Vteřina dějepisu

V osm hodin ráno 2. září 1919 se v dolní části Václavského náměstí v Praze postavil strážník. Statný muž na sobě měl novou modročernou uniformu s přilbicí, revolver a gumový obušek. A začal mávat rukama. Proč?

Na tak dlouhý film se nikdo dívat nebude, obávali se promítači, když zjistili, že filmová novinka od Georgese Mélièse trvá skoro čtrnáct minut. Zbytečně. Ambice francouzského kinematografického průkopníka natočit první blockbuster se naplnila. Cesta na Měsíc (Le Voyage dans la Lune) se po premiéře 1. září 1902 stala trhákem, který se pirátsky kopíroval. Věděli byste, co vlastně filmová výprava po přistání na Měsíci objevila? Neil Armstrong by se dost divil.

„V pátek v půl čtvrté u Koruny,“ domlouval si v létě 1919 Franz Kafka dostaveníčko se svou „Fräulein“. Pro oba to nebyla známost první, ale ani poslední. To v době, kdy Franz házel psaníčko do pražské potrubní pošty, ovšem ještě nevěděli. Kafka v krátkém listu Julii naopak rozverně prozrazuje, co se rozhodl kvůli ní odložit. Co to mohlo být?

Posledním (nedokončeným) dílem George Stubbse (narozeného 25. srpna 1724, svět náš vezdejší opustil o jednaosmdesát let později) bylo anatomické pojednání, v němž srovnával tělo člověka s tygrem a kurem. I když tento britský malíř vyobrazil kdejaké zvíře – a nevyhýbal se ani lidem, byť povětšinou ve společnosti nějakého němého tvora –, nejvíce ho proslavily obrazy koní. Zachytit je dovedl s nevídanou precizností. I jeho nejslavnější dílo je portrétem ušlechtilého oře jménem Whistlejacket. Co je na této malbě ale zvláštní?

„Říká se, že to ženy nedokážou, ale já to dokázala,“ prohlásila právem Gertrude Caroline Ederleová po 6. srpnu 1926. Jednadvacetiletá plavkyně za sebou nechala všechny muže, kteří se o něco podobného před ní pokusili. Co se „Královně víl“, jak jí začali novináři přezdívat, tehdy podařilo?

V ulicích se vyrojilo 10 tisíc strážníků, taxikáři ucpali silnice, stovky lidí přespávaly na trávě a pak stačilo jen říct „Ahoj, Praho!“ a sto třicet tisíc fanoušků Rolling Stones zaburácelo. Pátého srpna 1995 se legendární rocková kapela vrátila na Strahovský stadion a odehrála největší koncert v historii České republiky vůbec. Na vystoupení, které zapadalo do velkého mejdanu devadesátých let, přišel i tehdejší prezident Václav Havel. „Valící se kameny“ na oplátku navštívily státníka na Pražském hradě a předaly mu dálkové ovládání… k čemu?

Zlaté Contého ručičky, mohlo se říkat ve francouzské armádě o Nicolasi-Jacquesovi Contém, který se narodil 4. srpna 1755. Při Napoleonově tažení do Egypta vyráběl vlastní střelný prach (a jen tak mimochodem pořídil litografický otisk Rosettské desky, díky níž se později podařilo rozluštit hieroglyfy), jindy ho zas napadlo, že by se balony daly využít jako pozorovatelna nepřátelských manévrů.

Jules Verne si pořídil potomka jen jednoho, ale pravděpodobně to i tak bylo na slavného spisovatele až až. Nezdárný synek Michel se mohl zdát prvních pár let po svém narození 3. srpna 1861 jako roztomilé dítko, ale jak trochu povyrostl, byl spíš zralý na polepšovnu (v níž také nakonec skončil).

„Udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď,“ popisuje Kosmova kronika jev, jehož byli Pražané svědky 30. července 1119 a kterého by se podle zapisovatele klidně mohl dopustit sám satan. Co ale ve skutečnosti bralo, na co přišlo?

29. července 1793 se do rodiny rychtáře Kollára ve slovenské dědině Mošovce narodil syn. Pojmenovali ho Ján. Vyrostla z něj významná osobnost českého i slovenského národního obrození s výmluvným pseudonymem Čechobratr Protištúrsky. Přestože se chvíli učil na řezníka, byla to zřejmě duše spíš poetická, nejen v tvorbě, ale i v životě. Čítankový prach z něj sfoukává osudová láska, jíž zasvětil i své zásadní dílo – básnickou skladbu Slávy dcera. Kdo byla jeho múza?

Podepsal sušák na lahve a tím ho povýšil na umění, použil pisoár jako fontánu, Moně Lise domaloval vousy a dvacet let pracoval na peep-show. Marcel Duchamp, který se narodil 28. července 1887, koketoval s několika výtvarnými směry, především byl ale konceptuálním umělcem v době, kdy ještě konceptuální umělci nebyli. Jeho vliv na vizuální umění trochu zastiňuje další oblast, v níž vynikal. Nebyl totiž jen mistrem štětce (a mušle), ale také…?

Byl synem a vnukem protestantských misionářů na Havaji, na univerzitě v Princetonu asistoval budoucímu prezidentovi Woodrowu Wilsonovi, v Yalu s titulem docenta učil jihoamerickou historii, učil létat americké vojáky, byl jeden den guvernérem a šest let senátorem a také prý předobrazem Indiany Jonese. Hiram Bingham III. toho zvládnul opravdu hodně, ale pořád to není všechno. Co za slavný objev si připsal 24. července před sto devíti lety?

Vypadalo to na poklidnou cestu, ale nechval let před přistáním. Při přesunu z Ottawy do Edmontonu v západní Kanadě 23. července 1983 došlo Boeingu 767 naprosto neočekávaně palivo. Z těžkotonážního stroje se stal náhle kluzák. Doklouzal až na pevnou zem?

Bezvýznamný mladík Hérostratos toužil po slávě. Ale když je člověk zřejmě chudým a nevzdělaným otloukánkem, neřkuli otrokem, na velké životní příležitosti to nevypadá. Hérostratos zavrhl trpělivost a čekání na milost bohů a rozhodl se jít štěstíčku naproti – šokovat činem, který se zdál být šíleným nápadem. Nicméně risk je zisk. Co provedl, aby proslavil své jméno?

Zmožený měšťan by si rád trochu odpočinul v jezuitské zahradě. Pěšky šlapat ze Zelného trhu se mu nechce, kočár nemá, šalina ještě nějakých sto šedesát let nepojede. Co teď? Naštěstí 20. července 1708 dostal brněnský ranhojič Andreas Eberhardt Girod oprávnění k provozu dopravní služby, díky které se stal průkopníkem veřejné dopravy v českých zemích vůbec. Co se tehdy Girodovou zásluhou v Brně nosilo?

19. července 1983 se začal natáčet český film, který získal během let kultovní status. Byl tak úspěšný, že měl další dvě pokračování a z jeho režiséra udělal jednoho z komerčně nejúspěšnějších.

18. července 1870 řešily stovky svobodných starých mužů, jestli je možné, aby nějaký člověk měl vždy pravdu. Shodli se na tom, že ano. Věděli byste, o jaký dějinný moment se jednalo?

17. července 1955 byl otevřen nejslavnější zábavní park na světě. Inspiroval stovky dalších, ale první den jeho provozu skončil neslavně. Věděli byste, o jaký park se jednalo?

16. července 1935 se v ulicích Oklahoma City objevil první přístroj, jemuž se říkalo Černá Marie. Velmi rychle se stal úhlavním nepřítelem automobilistů. Věděli byste, o co se jednalo?

15. července byla oficiálně ukončena existence instituce, která 356 let naháněla strach spoustě Evropanů. Víte, co svým dekretem zrušila Marie Kristýna, vdova po Ferdinandovi VII. roku 1834?

V roce 1789 dostala jedna evropská metropole neobvyklou dominantu - obří sádrovou sochu pestrobarevného slona. Na výšku měřil přes 24 metrů a v jeho noze měl dokonce hlídač svůj byt. Socha vznikla na místě, kde předtím stávala nejslavnější věznice světa . Město se přitom z originálního monumetu netěšilo dlouho, stržen byl totiž už po pár letech.

Když Albrecht Dürer spatřil scénu klanění Beránku božímu na oltáři v Gentu, prý byl natolik uchvácen, že jen po několika hodinách zbožného přemítání obdivně políbil rám a bez jediného slova odešel. Kdo byl malíř, jehož dílo Dürera tak zasáhlo? Zemřel 9. července 1441 v Bruggách.

Když se Karel II. rozhodl oslavit jedno vítězství ve vleklých válkách s Nizozemím o obchodní a námořní prim pamětní medailí, měl hned jasno, čí obličej nechá do zlata vyrazit. Jako model pro Britannii – ženskou alegorii Velké Británie – mohla posloužit jedině Frances Teresa Stewartová. I když není tak známá jako jiné osudové ženy na královských dvorech, nebude těžké uhádnout, čím mohla na anglického panovníka udělat takový dojem.

Většinou bývají tři. Tamboři, úkoly, oříšky, mušketýři (ano, tady je to sporné). Trojka byla osudové číslo i pro pěvce, kteří – jeden za všechny, všichni za jednoho – udělali z opery davový zážitek: Josého Carrerase, Plácida Dominga a Luciana Pavarottiho. Víte, při jaké příležitosti Tři tenoři vystoupili 7. července 1990 poprvé pohromadě?