Francouzský filmař a fotograf Yann Arthus-Bertrand si navykl pohlížet na svět z odstupu. Stovky míst na planetě totiž zachytil z horkovzdušného balonu. Z těchto záběrů je složena i filmová epopej Domov aneb Kam směřuje naše cesta. Premiéru měla v roce 2009, její sdělení ale stále zůstává v platnosti. První část putování nad mizející přírodou lze v iVysílání zhlédnout do 24. srpna. 15. srpna odvysílá ČT druhý díl.
Tip z iVysílání: Důležité je, co zbylo. Filmová esej shlíží na Zemi z horkovzdušného balonu
Z iVysílání: Domov aneb Kam směřuje naše cesta, 1. díl (lze přehrát do 24. 8. 2020) (zdroj: ČT24)
„V Keni se ze mě stal filmař. Pracoval jsem tehdy v oblasti Velké příkopové propadliny, gigantického zemského zlomu, který odděluje východní Afriku od zbytku kontinentu. Nedlouho předtím zde objevili pozůstatky nejstaršího předka člověka. Patřily ženě, která dostala jméno Lucy. Žila před více než třemi miliony let. Mně bylo třicet a opájel jsem se pocitem, že se nacházím v kolébce lidstva, a zároveň v zemi, kde v té době žilo nejvíc divokých zvířat na světě,“ popisuje začátky svého celoživotního projektu Yann Arthus-Bertrand.
Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v takovém množství může být náročné. Web ČT24 proto pravidelně zveřejňuje tip na jeden záznam, který by bylo škoda si v programu uplynulého týdne nechat ujít.
Usadil se v národním parku a psal práci o chování lvů. Aby si vydělal na živobytí, létal s turisty v horkovzdušném balonu. Zastaralý dopravní prostředek se ukázal jako ideální pro natáčení. Pomalý let totiž filmaři poskytuje dostatek času na nejvhodnější záběr. Arthus-Bertrand tak během dvou desetiletí prolétl více než sto zemí. Dokument je sestříhán z materiálů pořízených v Tanzanii, Číně, Spojených státech, Kazachstánu i na Antarktidě. Druhá část zamíří i do Evropy.
Spíš naděje než pesimismus
Natáčelo se samozřejmě také v Keni. „Když jsem se do Keni vrátil, abych natáčel tento film, mimo hranice rezervace už nebyla žádná volně žijící zvířata. Za 30 let zde zmizelo 95 procent žiraf. V době, kdy jsme natáčeli tyto záběry, byli hroši opět zařazeni na seznam živočichů, kterým hrozí vyhubení,“ popsal Arthus-Bertrand.
Přesto podle něj není cílem dokumentu vzbuzovat pesimismus, ale naději. „Není důležité, že zmizelo 50 procent deštných pralesů, ale to, že polovina jich zůstala,“ vysvětluje. To, co viděl, když létal nad Zemí, ho prý navždy změnilo. Doufá, že impuls ke změně vyvolá i v divácích.