Po tatovi píše Arnošt Goldflam hlavně o mamince, dost si vymýšlí

Dramatik, režisér, spisovatel a herec Arnošt Godlflam vydává novou knihu povídek. Uvádí ji slovy: Věnováno vzpomínce na moje dětství, mého tatu a hlavně maminku. V textech se vrací do klukovských let v brněnské židovské rodině.

Video Události v kultuře
video

Rozhovor s Arnoštem Goldflamem

Arnošt Goldflam do své rodiny nechal nahlédnout už před devíti lety knihou Tata a jeho syn. Zamýšlel ji jako omluvu svému otci, s nímž měl často spory o své budoucnosti. Později ale prý pochopil, že to s ním rodič myslel jen dobře. 

„S maminkou jsem žádné spory neměl, protože ona byla strašně hodná a měli jsme se moc rádi,“ vysvětluje, proč nenapsal vzápětí i knihu věnovanou své matce, která zemřela, ještě když Arnošt Goldflam neměl ani po maturitě. K zapsání vzpomínek ho nakonec přesvědčila jeho žena, výtvarnice a scénografka Petra Goldflamová Štětinová, která nové povídky navíc doprovodila ilustracemi.

Deset procent pravdy

Autor přiznává, že příběhy v knize Hlavně o mamince jsou spíš dílem jeho fantazie než záznamem skutečnosti. „To záleží na tom, co mně zrovna přišlo,“ říká.

„Vzpomněl jsem si, jak jsem cestoval po světě, a najednou se mně do toho promítla maminka. Třeba když jsem měl čtení ve Lvově, odkud pocházela. Nebo když jsem v Izraeli zjistil z telefonního seznamu, že mám v Tel Avivu nějakého příbuzného, tak se mně to tak spletlo všechno dohromady. Nebo jsem si vzpomněl, jak mně doma říkali, že když byla malinká, tak ji kousnul pes, tak jsem si k tomu vymyslel příhodu,“ prozradil. Kdo by chtěl v knize hledat věci, které se skutečně udály, najde jich prý zhruba deset procent. 

Povídkový soubor Hlavně o mamince by měl vyjít 8. února. Arnošt Goldflam píše povídky pro dospělé čtenáře i příběhy pro děti. Je také autorem divadelních her.