Orwella může vydat každý. Uvolnění práv ke kanonickým dílům je příležitostí pro knižní byznys

Novou vlnu zájmu nakladatelů o díla anglického spisovatele a novináře George Orwella přineslo uvolnění práv k jeho dílům. Loni uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, a od začátku letošního roku tak Orwellova díla může vydávat kdokoliv. V Česku už vyšel nový překlad jeho nejslavnějšího románu 1984, ve kterém varoval před totalitami. Podobná literární „uvolnění“ se však netýkají jen Orwella. Navíc se k nim v Evropě i v Americe vážou jiná pravidla.

Video Události: Dystopie podle Orwella v nových vydáních
video

Události: Dystopie podle Orwella v nových vydáních

Spisovatel George Orwell zemřel 21. ledna 1950 ve věku 46 let. Nyní tak uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, což znamená, že se na jeho dílo už nevážou autorská práva. Ta totiž prvním lednovým dnem přešla od jejich držitelů do takzvané volné domény, k níž už se nevážou licenční poplatky. Nakladatelům se tak uvolnily ruce a mohou Orwellovy knihy vydávat v nejrůznějších reedicích a nových verzích. Orwellova tvorba čítá jednadvacet titulů.

Právě leden je v knižním světě vždy významným měsícem, protože trh zaplaví množství nových vydání kanonických titulů. Nejinak tomu je i v Česku, kde se nového vydání již dočkalo nejslavnější Orwellovo dílo 1984.

Hesla totalitního státu „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“ zůstala v novém překladu Orwellovy dystopie taková, jak je čtenáři už znají. Zbytek románu ale chtěl překladatel Jan Kalandra pojmout po svém.

„Snažil jsem se, aby ten překlad splňoval požadavky pro 21. století, především tedy aby přímá řeč zněla jako běžná hovorová mluva,“ sděluje Kalandra. Nové vydání promlouvá také novými ilustracemi, které vytvořil Jindřich Janíček. Výraznou oranžovou barvu zvolil proto, aby knihu odlišil.

Po uvolnění práv se totiž román může na trh dostat v mnoha nových podobách. Například ve francouzštině vyšly hned čtyři komiksové adaptace. Jednu z nich chce do češtiny převést nakladatelství Argo, které tady Orwellova díla vydávalo dosud.

Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek

„Mými osobními favority jsou ty čtyři svazky esejí, které ukazují, že Orwell byl nejen politický myslitel, ale i velmi zajímavý literární kritik. Největšími bestsellery jsou klasické dva romány, Farma zvířat a 1984,“ říká redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer.

Slavné tituly jsou žádané i jako audioknihy. Například Farmu zvířat teď nově namluvil Petr Čtvrtníček. Také tato alegorie na komunistické režimy má vyjít nově v překladu Jana Kalandry. Jeho verze se odliší mimo jiné názvem. Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek. Orwella nyní mohou volně adaptovat i dramatici, filmaři nebo tvůrci počítačových her.

Gatsby je nově upír i gay

Práva na Orwella jsou sice uvolněna díky legislativě Evropské unie, v Americe si ale nakladatelé budou muset počkat až do roku 2030, kdy uplyne 95 let od tamního vydání Orwellovy první knihy Barmské dny. V USA se totiž práva uvolňují nikoliv 70 let po smrti autora, ale 95 let od vydání knihy.

U některých autorů se tak nových vydání dočkají raná díla, ty starší jsou ale i na desítky dalších let „zablokovaná“. Letos v lednu se tak ve velkém vydává například Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda nebo Paní Dallowayová od Virginie Woolfové.

Právě Gatsby se podle deníku The Guardian během prvních měsíců nového roku dočkal několika nových verzí či fanouškovských fikcí, které po pětadevadesáti letech již nejsou zapovězeny. V titulu nazvaném The Great Gatsby Undead tak třeba Gatsby vystupuje jako upír, v The Gay Gatsby zase skrývá homosexualitu.

V plánu jsou také nové knihy, které budou vyprávět děj z pohledu jiných postav. Už v únoru například ve Velké Británii vyšla kniha Nick, která vypráví o osudech Nicka Carrawaye předtím, než potká Gatsbyho. Knihu již ocenila pozitivní recenze v deníku The New York Times.

Komiks se Čapkovým dědicům nelíbil, tak jeho autoři vyčkali

I domácí klasická literatura se díky uvolněným právům častěji objevuje v nových vydáních, i když to pro vydavatele nebývá priorita navzdory tomu, že se nemusejí dohadovat s dědici práv. Výjimkou byl hlavně rok 2009, kdy se po sedmdesáti letech uvolnila autorská práva na dílo Karla Čapka.

Tehdy knihkupectví zavalily Čapkovy knihy v různých verzích. Krakatit měl například hned tři nová vydání, včetně komiksu. Ten byl hotový už několik let před vydáním, dědicům se ale nelíbil, tak jeho autoři museli čekat až do roku 2009. Čapkovo dílo už však jednou volné bylo. Autorský zákon se na něj nevztahoval mezi lety 1989 a 2000, pak byl ale znovelizován.

Čapkovo dílo v roce 2009 nově vyšlo také v přibližně patnácti cizojazyčných mutacích včetně bulharštiny, finštiny, vlámštiny nebo švédštiny. Válka s mloky dokonce vyšla v korejštině, Továrna na absolutno potom hebrejsky.