Rychlé šípy vycházejí v restaurované podobě. Legendární dílo bylo v českém komiksu zlomové

Nahrávám video
Rychlé šípy vycházejí v restaurované podobě
Zdroj: ČT24

Pětice chlapců, která změnila český komiks. To jsou Rychlé šípy. Jejich obrázkové příběhy teď vychází v restaurované podobě a vysoké tiskové kvalitě. Nové souborné vydání obsahuje všechny díly, které Jaroslav Foglar společně s kreslířem Janem Fišerem vytvořili. V čem tkví síla Rychlých šípů a jak si stojí v porovnání s jinými českými komiksy?

Aktuální nové vydání se připravovalo dva roky a mravoučné dobrodružné příběhy o přátelství vykresluje ve větším formátu a jasnějších barvách. „Časově nejnáročnější bylo nové kolorování. Abychom mohli vybarvit znovu ten díl, bylo třeba spoustu věcí nastudovat, shromáždit spoustu materiálu a dát pokyny koloristce Martině Tomkové, která na tom pracovala,“ říká grafik a typograf Martin T. Pecina.

Autoři nového vydání vycházeli z původních velkých kreseb a z dochovaných Foglarových scénářů. Obrázkové příběhy vydávané v časopisech totiž trpěly kvalitou tisku a občas se v nich objevovaly chyby. Kromě Jana Fischera pracovali s Foglarem na Rychlých šípech tři další výtvarníci. Podle Peciny se ale kvalitě těch Fischerových nikdo nevyrovnal. „Ta fischerovská kresba ve své různé grotesknosti a skvělé anatomii měla velký vliv na úspěch toho seriálu,“ dodává.

Rychlé šípy byly v dějinách českého komiksu zlomové. „Setkal se tam vynikající scenárista s vynikajícím kreslířem a přišli s něčím, co v té době bylo tematicky nové. Rychlé šípy vlastně ustanovili specifický žánr, kterému se dneska říká klubácký komiks, který nemá v okolních zemích obdoby,“ říká teoretik komiksu z Moravského zemského muzea Tomáš Prokůpek.

Bubliny byly přelomové, ale vadily komunistům

Rychlé šípy byly také prvním úspěšným komiksem v Československu, který používal promluvové bubliny. Také ty později vadily komunistům. „Komiksové bubliny představovaly symbol zlého, amerického komiksu. Takže v 50. letech, když vycházely obrázkové seriály, tak se musely vrátit k textům pod obrázky, což byla jakási starší, primitivnější forma,“ dodává Prokůpek.

První příběh Rychlých šípů, v němž řádí Černí jezdci a Mirek Dušín před nimi zachraňuje Jarku Metelku, vyšel 17. prosince 1938 jako komiks v časopise Mladý hlasatel. Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zrušen, celkem 113 dílů.

Po válce příběhy vycházely v časopise Vpřed a do série přibylo v letech 1946 až 1948 dalších 107 pokračování. Nové periodikum se ale znelíbilo hned v roce 1948 komunistům a v následujících letech se Foglar pohyboval v určité poloilegalitě. Komunistický režim ostatně Rychlé šípy dvakrát zakázal. Jejich popularita ale přetrvala.

Populární jsou komiksy o kuřimské kauze i Králi Šumavy

Komiks v československém prostředí nereprezentovala jen zásadová Foglarova banda. První obrázkové seriály tvořili ve dvacátých, respektive třicátých letech Josef Lada a Ondřej Sekora se svým Ferdou Mravencem. V roce 1969 pak začal vycházet populární Čtyřlístek.

Nejvíce ceněným komiksovým autorem v tuzemské historii zůstává Kája Saudek, jenž se po zkušenostech z Ameriky jako jeden z mála věnoval tvorbě pro dospělé. Jeho dílo Muriel a andělé podle scénáře Miloše Macourka, které za komunismu nemohlo vyjít, je považováno za nejlepší český komiks všech dob. Muriel je i název cen, které se v Česku komiksovým autorům udělují.

Žánr v posledních letech zažívá v Česku boom. Objevují se noví autoři, jako třeba kreslířka Toy Box nebo Karel Osoha s Ondřejem Kavalírem a Vojtěchem Maškem, kteří připravili trilogii o takzvaném Králi Šumavy, bývalém pohraničníkovi, který za totality převáděl lidi na Západ. Mezi výrazné tituly patří i Svatá Barbora od Marka Šindelky, Marka Pokorného a Vojtěcha Maška, která znovu otevřela takzvanou kuřimskou kauzu. Novinářka Andrea v komiksu dostane za úkol napsat o kauze článek, postupně ji ale případ pohltí.

Někteří autoři navazují i na Foglara, například Velké dobrodružství Pepíka Střechy od Pavla Čecha, v němž se v příběhu čtrnáctiletého chlapce prolíná reálná, snová a fantazijní rovina na tajuplných místech. I samotné Rychlé šípy se ale dočkávají pravidelných reedic, a dokonce i pokračování – nedávný komiks Rváčov se zaměřuje na hnutí Vontů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 22 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...