Barokní Invalidovna dostane do roku 2027 moderní křídla a rekonstrukci za téměř dvě miliardy

Národní památkový ústav (NPÚ) představil veřejnosti plán na rekonstrukci pražské Invalidovny. Barokní stavbu by měla doplnit dvě moderní několikapatrová křídla. Obnovený areál bude sloužit jako sídlo NPÚ, své místo tu ale najde i Pražský filharmonický sbor, počítá se s koncertním sálem, výstavními i konferenčními prostory. Část Invalidovny bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkových tras. Kompletní obnova by měla být dokončena nejdříve v roce 2027.

„Invalidovnu otevřeme k užívání široké veřejnosti, rehabilitujeme unikátní barokní památku a současně zajistíme důstojné prostředí vynikajícímu pěveckému tělesu. Formu moderní přístavby jsme zvolili jako deklaraci doby, ve které vznikla, a současně tím chceme ukázat, že památková péče může a chce pracovat s moderní architekturou,“ uvedla k plánům ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Fasáda ze skla ladí s barokem

Kontrast autentické památky a nové architektury podle ní dobře zapadá do čtvrti, kde Invalidovna stojí. „Karlín je městskou památkovou zónou, ale také moderní progresivní městskou částí, v níž bude nová Invalidovna symbolizovat prolnutí starého a nového, bude dále rozvíjet dynamiku této lokality a podporovat zdejší komunitní život,“ věří ředitelka.

Dvě navržená moderní křídla v bílé barvě původní barokní palác významně převyšují. „Vnější tvar dostaveb je výsledkem regulace základního objemu s ohledem na archeologické nálezy, požadavky památkové péče a limity statiky a akustiky. Dostavby mají fasádu z profilovaného skla, která při podvečerním osvětlení dodává místu důstojnou a slavnostní atmosféru,“ upřesňuje Petr Hájek, autor architektonického návrhu.

Rekonstrukce a dostavba by měly začít za dva roky, s otevřením se počítá na rok 2027.

Nahrávám video

Za téměř dvě miliardy korun

Současný odhad nákladů dosahuje 1,95 miliardy korun. Obnova Invalidovny je součástí státního programu Péče o národní kulturní dědictví I. Jedná se o největší investiční akci NPÚ a zároveň největší investiční akci resortu kultury financovanou ze státního rozpočtu.

Podobně rozsáhle zrekonstruovanou památkou v tuzemsku je jen Hospital Kuks. Obnova barokního areálu obdržela Cenu Evropského kulturního dědictví Europa Nostra.  

  • Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století.
  • V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Budova proto skončila u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
  • V roce 2016 chtěl stát budovu prodat v dražbě, minimální cena byla 638 milionů korun. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, barokní stavbu převzal v roce 2018, o rok dříve se objekt stal národní kulturní památkou.
  • Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 10 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.