Divadlo Petra Bezruče se poprvé otevřelo před 75 lety. Výročí ale neslaví, chybí mu diváci

Divadlo Petra Bezruče v Ostravě si připomíná 75 let od svého vzniku. Oslavy letošního výročí spojeného s datem 1. prosince 1945 ale kvůli pandemii a souvisejícím opatřením nebudou. Soubor nehraje pro diváky v sále a neustále vyhlíží termín ukončení restrikcí. Ve své historii divadlo uvedlo 670 premiér, letošní sezona spojená s jubileem jich do celkového součtu přidala ale jen málo.

Současný stav považuje ředitel Divadla Petra Bezruče Jiří Krejčí za velmi složitý. „Současná situace je poměrně vážná a podobnou divadlo dosud nepamatuje,“ uvedl Krejčí a doplnil, že Divadlo Petra Bezruče je zcela závislé na příjmech od diváků. „Ti prostě a jednoduše nejsou. Tohle trvá již osm měsíců a změna k lepšímu je v nedohlednu,“ uvedl.

Podle něj má herecký soubor obrovskou chuť pracovat, avšak lze u nich již vypozorovat určitou frustraci z toho, že pořád jen zkouší a nemají možnost výsledky své práce předvést divákům. „Tohle období je pravděpodobně nejsložitější za celou divadelní historii. Naprosto nelze smysluplně plánovat, chybí finance, chybí diváci, chybí skoro vše. Už si ani nepamatuji, jak divák vypadá,“ řekl Krejčí.

Start kariéry Čepka nebo Divíškové

Za 75 let existence divadla tamní soubor uvedl 670 premiér. „Počet herců, kteří prošli naším divadlem, bohužel nelze vyčíslit, bude to v řádu stovek a stovek, ale byly mezi nimi velké osobnosti,“ řekla mluvčí divadla Michaela Kubicová.

Mimořádně důležitou se v historii divadla podle ní stala sezona 1959/1960, a to díky příchodu téměř celého absolventského ročníku pražské DAMU s režiséry Janem Kačerem a Evženem Němcem. „Svou divadelní a hereckou kariéru zde začali například Petr Čepek, Nina Divíšková, Ladislav Mrkvička či František Husák,“ řekla.

K výrazným osobnostem divadla podle ní patřil také v roce 2018 zesnulý Luděk Eliáš, který dlouhá léta náležel ke kmenovým hercům a v letech 1961 až 1966 byl ředitelem divadla.

Divadlo mladých

Ostravské divadlo vzniklo bezprostředně po skončení druhé světové války, v květnu roku 1945. Tehdy se skupinka mladých divadelních ochotníků rozhodla založit divadlo, které by prostřednictvím umění výchovně působilo na děti a mládež. Pod názvem Kytice hráli na adrese Masarykovo náměstí 33 v původním sále Divadla loutek.

Po rozpadu Kytice našlo divadlo své místo v Přívozské ulici v bývalém Katolickém domě již jako profesionální divadlo. „A právě 1. prosince 1945 tam zahájilo svou činnost Divadlo mladých. Název Divadlo Petra Bezruče používá od prosince 1955,“ doplnila Kubicová.

Od té doby se divadlo stěhovalo a měnilo svůj název ještě několikrát. Putovalo do Domu kultury pracujících Ostravy (dnes Dům kultury města Ostravy) a v roce 1990 se přestěhovalo do svého současného sídla. Jmenovalo se také Činohra Petra Bezruče a v roce 1991 se divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Divadlo Petra Bezruče.

V divadle působí některé výrazné herecké osobnosti regionu. Například Norbert Lichý, který získal v roce 2008 cenu Thálie v kategorii mužský herecký výkon za roli Mendela Singera v inscenaci Job.

Někdo to rád Bezruč

Oslavy letošního jubilea spojeného s datem 1. prosince 1945 ale ovlivnila koronavirová epidemie a s ní související opatření. „Z důvodu probíhající koronavirové pandemie nebudeme pořádat žádné velkolepé oslavy. Máme však radost, že se ještě před vypuknutím pandemie podařilo ve spolupráci s Českou televizí natočit o našem divadle dokument Někdo to rád Bezruč,“ řekla mluvčí divadla.

Česká televize pořad uvede počátkem února 2021 spolu se záznamem inscenace Transky, body, vteřiny. Představení získalo Ceny divadelní kritiky 2019 v kategoriích inscenace roku a poprvé uvedená česká hra roku a herec Jakub Burýšek byl oceněn jako talent roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 13 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...