Začíná Letní filmová škola. Přehled má nejen o Wajdovi, Slámovi a Izraeli, ale i o návštěvnících

Retrospektiva polského velikána Andrzeje Wajdy nebo premiéra nového filmu Bohdana Slámy patří k tahákům 46. ročníku Letní filmové školy. V kině se ale letos mohou usadit jen akreditovaní návštěvníci. Registrace je nutná, aby organizátoři mohli tradiční nesoutěžní přehlídku v Uherském Hradišti uspořádat navzdory ztíženým podmínkám kvůli současné epidemiologické situaci. Filmová lekce se tentokrát navíc uděluje kratší a v jiném termínu : od 7. do 12. srpna.

Aktuální ročník zahájí Havel – film Slávka Horáka inspirovaný disidentskými časy prvního českého prezidenta. Od konce července je novinka uváděna i v široké distribuci. Zakončení je ale vyhrazeno světové premiéře. Bohdan Sláma poprvé veřejnosti promítne černobílé drama Krajina ve stínu. I Slámův snímek vychází ze skutečných událostí. Pojednává o tragickém vyostření česko-německých vztahů v pohraniční obci na sklonku druhé světové války.

„Jsme rádi, že festival uzavřeme právě tímto snímkem. Jednak proto, že jde o výsostně filmové, obrazově podmanivé dílo, a za druhé – a především – proto, že přináší téma, jehož platnost dalece přesahuje dobový kontext,“ podotýká programová ředitelka Iva Hejlíčková. 

Z nových českých filmů si v Uherském Hradišti předpremiéru také odbude drama Žáby bez jazyka režisérky Miry Fornay.

Wajdovy filmy a izraelský humor

Program je rozdělený do tří základních bloků nazvaných Historie, Současnost a Česko/Slovensko, pod něž spadá řada dalších sekcí. Například Filmová čítanka, zaměřená na historii, letos přiblíží hnutí Free Cinema a tvůrce, kteří v britské kinematografii způsobili revoluci. „Lindsay Anderson, Karel Reisz či Tony Richardson nabídli publiku nové uvažování o filmu, nová témata, nové postupy – zárodek britské nové vlny byl na světě,“ připomíná Hejlíčková.

8 minut
Rozhovor s ředitelkou LFŠ Radanou Korenou
Zdroj: ČT24

Tvorbu význačného polského filmaře Andrzeje Wajdy podrobně prozkoumá retrospektiva jeho snímků, doplněná výtvarnými plakáty k jeho dílu. „Těšíme se na Rafala Sysku z krakovské univerzity, který je v Polsku považovaný za jednoho z největších odborníků na dílo Andrzeje Wajdy. Bude s námi diskutovat, a navíc bude mít po každém filmu přednášku,“ doplnila v té souvislosti jméno hosta ředitelka LFŠ Radana Korená.

Sekce Terra festivalis, která představuje vybranou národní kinematografii, se tentokrát soustředí na Izrael. Do Hradiště by měl dorazit americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom, který se prosadil humoristickou knihou Chyťte Žida! s podtitulem „proč Evropa nenávidí Izrael a miluje Palestince“. Vyšla i v českém překladu.  

„Lahůdkou bude sekce němých grotesek Bustera Keatona, průkopníka filmového umění, s živým hudebním doprovodem,“ přidala další programový tip Korená.

Škola s Českou televizí

Svůj stan rozbije na festivalu také Česká televize. Zajít do něj lze například na diskusi s divadelníkem a filmařem Jiřím Havelkou o rozdílech divadelního a filmového režírování anebo na přednášku Prvních pět let televise. „Letos mohou návštěvníci zhlédnout třeba nejnavštěvovanější český dokument V síti, ceněný snímek Nabarvené ptáče, ale také očekávaného Havla nebo Krajinu ve stínu,“ doplnil filmovou část generální ředitel ČT Petr Dvořák. 

Promítání a besedy o kinematografii rozšiřuje na LFŠ tradičně doprovodný program, do něhož jsou zahrnuty divadelní představení, koncerty i literatura. 

Roušky připravit

I na doprovodné akce je třeba se stejně jako na projekce nejprve registrovat. Návštěvníci také musí počítat se zakrytím nosu a úst. „Respektujeme nařízení ministerstva zdravotnictví a ve vnitřních prostorách, kde je více než sto lidí, vždy zahlásíme, že je třeba, aby si všichni nasadili roušku,“ upřesnila ředitelka. Podle svých slov ale nepředpokládá, že by kromě titulů, o něž je vždy velký zájem, jako třeba tuzemských novinek, přesáhlo zaplnění kinosálů rozhodující hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...