Vteřina dějepisu strana 2 z 4

Postarší svůdce se schází před mlýnem s vdanou mlynářkou. Na dokončení románku mají ale jen minutu – déle totiž Dostaveníčko ve mlýně, jak se první český hraný film jmenuje, netrvá. Natočil ho průkopník kinematografie u nás Jan Kříženecký a prvně se promítal 3. července 1898. Co myslíte, že se během minutové záletné schůzky mohlo stát?

Jmenoval se Soundabout, Freestyle či Stowaway, ale všichni ho znají pod jiným názvem. Byl jedním z těch, kdo změnili vnímání hudby. Muziku si lidé mohli nosit s sebou. Přitom první měsíc od uvedení na trh se ho k údivu japonského výrobce prodalo jen tři tisíce kusů. Ovšem do roku 2010, kdy ho Sony poslala do penze, lidé různě po světě nakoupili těchto přístrojů na dvě stě milionů. Není těžké doplnit, co by 1. července oslavilo jednačtyřicáté narozeniny.

Poslední červnový den roku 1961 byl také poslední příležitostí pro nitrocelulózu „zahrát“ si ve filmu. Vysoce hořlavá látka se v kinematografii využívala od počátků pohyblivých obrázků pro výrobu filmového pásu. Jenže šance, že snímek pohoří ještě dřív než u diváků, byla velká. Proto se od nitrocelulózy ustupovalo, českoslovenští tvůrci jí mohli dopřát rozlučkových pět minut slávy právě v ono už zmíněné datum. To ale neznamená, že by si nešktla někde jinde. Kde myslíte, že ještě našla uplatnění?

John Shepherd-Barron vynalezl přístroj, který vyluzoval zvuky jako „velryba zabiják“, a odrazoval tak drzé tuleně od masakru na lososích farmách. Proslavil ho ale jiný přístroj – bankomat. První mašina vydávající hotovost byla uvedena do provozu 27. června 1967 v londýnské pobočce banky Barclays. Co mohl mít společného s čokoládou a prostitutkami, jak zmiňujeme v titulku?

Malý krok pro lidstvo, velký skok pro pokladní i skladníky. Se zavedením čárového kódu do komerčního provozu si už tolik nemuseli pamatovat, kolik stojí paštika nebo kolik se prodalo šroubováků. Vůbec poprvé v obchodě „píplo“ zboží 26. června 1974 v městečku Troy v Ohiu. Co v americkém marketu tehdy prodali? Napovíme, že zákazníka přišel nákup na 67 centů.

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia se narodila v Benátkách a zemřela v Padově. Obě města pro ni byla osudová. To první svedlo dohromady její rozdílné rodiče, v tom druhém se jí 25. června 1678 zadařilo něco dosti překvapivého na onu dobu, kdy nebylo zvykem dovolit ženám, aby si příliš zatěžovaly hlavinku.

Kenneth Arnold 24. června 1947 pilotoval letadlo nedaleko hory Mount Rainier. Když vyhlédl z okénka, na pravé straně se něco mihlo. Pilot později o svém zážitku vyprávěl svým přátelům – a spustil tím fenomén, který zasáhl stovky milionů lidí. Co tam uviděl?

Vraž do toho kopec vajec a řádně to rozkverluj – mohl by znít recept na stavbu trvanlivého kamenného mostu, kdyby ho psala M. D. Rettigová a kdyby pověsti byly pravdivé. Že při stavbě Karlova mostu zedníci do malty rozklepávali vejce, není neznámá legenda. Ingrediencí, s nimiž by dovedla naložit i slavná kuchařka, mohlo být ovšem při stavbě víc. Víte, co pro stavbu Karlova mostu byste ještě našli doma v lednici?

Monotónní hudební podkres neruší, záběry na českou krajinu líně plynou a televizní divák usrkává své ranní kafe… Pak se ale lekne tak, že kofeinovou bryndu vybryndá. Je 17. června roku 2007, čtvrt na devět a poklidný pořad Panorama se mění v apokalyptickou scénu. Vzpomínáte, co tehdy zatřáslo Krkonoši i hladinkami v tuzemských hrncích s kávou?

16. června 1960 měl v New Yorku premiéru snímek, který se stal klasikou thrillerového žánru. Režisér prý trval na tom, že opožděné diváky do sálu nepustí, příběh je podle něho třeba totiž vidět pěkně od začátku. Doplnit název filmu, který dokázal udělat ze sprchování hororový zážitek, není jistě těžké. Věděli byste ale, kdo (a kdy) si troufnul natočit remake tohoto kultovního titulu?

Na konci května 1434 se umírnění husité zrovna nemírnili a pomohli rozprášit radikální křídlo kališníků. Krvavé vřavě u Lipan mohli o 464 let později přihlížet i návštěvníci Výstavy architektury a inženýrství na pražském Výstavišti. V době bez filmových triků je přímo do děje vtáhl monumentální panaromatický obraz od Luďka Marolda. Jak dlouho, myslíte, že mu pomalování plátna o ploše 1362 m² zabralo? Mimochodem skutečná bitva u Lipan začala někdy po třetí hodině odpoledne a do večera bylo po všem.

Tehdy v červnu léta Páně 1771 to v Podmoklech (zřejmě nomen omen) na Rokycansku vypadalo, že se snad nebe nezavře. Neustávající proudy vody podemlely i břeh místního potoka, a jen tak se mohlo stát, že když se nádeník Janota klouzal, jako už tolikrát předtím, po mokré stráni, všimnul si, jak se v bahnitém sesuvu cosi blýská.

Gerasim Izmailov byl významný ruský objevitel, který nejen jako první Evropan pozoroval největší medvědy světa, ale také díky němu jeho vlast získala území o velikosti pětinásobku Německa. Shodou historických okolností z toho ale téměř nic neměla. Věděli byste, k jakým  břehům 11. června 1788 tento muž dorazil?

Příjmení „Biskupová“ ještě nemusí ochránit před svody ďábla, jak na vlastní kůži poznala 10. června 1692 nebohá Bridget Bishopová. Ten den totiž byla popravena coby první odsouzená v procesu, který tehdy ochromil jisté americké městečko a který se z dnešního pohledu zdá mrazivě absurdní. Poznáte z těchto indicií, z čeho byla Bridget Bishopová obviněna?

„Celé tělo je nástrojem celé duše,“ poučil lékař Jan Jessenius 8. června 1600 publikum a zvedl skalpel, aby zahájil první veřejnou anatomickou pitvu lidského těla v Praze. Se zvědavostí jeho konání přihlíželo přes tisíc diváků, mezi nimi prý i jeden, který anatomické znalosti při své práci jistě také ocenil. Koneckonců uplatnit je mohl o jednadvacet let později na samotném Jesseniovi, jenž – jak o něm napsal jistý kronikář – jiné čtvrtil a sám byl rozčtvrcen. O kom je řeč?

„You ain't nothin' but a hound dog / cryin' all the time…“ zpíval 5. června 1956 Elvis Presley v televizní show Miltona Berleho. Fanynky šílely – a nejen ony. Z idola byl rázem zvrhlík. Co tak strašného „král rokenrolu“ tehdy provedl?

Bylo nebylo. Ve stinné jeskyni na jihu Francie vytáhl mladík z kapsy skývu chleba, z plátýnka vybalil ovčí sýr a pustil se do oběda. Jenže když uprostřed sousta zahlédl v dálce krásnou dívku, dostal úplně jiné chutě, nechal tedy jídlo jídlem a vyběhl za krasavicí, aby se s ní mohl seznámit. Když se za pár měsíců do jeskyně vrátil, našel tu zbytky svého někdejšího oběda – zplesnivělý sýr, který byl k jeho překvapení ještě lepší než ten kdysi celkem čerstvý. O vzniku kterého slavného sýra se vypráví tato romantická legenda?

Valerie Solanasová, jediná členka Společnosti na likvidaci mužů, vyjela 3. června 1968 do pátého patra budovy v Midtown Manhattanu, aby jednoho muže opravdu zlikvidovala. Vystřelila třikrát, jenže její terč, známý avantgardní umělec, atentát přežil. Na rozdíl od o dva dny později střeleného Bobbyho Kennedyho. Na koho tehdy Valerie Solanasová mířila?

Ladislav Rott, který po otci vedl v Praze vyhlášený „obchod s nástroji a zbožím kovovým“, napsal 2. června 1898 městské radě. Zastupitelům navrhuje, že by byl vhodný čas „nákladem nepatrným zříditi dráhy podzemní“. Ostatně metro v té době nebylo v evropských metropolích zas takovou novinkou. Tušíte, kudy chtěl Rott pražské trasy vést?

Poslední květen roku 1969 byl dalším hřebíčkem do Beatles. Do čtveřice „Brouků“ ho zatloukl John Lennon, neboť ten den nahrál první singl mimo slavnou kapelu. McCartneyho, Harrisona a Ringa Starra vyměnil za japonsko-americkou výtvarnici Yoko Ono. Není těžké doplnit název písně, kterou pod značkou Plastic Ono Band tehdy natočili.

30. května 1866 poprvé „dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila“. V Prozatímním divadle měla totiž premiéru Prodaná nevěsta. Jeník v této komické zpěvohře prodává Mařenku za 300 zlatých. Tušíte ale, za kolik napsal Karel Sabina pro Bedřicha Smetanu libreto?

Slavný český loupežník Václav Babinský za své hříchy nepykal „na kopečku v Africe“, jak tvrdí staropražská odrhovačka, ale na kopečku nad Brnem. V někdejší pevnosti seděl i 29. května 1855, kdy byla věznice z rozhodnutí císaře zrušena a její prostory sloužily dalších sto let jako kasárna. Pro Babinského ale tato změna žádnou amnestii neznamenala, putoval zase za jiné mříže, protože v té době měl odkroucené jen necelé tři čtvrtiny trestu. Kolik let, myslíte, že se na Špilberku převychovával?

U řeky Halys, která protéká dnešním Tureckem, řinčely 28. května 585 př. n. l. zbraně. V bitvě se tu srazili vojáci Lýdie a Médské říše. Několikaletý konflikt ale ten den ukončil nečekaný úkaz považovaný za zlé znamení, jímž bohové dávají najevo, že si nepřejí v nesváru pokračovat. Tušíte, jak svůj vzkaz bojujícím nepřátelům doručili?

Není žádným překvapivým tajemstvím, že český král a římský císař Karel IV. se stihl oženit několikrát. Nezůstat starým mládencem bylo třeba už z čistě praktických důvodů. Jednak musel myslet na zajištění rodové linie dědicem, jednak byla sňatková politika rozhodně pohodlnější způsob pro rozšiřování a upevňování hranic než válčení. Ani žena, kterou si bral 27. května 1353, nepřišla do Prahy s prázdnýma rukama. Jak se jmenovala?