Barokní Invalidovna dostane do roku 2027 moderní křídla a rekonstrukci za téměř dvě miliardy

Národní památkový ústav (NPÚ) představil veřejnosti plán na rekonstrukci pražské Invalidovny. Barokní stavbu by měla doplnit dvě moderní několikapatrová křídla. Obnovený areál bude sloužit jako sídlo NPÚ, své místo tu ale najde i Pražský filharmonický sbor, počítá se s koncertním sálem, výstavními i konferenčními prostory. Část Invalidovny bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkových tras. Kompletní obnova by měla být dokončena nejdříve v roce 2027.

„Invalidovnu otevřeme k užívání široké veřejnosti, rehabilitujeme unikátní barokní památku a současně zajistíme důstojné prostředí vynikajícímu pěveckému tělesu. Formu moderní přístavby jsme zvolili jako deklaraci doby, ve které vznikla, a současně tím chceme ukázat, že památková péče může a chce pracovat s moderní architekturou,“ uvedla k plánům ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Fasáda ze skla ladí s barokem

Kontrast autentické památky a nové architektury podle ní dobře zapadá do čtvrti, kde Invalidovna stojí. „Karlín je městskou památkovou zónou, ale také moderní progresivní městskou částí, v níž bude nová Invalidovna symbolizovat prolnutí starého a nového, bude dále rozvíjet dynamiku této lokality a podporovat zdejší komunitní život,“ věří ředitelka.

Dvě navržená moderní křídla v bílé barvě původní barokní palác významně převyšují. „Vnější tvar dostaveb je výsledkem regulace základního objemu s ohledem na archeologické nálezy, požadavky památkové péče a limity statiky a akustiky. Dostavby mají fasádu z profilovaného skla, která při podvečerním osvětlení dodává místu důstojnou a slavnostní atmosféru,“ upřesňuje Petr Hájek, autor architektonického návrhu.

Rekonstrukce a dostavba by měly začít za dva roky, s otevřením se počítá na rok 2027.

Nahrávám video

Za téměř dvě miliardy korun

Současný odhad nákladů dosahuje 1,95 miliardy korun. Obnova Invalidovny je součástí státního programu Péče o národní kulturní dědictví I. Jedná se o největší investiční akci NPÚ a zároveň největší investiční akci resortu kultury financovanou ze státního rozpočtu.

Podobně rozsáhle zrekonstruovanou památkou v tuzemsku je jen Hospital Kuks. Obnova barokního areálu obdržela Cenu Evropského kulturního dědictví Europa Nostra.  

  • Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, jenže pro nedostatek peněz se podařila postavit pouze jedna devítina areálu. K ubytování válečných invalidů budova sloužila následující dvě století.
  • V posledních desetiletích barokní budova patřila armádě, své archivy v ní měly Vojenský historický ústav a Národní technické muzeum. Po poničení povodní a po přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný. Zájem o ni neprojevil ani jiný resort. Budova proto skončila u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
  • V roce 2016 chtěl stát budovu prodat v dražbě, minimální cena byla 638 milionů korun. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, barokní stavbu převzal v roce 2018, o rok dříve se objekt stal národní kulturní památkou.
  • Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...