Divadlo Petra Bezruče se poprvé otevřelo před 75 lety. Výročí ale neslaví, chybí mu diváci

Divadlo Petra Bezruče v Ostravě si připomíná 75 let od svého vzniku. Oslavy letošního výročí spojeného s datem 1. prosince 1945 ale kvůli pandemii a souvisejícím opatřením nebudou. Soubor nehraje pro diváky v sále a neustále vyhlíží termín ukončení restrikcí. Ve své historii divadlo uvedlo 670 premiér, letošní sezona spojená s jubileem jich do celkového součtu přidala ale jen málo.

Současný stav považuje ředitel Divadla Petra Bezruče Jiří Krejčí za velmi složitý. „Současná situace je poměrně vážná a podobnou divadlo dosud nepamatuje,“ uvedl Krejčí a doplnil, že Divadlo Petra Bezruče je zcela závislé na příjmech od diváků. „Ti prostě a jednoduše nejsou. Tohle trvá již osm měsíců a změna k lepšímu je v nedohlednu,“ uvedl.

Podle něj má herecký soubor obrovskou chuť pracovat, avšak lze u nich již vypozorovat určitou frustraci z toho, že pořád jen zkouší a nemají možnost výsledky své práce předvést divákům. „Tohle období je pravděpodobně nejsložitější za celou divadelní historii. Naprosto nelze smysluplně plánovat, chybí finance, chybí diváci, chybí skoro vše. Už si ani nepamatuji, jak divák vypadá,“ řekl Krejčí.

Start kariéry Čepka nebo Divíškové

Za 75 let existence divadla tamní soubor uvedl 670 premiér. „Počet herců, kteří prošli naším divadlem, bohužel nelze vyčíslit, bude to v řádu stovek a stovek, ale byly mezi nimi velké osobnosti,“ řekla mluvčí divadla Michaela Kubicová.

Mimořádně důležitou se v historii divadla podle ní stala sezona 1959/1960, a to díky příchodu téměř celého absolventského ročníku pražské DAMU s režiséry Janem Kačerem a Evženem Němcem. „Svou divadelní a hereckou kariéru zde začali například Petr Čepek, Nina Divíšková, Ladislav Mrkvička či František Husák,“ řekla.

K výrazným osobnostem divadla podle ní patřil také v roce 2018 zesnulý Luděk Eliáš, který dlouhá léta náležel ke kmenovým hercům a v letech 1961 až 1966 byl ředitelem divadla.

Divadlo mladých

Ostravské divadlo vzniklo bezprostředně po skončení druhé světové války, v květnu roku 1945. Tehdy se skupinka mladých divadelních ochotníků rozhodla založit divadlo, které by prostřednictvím umění výchovně působilo na děti a mládež. Pod názvem Kytice hráli na adrese Masarykovo náměstí 33 v původním sále Divadla loutek.

Po rozpadu Kytice našlo divadlo své místo v Přívozské ulici v bývalém Katolickém domě již jako profesionální divadlo. „A právě 1. prosince 1945 tam zahájilo svou činnost Divadlo mladých. Název Divadlo Petra Bezruče používá od prosince 1955,“ doplnila Kubicová.

Od té doby se divadlo stěhovalo a měnilo svůj název ještě několikrát. Putovalo do Domu kultury pracujících Ostravy (dnes Dům kultury města Ostravy) a v roce 1990 se přestěhovalo do svého současného sídla. Jmenovalo se také Činohra Petra Bezruče a v roce 1991 se divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Divadlo Petra Bezruče.

V divadle působí některé výrazné herecké osobnosti regionu. Například Norbert Lichý, který získal v roce 2008 cenu Thálie v kategorii mužský herecký výkon za roli Mendela Singera v inscenaci Job.

Někdo to rád Bezruč

Oslavy letošního jubilea spojeného s datem 1. prosince 1945 ale ovlivnila koronavirová epidemie a s ní související opatření. „Z důvodu probíhající koronavirové pandemie nebudeme pořádat žádné velkolepé oslavy. Máme však radost, že se ještě před vypuknutím pandemie podařilo ve spolupráci s Českou televizí natočit o našem divadle dokument Někdo to rád Bezruč,“ řekla mluvčí divadla.

Česká televize pořad uvede počátkem února 2021 spolu se záznamem inscenace Transky, body, vteřiny. Představení získalo Ceny divadelní kritiky 2019 v kategoriích inscenace roku a poprvé uvedená česká hra roku a herec Jakub Burýšek byl oceněn jako talent roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 7 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...