Orwella může vydat každý. Uvolnění práv ke kanonickým dílům je příležitostí pro knižní byznys

Nahrávám video

Novou vlnu zájmu nakladatelů o díla anglického spisovatele a novináře George Orwella přineslo uvolnění práv k jeho dílům. Loni uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, a od začátku letošního roku tak Orwellova díla může vydávat kdokoliv. V Česku už vyšel nový překlad jeho nejslavnějšího románu 1984, ve kterém varoval před totalitami. Podobná literární „uvolnění“ se však netýkají jen Orwella. Navíc se k nim v Evropě i v Americe vážou jiná pravidla.

Spisovatel George Orwell zemřel 21. ledna 1950 ve věku 46 let. Nyní tak uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, což znamená, že se na jeho dílo už nevážou autorská práva. Ta totiž prvním lednovým dnem přešla od jejich držitelů do takzvané volné domény, k níž už se nevážou licenční poplatky. Nakladatelům se tak uvolnily ruce a mohou Orwellovy knihy vydávat v nejrůznějších reedicích a nových verzích. Orwellova tvorba čítá jednadvacet titulů.

Právě leden je v knižním světě vždy významným měsícem, protože trh zaplaví množství nových vydání kanonických titulů. Nejinak tomu je i v Česku, kde se nového vydání již dočkalo nejslavnější Orwellovo dílo 1984.

Hesla totalitního státu „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“ zůstala v novém překladu Orwellovy dystopie taková, jak je čtenáři už znají. Zbytek románu ale chtěl překladatel Jan Kalandra pojmout po svém.

„Snažil jsem se, aby ten překlad splňoval požadavky pro 21. století, především tedy aby přímá řeč zněla jako běžná hovorová mluva,“ sděluje Kalandra. Nové vydání promlouvá také novými ilustracemi, které vytvořil Jindřich Janíček. Výraznou oranžovou barvu zvolil proto, aby knihu odlišil.

Po uvolnění práv se totiž román může na trh dostat v mnoha nových podobách. Například ve francouzštině vyšly hned čtyři komiksové adaptace. Jednu z nich chce do češtiny převést nakladatelství Argo, které tady Orwellova díla vydávalo dosud.

Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek

„Mými osobními favority jsou ty čtyři svazky esejí, které ukazují, že Orwell byl nejen politický myslitel, ale i velmi zajímavý literární kritik. Největšími bestsellery jsou klasické dva romány, Farma zvířat a 1984,“ říká redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer.

Slavné tituly jsou žádané i jako audioknihy. Například Farmu zvířat teď nově namluvil Petr Čtvrtníček. Také tato alegorie na komunistické režimy má vyjít nově v překladu Jana Kalandry. Jeho verze se odliší mimo jiné názvem. Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek. Orwella nyní mohou volně adaptovat i dramatici, filmaři nebo tvůrci počítačových her.

Gatsby je nově upír i gay

Práva na Orwella jsou sice uvolněna díky legislativě Evropské unie, v Americe si ale nakladatelé budou muset počkat až do roku 2030, kdy uplyne 95 let od tamního vydání Orwellovy první knihy Barmské dny. V USA se totiž práva uvolňují nikoliv 70 let po smrti autora, ale 95 let od vydání knihy.

U některých autorů se tak nových vydání dočkají raná díla, ty starší jsou ale i na desítky dalších let „zablokovaná“. Letos v lednu se tak ve velkém vydává například Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda nebo Paní Dallowayová od Virginie Woolfové.

Právě Gatsby se podle deníku The Guardian během prvních měsíců nového roku dočkal několika nových verzí či fanouškovských fikcí, které po pětadevadesáti letech již nejsou zapovězeny. V titulu nazvaném The Great Gatsby Undead tak třeba Gatsby vystupuje jako upír, v The Gay Gatsby zase skrývá homosexualitu.

V plánu jsou také nové knihy, které budou vyprávět děj z pohledu jiných postav. Už v únoru například ve Velké Británii vyšla kniha Nick, která vypráví o osudech Nicka Carrawaye předtím, než potká Gatsbyho. Knihu již ocenila pozitivní recenze v deníku The New York Times.

Komiks se Čapkovým dědicům nelíbil, tak jeho autoři vyčkali

I domácí klasická literatura se díky uvolněným právům častěji objevuje v nových vydáních, i když to pro vydavatele nebývá priorita navzdory tomu, že se nemusejí dohadovat s dědici práv. Výjimkou byl hlavně rok 2009, kdy se po sedmdesáti letech uvolnila autorská práva na dílo Karla Čapka.

Tehdy knihkupectví zavalily Čapkovy knihy v různých verzích. Krakatit měl například hned tři nová vydání, včetně komiksu. Ten byl hotový už několik let před vydáním, dědicům se ale nelíbil, tak jeho autoři museli čekat až do roku 2009. Čapkovo dílo už však jednou volné bylo. Autorský zákon se na něj nevztahoval mezi lety 1989 a 2000, pak byl ale znovelizován.

Čapkovo dílo v roce 2009 nově vyšlo také v přibližně patnácti cizojazyčných mutacích včetně bulharštiny, finštiny, vlámštiny nebo švédštiny. Válka s mloky dokonce vyšla v korejštině, Továrna na absolutno potom hebrejsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...