K bankomatu dovedla Shepherda-Barrona nespokojenost s otvírací dobou bank. Frustrovalo ho prý, že si peníze může vyzvednout jen mezi desátou a třetí přes týden a v sobotu ráno. Při sestrojování alternativy, která má neomezenou pracovní dobu, vycházel z principu automatu na čokoládové tyčinky. Jen místo sušenek vypadly peníze.
Hotovost mohl člověk získat, pokud do bankomatu vložil poukázku, kterou si vyzvedl v bance. Papírový šek byl označen karbouhlíkem, aby ho přístroj načetl, později byl doplněn zadáním PIN. Obsluhu novinky demonstroval – a tím pádem byl první, kdo takto získal peníze – (českým divákům prakticky neznámý) komik Reg Varney.
Pokusy o veřejný „trezor“ se objevily ale už dříve. Začátkem šedesátých let instaloval v newyorské bance svou verzi Luther George Simjan. Také hračička jako Shepherd-Barron sestavil třeba i průkopnický letecký simulátor. Do jeho „bankografu“ šlo peníze (v hotovosti i ve formě šeku) ovšem jen vložit, ale už ne vybrat.
Bez valného povšimnutí veřejnosti byla nedoceněná novinka po půl roce zase odvezena. Jak si Simjan posteskl ve svém životopise, zdá se, že jeho výhody docenili jen prostitutky a gambleři, kteří se rádi vyhnuli službám na přepážce. I přes házení hrachu na bankovní zeď po Simjanovi v oblasti bankovnictví něco zbylo – označení ATM (Automated Teller Machine).
Čechoslováci první bankomat obdivovali až na začátku roku 1989 na Václavském náměstí. Používat ho ale nejprve mohli zkušebně jen zaměstnanci tamní spořitelny, od prosince byla tato služba k mání i pro běžné smrtelníky. Bankomat jim vydával bankovky v nominální hodnotě 50 a 100 Kčs, výběr nesměl překročit denně 1000 korun. První on-line bankomat, tedy takový, který byl napojen i na bankovní systém a ukázal třeba zůstatek na účtu, zprovoznila o tři roky později Komerční banka v pobočce Na Příkopě.
Nejlepší bankomat ale měli v Curychu. Rozdával prý peníze sám od sebe pokaždé, když kolem projela tramvaj. Nečekanou štědrost zapříčinily elektromagnetické impulzy z nedalekého křížení trolejí.
