Rychlé šípy vycházejí v restaurované podobě. Legendární dílo bylo v českém komiksu zlomové

Nahrávám video

Pětice chlapců, která změnila český komiks. To jsou Rychlé šípy. Jejich obrázkové příběhy teď vychází v restaurované podobě a vysoké tiskové kvalitě. Nové souborné vydání obsahuje všechny díly, které Jaroslav Foglar společně s kreslířem Janem Fišerem vytvořili. V čem tkví síla Rychlých šípů a jak si stojí v porovnání s jinými českými komiksy?

Aktuální nové vydání se připravovalo dva roky a mravoučné dobrodružné příběhy o přátelství vykresluje ve větším formátu a jasnějších barvách. „Časově nejnáročnější bylo nové kolorování. Abychom mohli vybarvit znovu ten díl, bylo třeba spoustu věcí nastudovat, shromáždit spoustu materiálu a dát pokyny koloristce Martině Tomkové, která na tom pracovala,“ říká grafik a typograf Martin T. Pecina.

Autoři nového vydání vycházeli z původních velkých kreseb a z dochovaných Foglarových scénářů. Obrázkové příběhy vydávané v časopisech totiž trpěly kvalitou tisku a občas se v nich objevovaly chyby. Kromě Jana Fischera pracovali s Foglarem na Rychlých šípech tři další výtvarníci. Podle Peciny se ale kvalitě těch Fischerových nikdo nevyrovnal. „Ta fischerovská kresba ve své různé grotesknosti a skvělé anatomii měla velký vliv na úspěch toho seriálu,“ dodává.

Rychlé šípy byly v dějinách českého komiksu zlomové. „Setkal se tam vynikající scenárista s vynikajícím kreslířem a přišli s něčím, co v té době bylo tematicky nové. Rychlé šípy vlastně ustanovili specifický žánr, kterému se dneska říká klubácký komiks, který nemá v okolních zemích obdoby,“ říká teoretik komiksu z Moravského zemského muzea Tomáš Prokůpek.

Bubliny byly přelomové, ale vadily komunistům

Rychlé šípy byly také prvním úspěšným komiksem v Československu, který používal promluvové bubliny. Také ty později vadily komunistům. „Komiksové bubliny představovaly symbol zlého, amerického komiksu. Takže v 50. letech, když vycházely obrázkové seriály, tak se musely vrátit k textům pod obrázky, což byla jakási starší, primitivnější forma,“ dodává Prokůpek.

První příběh Rychlých šípů, v němž řádí Černí jezdci a Mirek Dušín před nimi zachraňuje Jarku Metelku, vyšel 17. prosince 1938 jako komiks v časopise Mladý hlasatel. Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zrušen, celkem 113 dílů.

Po válce příběhy vycházely v časopise Vpřed a do série přibylo v letech 1946 až 1948 dalších 107 pokračování. Nové periodikum se ale znelíbilo hned v roce 1948 komunistům a v následujících letech se Foglar pohyboval v určité poloilegalitě. Komunistický režim ostatně Rychlé šípy dvakrát zakázal. Jejich popularita ale přetrvala.

Populární jsou komiksy o kuřimské kauze i Králi Šumavy

Komiks v československém prostředí nereprezentovala jen zásadová Foglarova banda. První obrázkové seriály tvořili ve dvacátých, respektive třicátých letech Josef Lada a Ondřej Sekora se svým Ferdou Mravencem. V roce 1969 pak začal vycházet populární Čtyřlístek.

Nejvíce ceněným komiksovým autorem v tuzemské historii zůstává Kája Saudek, jenž se po zkušenostech z Ameriky jako jeden z mála věnoval tvorbě pro dospělé. Jeho dílo Muriel a andělé podle scénáře Miloše Macourka, které za komunismu nemohlo vyjít, je považováno za nejlepší český komiks všech dob. Muriel je i název cen, které se v Česku komiksovým autorům udělují.

Žánr v posledních letech zažívá v Česku boom. Objevují se noví autoři, jako třeba kreslířka Toy Box nebo Karel Osoha s Ondřejem Kavalírem a Vojtěchem Maškem, kteří připravili trilogii o takzvaném Králi Šumavy, bývalém pohraničníkovi, který za totality převáděl lidi na Západ. Mezi výrazné tituly patří i Svatá Barbora od Marka Šindelky, Marka Pokorného a Vojtěcha Maška, která znovu otevřela takzvanou kuřimskou kauzu. Novinářka Andrea v komiksu dostane za úkol napsat o kauze článek, postupně ji ale případ pohltí.

Někteří autoři navazují i na Foglara, například Velké dobrodružství Pepíka Střechy od Pavla Čecha, v němž se v příběhu čtrnáctiletého chlapce prolíná reálná, snová a fantazijní rovina na tajuplných místech. I samotné Rychlé šípy se ale dočkávají pravidelných reedic, a dokonce i pokračování – nedávný komiks Rváčov se zaměřuje na hnutí Vontů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 9 hhodinami

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
před 9 hhodinami

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
před 12 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
před 14 hhodinami

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
před 18 hhodinami

Daniel Žižka postoupil s písní Crossroads do finále Eurovize

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále 70. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Ve druhém semifinále, jež se konalo ve čtvrtek večer, zaujal porotu i mezinárodní diváky svou písní Crossroads. Do sobotního finále se probojoval se zástupci dalších devíti zemí, zatímco dalších pět soutěž opustilo.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Policie ukázala záznam útěku zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie ve čtvrtek zveřejnila záznam z kamery, který zachycuje útěk pachatele po úterní krádeži lebky sv. Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty chce policie zařadit do celosvětové databáze odcizených předmětů.
14. 5. 2026

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
14. 5. 2026
Načítání...