Rychlé šípy vycházejí v restaurované podobě. Legendární dílo bylo v českém komiksu zlomové

3 minuty
Rychlé šípy vycházejí v restaurované podobě
Zdroj: ČT24

Pětice chlapců, která změnila český komiks. To jsou Rychlé šípy. Jejich obrázkové příběhy teď vychází v restaurované podobě a vysoké tiskové kvalitě. Nové souborné vydání obsahuje všechny díly, které Jaroslav Foglar společně s kreslířem Janem Fišerem vytvořili. V čem tkví síla Rychlých šípů a jak si stojí v porovnání s jinými českými komiksy?

Aktuální nové vydání se připravovalo dva roky a mravoučné dobrodružné příběhy o přátelství vykresluje ve větším formátu a jasnějších barvách. „Časově nejnáročnější bylo nové kolorování. Abychom mohli vybarvit znovu ten díl, bylo třeba spoustu věcí nastudovat, shromáždit spoustu materiálu a dát pokyny koloristce Martině Tomkové, která na tom pracovala,“ říká grafik a typograf Martin T. Pecina.

Autoři nového vydání vycházeli z původních velkých kreseb a z dochovaných Foglarových scénářů. Obrázkové příběhy vydávané v časopisech totiž trpěly kvalitou tisku a občas se v nich objevovaly chyby. Kromě Jana Fischera pracovali s Foglarem na Rychlých šípech tři další výtvarníci. Podle Peciny se ale kvalitě těch Fischerových nikdo nevyrovnal. „Ta fischerovská kresba ve své různé grotesknosti a skvělé anatomii měla velký vliv na úspěch toho seriálu,“ dodává.

Rychlé šípy byly v dějinách českého komiksu zlomové. „Setkal se tam vynikající scenárista s vynikajícím kreslířem a přišli s něčím, co v té době bylo tematicky nové. Rychlé šípy vlastně ustanovili specifický žánr, kterému se dneska říká klubácký komiks, který nemá v okolních zemích obdoby,“ říká teoretik komiksu z Moravského zemského muzea Tomáš Prokůpek.

Bubliny byly přelomové, ale vadily komunistům

Rychlé šípy byly také prvním úspěšným komiksem v Československu, který používal promluvové bubliny. Také ty později vadily komunistům. „Komiksové bubliny představovaly symbol zlého, amerického komiksu. Takže v 50. letech, když vycházely obrázkové seriály, tak se musely vrátit k textům pod obrázky, což byla jakási starší, primitivnější forma,“ dodává Prokůpek.

První příběh Rychlých šípů, v němž řádí Černí jezdci a Mirek Dušín před nimi zachraňuje Jarku Metelku, vyšel 17. prosince 1938 jako komiks v časopise Mladý hlasatel. Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zrušen, celkem 113 dílů.

Po válce příběhy vycházely v časopise Vpřed a do série přibylo v letech 1946 až 1948 dalších 107 pokračování. Nové periodikum se ale znelíbilo hned v roce 1948 komunistům a v následujících letech se Foglar pohyboval v určité poloilegalitě. Komunistický režim ostatně Rychlé šípy dvakrát zakázal. Jejich popularita ale přetrvala.

Populární jsou komiksy o kuřimské kauze i Králi Šumavy

Komiks v československém prostředí nereprezentovala jen zásadová Foglarova banda. První obrázkové seriály tvořili ve dvacátých, respektive třicátých letech Josef Lada a Ondřej Sekora se svým Ferdou Mravencem. V roce 1969 pak začal vycházet populární Čtyřlístek.

Nejvíce ceněným komiksovým autorem v tuzemské historii zůstává Kája Saudek, jenž se po zkušenostech z Ameriky jako jeden z mála věnoval tvorbě pro dospělé. Jeho dílo Muriel a andělé podle scénáře Miloše Macourka, které za komunismu nemohlo vyjít, je považováno za nejlepší český komiks všech dob. Muriel je i název cen, které se v Česku komiksovým autorům udělují.

Žánr v posledních letech zažívá v Česku boom. Objevují se noví autoři, jako třeba kreslířka Toy Box nebo Karel Osoha s Ondřejem Kavalírem a Vojtěchem Maškem, kteří připravili trilogii o takzvaném Králi Šumavy, bývalém pohraničníkovi, který za totality převáděl lidi na Západ. Mezi výrazné tituly patří i Svatá Barbora od Marka Šindelky, Marka Pokorného a Vojtěcha Maška, která znovu otevřela takzvanou kuřimskou kauzu. Novinářka Andrea v komiksu dostane za úkol napsat o kauze článek, postupně ji ale případ pohltí.

Někteří autoři navazují i na Foglara, například Velké dobrodružství Pepíka Střechy od Pavla Čecha, v němž se v příběhu čtrnáctiletého chlapce prolíná reálná, snová a fantazijní rovina na tajuplných místech. I samotné Rychlé šípy se ale dočkávají pravidelných reedic, a dokonce i pokračování – nedávný komiks Rváčov se zaměřuje na hnutí Vontů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...