Róna vytvořil desetimetrového křížence sprchy a žirafy. Inspirovali ho Pokémoni

Nahrávám video

Do pražského veřejného prostoru přibude nová socha. Jaroslav Róna během úterý ve čtvrti Pankrác instaluje desetimetrovou žirafu. Bronzové dílo natřené výraznou červenou barvou bylo třeba z jeho ateliéru odvézt po částech.

Róna je mimo jiné autorem jezdecké sochy markraběte Jošta Moravského v Brně. Když osmimetrovou sochu před pěti lety přesouval na brněnské náměstí, musel u svého ateliéru rozebrat střechu. V případě žirafy nic takového třeba nebylo, přestože je ještě o dva metry vyšší. Rozměrný artefakt se odvážel ve dvou částech, které se spojily až na místě určení.

Komplikovaná sprcha se čtyřma nohama

Na instalaci sedmiapůltunového díla spolupracoval umělec se statikem. „Mělo by odolat zemětřesení přes sedm stupňů i hurikánu. A kdybyste se podívali dovnitř, uvidíte, že je to velmi komplikovaná konstrukce. Svařená je ze sto osmdesáti bronzových a dalších desítek nerezových částí,“ upřesnil Róna.

Povrch nabarvil načerveno, aby socha působila hravě a výrazně. Sám ji v nadsázce popisuje jako sprchu se čtyřma nohama – žirafa má totiž místo hlavy sprchovou hlavici. „Je to vymyšlený tvor. Byl inspirován žirafou, ale v době, kdy jsem ho navrhoval, jsme se s dcerou dívali na filmy s Pokémony a chtěl jsem, aby socha byla hravá jako ty prapodivné postavičky,“ prozradil Róna.

Deset metrů je tak akorát

Venkovní plastika vznikala více než tři roky na zakázku od soukromého zadavatele. Sochař prý od něj dostal volnou ruku, pokud jde o podobu díla, investora ale musel přesvědčit o velikosti a umístění sochy.

„Mezi budovami bude socha působit akorát, možná spíš menší. Rozměr si určuje místo, kam socha přijde. Není mým záměrem dělat největší sochy na světě, ale je mým záměrem dělat sochy, které v prostoru, kam jsou určeny, fungují,“ vysvětluje Róna. 

Případné debaty o desetimetrové žirafě příliš neřeší, i brněnský Jošt, který nevyvolal jen příznivé přijetí, se nakonec podle něho stal jedním z maskotů města. Mimochodem – přezdívá se mu brněnská žirafa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 22 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...