Zemřel výtvarník a ilustrátor Jiří Šalamoun. Proslavil ho Maxipes Fík

Nahrávám video
Zemřel Jiří Šalamoun
Zdroj: ČT24

Několik dní před sedmaosmdesátými narozeninami zemřel výtvarník, ilustrátor a pedagog Jiří Šalamoun. Ilustroval více než osmdesát knižních titulů, tvořil plakáty i litografie. Do povědomí několika generací se Šalamoun zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka.

Pro nezaměnitelný Šalamounův rukopis je typická hravost, výrazová zkratka a sarkasmus. „Jiří Šalamoun není žádný idylik, ale pod ironickou slupkou je melancholie autora, který sebe i nás brání před pocity zmaru a lhostejnosti, nudy a nevšímavosti,“ popsal umělcovu tvorbu kurátor Bohuslav Holý, který v Galerii Hollar připravoval výstavu k Šalamounovým sedmdesátinám.

Oblíbený Maxipes Fík

Při vyslovení Šalamounova jména se lidem vybaví především Maxipes Fík. Mluvícího psa, který přes noc vyrostl tolik, že mu byla krabice od bot malá, vídali v kreslených příbězích pro děti v režii Václava Bedřicha.

Nestárnoucí mistr světa ve skoku pro něco se narodil v roce 1976, kdy po boku holčičky Áji a jejího znaveného tatínka vstoupil na televizní obrazovky. Od té doby z večerníčků nezmizel, dokonce si našel cestu i do dětské literatury. Samotný autor na Fíkovi vždy obdivoval jeho vřelost a přátelskost, které podle něj v obyčejném světě chybí. Předlohou pro večerníčkovou postavu se prý stal skutečný pes z výtvarníkovy rodiny. 

Nahrávám video
Maxipes Fík filmuje - silvestrovský příběh pro dospělé (1978)
Zdroj: ČT24

Šalamoun byl výtvarníkem i řady animovaných filmů a titulků, mimo jiné provázejících filmový cyklus Kleinových „Básníků“. Navrhl víc jak tři desítky filmových, divadelních a výtvarných plakátů. Čas si našel i na volnou tvorbu, vytvořil desítky litografií a plakátů. Vydal také dvě sbírky básní a jednu sbírku záznamů snů.

Ilustrátor Pana Taua i Hobita

Šalamoun rovněž platí za jednoho z nejvýznamnějších českých ilustrátorů druhé poloviny dvacátého století. Kresbami doprovodil knihy světových autorů jako Kronika Pickwickova klubu, Poslední Mohykán, Pan Tau a tisíc zázraků, Tracyho tygr nebo Tolkienův Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky.

„Pro mě je literární dílo předmět k namalování. Je stejně konkrétní jako pro někoho krajina, kytice nebo akt. Mezi mnou a literárním dílem nastává vztah, a co vznikne, je ilustrace,“ řekl jednou Šalamoun. Jeho ilustrační tvorba zahrnuje víc než osmdesát titulů. Knihy také graficky upravoval.

Pedagog celé generace výtvarníků

Šalamoun se narodil v roce 1935 v Praze. „V dětství jsem kreslil hlavně zvířata, vozy s koňmi, hračky, lokomotivy, letadla a tanky. Směsici toho všeho. Předčasná dětská postmoderna, zlomky světa na hromadě,“ vzpomínal.

Vystudoval grafiku na Akademii výtvarných umění v Praze a Vysokou školu grafiky a knižního umění v Lipsku. Jako pedagog vyučoval v Americe i v Evropě a na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl profesorem a vedoucím ateliéru ilustrace, vychoval celou generaci výtvarníků. 

Jiří Šalamoun byl držitelem mnoha českých a zahraničních ocenění za knižní ilustrace. Dosud nejrozsáhlejší retrospektivu Šalamounovi připravilo loni pražské Museum Kampa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 18 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 20 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 22 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
včera v 12:00

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
včera v 10:36

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...