukrajina už dříve uvedla, že obrazy tohoto romantického malíře spolu s dalšími více než dvěma tisíci uměleckými díly, včetně třeba tvorby Kuindžiho, byly z ukrajinského území ukradeny ruskou armádou.

Dezinterpretace Ruska z lenosti

Masivní ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku podnítila mnohé instituce k přehodnocení způsobu, jakým hovoří o ruském a ukrajinském umění. Například Národní galerie v Londýně změnila název obrazu k impresionismu řazeného Edgara Degase. Z Ruské tanečnice se stala Ukrajinská tanečnice. Galerie zdůraznila, že název je předmětem diskuse už mnoho let a že přejmenování vzhledem k aktuální situaci lépe odráží téma Degasovy malby.

Podobné posuny napravují to, co ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně, historička Olesja Chromejčuková označuje za dezinterpretaci – ať už záměrnou, nebo z lenosti – regionu Sovětského svazu (potažmo Ruského impéria) jako „jednoho nekonečného Ruska“, podobně jak by ho rád viděl současný ruský vůdce Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
včera v 10:06

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026

Ceny Muriel ovládl Branko Jelinek díky svému „nejlepšímu příteli“

Slovenský výtvarník Branko Jelinek zvítězil s knihou Oskar Ed – Můj nejlepší přítel ve třech kategoriích komiksových cen Muriel. Ocenění získal za nejlepší kresbu, scénář i komiksovou knihu. Navíc si odnesl cenu České akademie komiksu, kterou získávají autor a vydavatel původního či překladového komiksu.
20. 2. 2026

Drobnou nehodou ukazuje Panahí íránskému režimu, že se uvěznit nenechal

Hlavní hrdina filmu Drobná nehoda chce potrestat svého někdejšího věznitele. Íránský filmař Džafar Panahí ve scénáři i režii zúročil vlastní zkušenosti z vězení, které tohoto „mistra podvratné íránské kinematografie“ nejspíš po návratu opět čeká. Možná s sebou poveze i cenu Oscar. Snímek, který s jistou dávkou ironie popisuje současné poměry v autoritářském Íránu, budou česká kina promítat od 26. února.
20. 2. 2026

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

Zástupci slovenské kultury varovali, že Česko se může vydat slovenskou cestou

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.
19. 2. 2026

Tvůrci filmu Sbormistr kvůli sporu změní jméno hlavní postavy

Tvůrci filmu Sbormistr se rozhodli změnit jméno hlavní postavy pro další uvádění snímku. Reagují tak na situaci, kdy se v příběhu inspirovaném kauzou odsouzeného Bohumila Kulínského poznala jedna z jeho obětí, a to i kvůli použití shodného křestního jména. K tomuto kroku se rozhodla společnost endorfilm jako hlavní výrobce filmu společně s koproducenty filmu a s režisérem a scenáristou filmu Ondřejem Provazníkem.
19. 2. 2026
Načítání...