Skutečný vrah Roberto Succo inspiroval divadlo. Potřeba „zabití rodičů“ by mohla oslovit mladé

Roberto Succo zavraždil v osmdesátých letech sedm lidí, několik měsíců unikal policii. V divadelní hře, kterou nově uvádí pražské Divadlo Komedie, se z Roberta Succa stal Robert Zucco. Dramatizace příběhu skutečného sériového vraha může být přijímána rozporuplně. Od hry francouzského autora Bernarda-Marii Koltèse ale nelze čekat napínavou kriminálku, jde spíše o stylizované vyprávění mimo jiné o hledání lásky.

Na česká jeviště se Roberto Zucco vrací téměř po dvou desetiletích. Titulní hrdina klame tělem. Hezký a inteligentní mladík je krutým zabijákem, který se rozhodl potrestat svět bez hodnot a naděje. Autor hry Bernard-Marie Koltès se při psaní inspiroval skutečným příběhem vraha podobného jména, jehož dopadení sledovala koncem osmdesátých let celá Francie.

Italský Rambo je několikanásobný vrah

Na jaře 1981 v benátské čtvrti Mestre bodl Roberto Succo dvaatřicetkrát svou matku a následně zavraždil i svého otce, policistu. Odmítl mu totiž půjčit auto. Těla svých rodičů naložil ve vaně do vody zasypané vápnem a utekl. S sebou si vzal otcovu služební pistoli. Po zatčení byl shledán mentálně nemocným a odeslán na deset let do psychiatrické léčebny.

Jako vzorný vězeň – dokonce studoval dálkově na univerzitě – si v polovině trestu vysloužil možnost vycházek. Do léčebny se ale už nevrátil. Na falešné doklady přešel do Francie, kde se dopustil v následujících měsících řady zločinů. V kriminální činnosti pokračoval i ve Švýcarsku a po návratu do Itálie. Na svědomí měl vloupání, znásilnění a sedm vražd, dvě z obětí byli policisté.

„Stejně jako ve Francii mu pomáhaly mladé ženy. Succo je pohledný a mluví italsky s francouzským přízvukem. I ve vězení dostával desítky dopisů od dívek, které ho považují za odvážného hrdinu, italského Ramba,“ psal o případu deník La Repubblica.

Nikdo mě nemůže zadržet

Za mříže se šestadvacetiletého vraha podařilo dostat na konci února 1988. Zkusil znovu utéct. Furiantsky se procházel několik hodin po střeše arestu v Trevisu, mluvil s novináři, když se pak zkusil spustit dolů po kabelu, dostal opět želízka. Na spravedlnost ale nepočkal. Spáchal sebevraždu – přetáhl si přes hlavu igelitový sáček, když si uvědomil, že na svobodu se mu už nejspíš nikdy dostat nepodaří. Jsem jako pták, nikdo mě nemůže zadržet, zopakoval prý několikrát svému advokátovi.

Hru Roberto Succo napsal Koltès ve stejném roce. Jako své poslední drama, on sám zemřel o několik měsíců později na komplikace spojené s onemocněním AIDS. Nedočkal se premiéry v Berlíně ani zfilmování své inscenace Cédricem Kahnem o dalších jedenáct let později. Snímek kritizovala francouzská policie, vadilo jí, že oslavuje vraha.

Ne o zabíjení, ale o lásce

„Na první pohled se to může zdát jako oslava vraha a vraždění, ale ono to tak není. Je to spíše touha po lásce a po tom nebýt sám a někoho mít, a když už ani tohle nevyjde, tak utéct z tohoto světa někam pryč,“ domnívá se představitel titulní role Zdeněk Piškula. Podle Kateřiny Marie Fialové, která v pražském nastudování také hraje, je důležité takové inscenace uvádět, „protože bez ukazování něčeho, co se v životě děje, bychom si nesáhli do svědomí.“

Religionista Jan Motal v textu pro Divadlo Komedie upozorňuje, že dramatem rezonuje nihilistické přesvědčení pozdně moderní epochy, že žijeme v bezbožném světě nicoty. „Roberto Zucco se z etického hlediska proviňuje tím, že se nechává zcela přemoci svými démony a ztrácí duchovní rozměr lidské bytosti. Je pouze sám se sebou. (…) Nemorální je jeho jednání proto, že odmítá objevovat svoji osobnost v produktivních vztazích k druhým,“ nahlíží na hru v textu nazvaném Zlo nelze vytěsnit. Hrdina má podle něho naději, pokud je schopen navázat „bytostný vztah“ alespoň s jedním člověkem.

3 minuty
Divadlo komedie uvádí hru Roberto Zucco
Zdroj: ČT24

Teatrolog Petr Christov Koltèsovu hru nevidí jako pokus o realistickou rekonstrukci Succova osudu, přestože je založena na skutečnosti. Spíše jako „expresionisticko-poetické“ zkoumání. Takové vyznění ještě podtrhuje nastudování v rukou maďarského režiséra Attily Vidnyánszkého mladšího, který stylizaci ještě posouvá k fyzickému divadlu.

„Zabití rodičů“ osloví mladou generaci

Podobně jako Zdeněk Piškula i režisér příběh Roberta Zucca vnímá jako hledání lásky. Ve spojení s výpovědí současné mladé generace, přestože jde o hru napsanou před více než třiceti lety.

„Je především o tom, jak moc nám chybí láska. Mám pocit, že v dnešním světě je otázka samoty velice aktuální. Má generace pak samozřejmě řeší taky otázku, jak mám žít svůj život. A Roberto Zucco se zaobírá nejpodstatnějšími otázkami života: láskou mezilidskou – každodenní, láskou milostnou – mezi mužem a ženou, svobodou, životem a smrtí. Ověřil jsem si nejen doma, ale po celé Evropě, že si naše generace potřebuje základní otázky zformulovat znovu, po svém,“ říká režisér, který je nyní v podobném věku, jako Succo v době svého vražedného útěku.

Dramaturgyně Jana Slouková doufá, že hra bude silně přijata právě především mladší generací. „Protože téma vzpoury, potřeba takzvaného zabití rodičů – samozřejmě v tom přeneseném slova smyslu pro nás tvůrce, ale v reálném slova smyslu bohužel pro hrdinu – je hodně silné a dotýká se mnoha diváků,“ vysvětluje.

Nicméně vstup mladého obecenstva na představení je omezen. Protože se na jevišti objevuje nahota a scény otevřeného násilí, není Roberto Zucco vhodný pro diváky mladší patnácti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 5 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 7 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 10 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...