Filmy, články na internetu, televize a hry plní čas domácího vězení. Na čtení moc nezbývají síly

Lidé během pandemie covidu-19 čtou víceméně pořád stejně, omezené možnosti volného času se ale odrazily ve zvýšeném zájmu o mediální aktivity, především u generace mezi 15 a 24 lety. Víc než před pandemií tak lidé zasednou před obrazovku televize nebo notebooku, děti více hrají hry. Závěr vyplývá z výzkumu, který provedla Národní knihovna.

Video Studio 6
video

Vít Richter: Jsme v mediální lázni

Nejvíce pandemie ovlivnila oblibu sledování filmů a seriálů a četbu textů na internetu. Proměna volnočasových možností se podepsala také na větším využívání sociálních sítí a sledování zpravodajství. Ale poslechu audioknih, četbě e-knih a poslechu rozhlasu se lidé věnovali víceméně stejně jako v době před pandemií. 

Pověřený generální ředitel Národní knihovny Vít Richter o současnosti mluví jako o „mediální lázni“. „Všichni si mediálního prostoru užíváme více než v minulosti,“ nepochybuje, „nicméně se to liší věkově. Největší mediální zájem mapujeme u mladších,“ dodává s odkazem na výzkum. U nejmladší generace (15–24 let) došlo totiž u většiny zmíněných mediálních aktivit k daleko vyššímu nárůstu než u generací jiných.

Na čtení máme více času, ale méně nálady

Většina oslovených tvrdí, že si při čtení odpočinou lépe než při posezení před obrazovkou televize či počítače, přesto u populace 15+ zaznamenal výzkum zvýšení zájmu o čtení pouze mírné (+7 %). Výrazně častěji ale po knize sáhli pravidelní čtenáři napříč generacemi. 

Nemalá část respondentů uvedla, že mají na čtení v době restrikcí mnohem více času (38 % určitě ano / spíše ano). Někteří ale pod vlivem stresu z aktuálního dění knihu spíše odkládají. Necelá pětina přiznala, že na čtení knih nemají náladu. Podle výzkumníků tento protiklad nejlépe vystihuje odpověď jednoho z respondentů, že „motivace na čtení se zvýšila, ale soustředění při četbě jde nyní hůře“.

Nejoblíbenější tituly v době pandemie zastupují různé žánry. „Mika Waltari se objevuje téměř ve všech čtenářských průzkumech, ženy mají rády Bábovky od Radky Třeštíkové. Pořád velmi oblíbené, byť ta obliba už poslední dobou klesá, jsou Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové,“ upřesňuje Vít Richter.

„Také najdeme zájem o napětí, detektivky nebo science fiction,“ dodává. Lidé často sáhli například po sáze Hra o trůny, Orwellově antiutopii 1984, thrillerech Stephena Kinga a Joa Nesbøho či po životopisné knize o Prokopovi Holém od Jana Bauera. 

Knihy se více získávají přes internet, méně v knihovně

Knihy si čtenáři pořizují, ze svého pohledu, víceméně stejně. „I když ze zpráv nakladatelství a knihkupců víme, že prodeje klesaly, v průzkumu nám tato informace nebyla potvrzena,“ podotýká Richter. 

Zavřená knihkupectví ale ovlivnila způsob nákupu. O téměř pětinu se snížil počet lidí, kteří si pro knižní titul došli do kamenné prodejny, naopak nákup tištěných knih přes internet narostl. 

Méně lidí zavítalo do knihoven, které také byly část pandemického období veřejnosti uzavřeny. Jejich uzavření nepřivítala zhruba třetina české veřejnosti 15+, výrazně více však s ním nesouhlasili mladí lidé 15–24 let a pravidelní čtenáři (52 %). Také více než polovině rodičů (56 %) nezletilých dětí vadí, že jejich potomci nemohou knihovnu navštěvovat.

Zhruba 8 % české veřejnosti využilo v době uzavření knihoven služeb otevřených digitálních knihoven, výrazněji opět nejmladší generace, která potřebuje materiály pro studium.

Virtuální kontakt při hře místo toho reálného

Z výpovědí rodičů vyplývá, že u dětí (ve věku 6 až 18 let) narostly výrazně některé mediální aktivity. Ve srovnání s dobou před pandemií se například více věnují hraní her, jedno či na počítači, mobilu nebo třeba tabletu. Výzkum ukazuje 41procentní nárůst těch, kteří hrají častěji než před pandemií, po odečtení těch, kteří hrají méně často.

Podle Hany Friedlaenderové ze společností Nielsen Admosphere si hraní her a zvýšenou aktivitou na sociálních sítích mohou děti vynahrazovat chybějící kontakty se svými vrstevníky. 

„Kromě takzvaných individualizovaných aktivit vzrostly také některé společné, rodinné aktivity, protože řada rodin spolu tráví více času doma. Jako společné rodinné aktivity můžeme vnímat jednak sledování televize, ale posílilo se i hraní společenských her,“ upozorňuje Friedlaenderová.

72 % rodičů se obává, že on-line výuka dětem uškodí

Rodiče nejsou jednotní v názoru, jak pandemie ovlivnila čtenářství dětí. Výsledky výzkumu naznačují, že část dětí má sice nyní na čtení díky chybějícím mimoškolním aktivitám více času, na druhou stranu někteří se hůř soustředí. Téměř polovina rodičů také uvedla, že děti mají v době distanční výuky problémy se zvládáním školních povinností a na čtení knih jim nezbývá dost času.

„Z výsledků jiných průzkumů víme, že děti čtou pořád tradiční dětské knihy. Určitým překvapením je setrvalý zájem o Harryho Pottera, i když bych řekl, že současné děti ho znají spíše z filmu. Stále dominují třeba Deníky malého poseroutky. A velmi zajímavé zejména pro menší děti jsou knížky Pavla Čecha,“ doplnil Richter konkrétní tituly, o které se dětští čtenáři případně zajímají.

Výpovědi rodičů odrážejí také převažující nespokojenost s on-line výukou (dětem vyhovuje méně než běžná školní výuka podle 66 % rodičů) a obavy z dopadu času stráveného u digitálních zařízeních na jejich děti. 72 % rodičů se obává, že se děti kvůli času strávanému na digitálních zařízení budou hůře soustředit. Naopak 27 % rodičů vnímá jako pozitivní, že se jejich potomci učí využívat ditigální technologie.

Mediální aktivity nesnižují zájem o čtení, ale mění ho

„I v této době se potvrdilo, co známe z předchozích výzkumů, a sice že nárůst mediálních aktivit nejde proti čtení,“ shrnuje závěr výzkumu. Dokonce se dá říci, že čtenáři jsou všeobecně mediálně aktivnější než nečtenáři.

Nicméně koronavirová pandemie do značné míry vychýlila mediální chování, což má důsledky i na podobu čtení. Zvýšil se spíš počet dospělých i dětí, kteří čtou krátké (servisní) texty v on-line prostředí, než těch, kteří čtou knihy. 

Výzkum s názvem Čtení v čase koronavirové pandemie realizovala Národní knihovna ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu a společností Nielsen Admosphere. Data sbírali mezi 5. a 10. únorem, reprezentativní vzorek čítal 1005 respondentů. 

Výzkumům čtenářství je věnována také on-line dostupná výstava Národní knihovny. Zaměřuje se na dějiny čtení v novém tisíciletí.