Začíná Letní filmová škola. Přehled má nejen o Wajdovi, Slámovi a Izraeli, ale i o návštěvnících

Retrospektiva polského velikána Andrzeje Wajdy nebo premiéra nového filmu Bohdana Slámy patří k tahákům 46. ročníku Letní filmové školy. V kině se ale letos mohou usadit jen akreditovaní návštěvníci. Registrace je nutná, aby organizátoři mohli tradiční nesoutěžní přehlídku v Uherském Hradišti uspořádat navzdory ztíženým podmínkám kvůli současné epidemiologické situaci. Filmová lekce se tentokrát navíc uděluje kratší a v jiném termínu : od 7. do 12. srpna.

Aktuální ročník zahájí Havel – film Slávka Horáka inspirovaný disidentskými časy prvního českého prezidenta. Od konce července je novinka uváděna i v široké distribuci. Zakončení je ale vyhrazeno světové premiéře. Bohdan Sláma poprvé veřejnosti promítne černobílé drama Krajina ve stínu. I Slámův snímek vychází ze skutečných událostí. Pojednává o tragickém vyostření česko-německých vztahů v pohraniční obci na sklonku druhé světové války.

„Jsme rádi, že festival uzavřeme právě tímto snímkem. Jednak proto, že jde o výsostně filmové, obrazově podmanivé dílo, a za druhé – a především – proto, že přináší téma, jehož platnost dalece přesahuje dobový kontext,“ podotýká programová ředitelka Iva Hejlíčková. 

Z nových českých filmů si v Uherském Hradišti předpremiéru také odbude drama Žáby bez jazyka režisérky Miry Fornay.

Wajdovy filmy a izraelský humor

Program je rozdělený do tří základních bloků nazvaných Historie, Současnost a Česko/Slovensko, pod něž spadá řada dalších sekcí. Například Filmová čítanka, zaměřená na historii, letos přiblíží hnutí Free Cinema a tvůrce, kteří v britské kinematografii způsobili revoluci. „Lindsay Anderson, Karel Reisz či Tony Richardson nabídli publiku nové uvažování o filmu, nová témata, nové postupy – zárodek britské nové vlny byl na světě,“ připomíná Hejlíčková.

Nahrávám video

Tvorbu význačného polského filmaře Andrzeje Wajdy podrobně prozkoumá retrospektiva jeho snímků, doplněná výtvarnými plakáty k jeho dílu. „Těšíme se na Rafala Sysku z krakovské univerzity, který je v Polsku považovaný za jednoho z největších odborníků na dílo Andrzeje Wajdy. Bude s námi diskutovat, a navíc bude mít po každém filmu přednášku,“ doplnila v té souvislosti jméno hosta ředitelka LFŠ Radana Korená.

Sekce Terra festivalis, která představuje vybranou národní kinematografii, se tentokrát soustředí na Izrael. Do Hradiště by měl dorazit americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom, který se prosadil humoristickou knihou Chyťte Žida! s podtitulem „proč Evropa nenávidí Izrael a miluje Palestince“. Vyšla i v českém překladu.  

„Lahůdkou bude sekce němých grotesek Bustera Keatona, průkopníka filmového umění, s živým hudebním doprovodem,“ přidala další programový tip Korená.

Škola s Českou televizí

Svůj stan rozbije na festivalu také Česká televize. Zajít do něj lze například na diskusi s divadelníkem a filmařem Jiřím Havelkou o rozdílech divadelního a filmového režírování anebo na přednášku Prvních pět let televise. „Letos mohou návštěvníci zhlédnout třeba nejnavštěvovanější český dokument V síti, ceněný snímek Nabarvené ptáče, ale také očekávaného Havla nebo Krajinu ve stínu,“ doplnil filmovou část generální ředitel ČT Petr Dvořák. 

Promítání a besedy o kinematografii rozšiřuje na LFŠ tradičně doprovodný program, do něhož jsou zahrnuty divadelní představení, koncerty i literatura. 

Roušky připravit

I na doprovodné akce je třeba se stejně jako na projekce nejprve registrovat. Návštěvníci také musí počítat se zakrytím nosu a úst. „Respektujeme nařízení ministerstva zdravotnictví a ve vnitřních prostorách, kde je více než sto lidí, vždy zahlásíme, že je třeba, aby si všichni nasadili roušku,“ upřesnila ředitelka. Podle svých slov ale nepředpokládá, že by kromě titulů, o něž je vždy velký zájem, jako třeba tuzemských novinek, přesáhlo zaplnění kinosálů rozhodující hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 2 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 5 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...