Vteřina dějepisu strana 4 z 4

„Máme tady výborný koláčky.“ Hláška, která nemusela zaznít jen v komedii Samotáři, ale také v kuchyni Alice B. Toklasové. Rodilá Američanka (*30. dubna 1877) byla součástí bohémské komunity v Paříži počátku dvacátého století a mimo jiné se zapsala jako autorka kuchařky, do níž zařadila recept na „Haschich Fudge“. To je ovšem jen taková zajímavost z jejího života, který byl jinak naplněn pracovním i mileneckým vztahem s jinou americko-francouzskou literátkou. Věděli byste kterou?

Na hromosvod přišel Prokop Diviš, žárovku si nechal patentovat Thomas Alva Edison, i když sám ji nevymyslel, nepopiratelná je i zásluha Járy Cimrmana. To tak nějak všichni vědí. Zatímco Gideon Sundback patří k těm, kteří se tak slavnými jako jejich vynálezy rozhodně nestali. Přitom věc, na niž tento americký inženýr švédského původu obdržel 29. dubna 1913 patent, je tak samozřejmou součástí našeho běžného života, že ji vezmeme na vědomí většinou až tehdy, když se zasekne. Věděli byte, co se Sundbackovi podařilo vynalézt?

V Archivu hlavního města Prahy je uložen originál listiny, kterou 28. dubna 1316 vydal král Jan Lucemburský. Privilegiem reagoval na stížnosti Staroměstských týkající se jistého obchodu v dnes už zaniklé osadě Podskalí. Dovedete odvodit (případně si v listině níže přečíst), o jakém artiklu písemnost pojednávala?

Stal se zakladatelem nového způsobu myšlení, který dostal název fenomenologie, a sám je jedinečným „fenoménem“ filozofie dvacátého století. Inspiroval mimo jiné Jeana-Paula Sartra nebo české filozofy Jana Patočku a Erazima Koháka. V díle Krize evropských věd ukázal, jak přetechnizovaná věda ohrožuje „přirozený svět“ lidského života. Narodil se 8. dubna 1859 v moravském Prostějově a zemřel 27. dubna 1938 ve Freiburgu. Víte, o kom je řeč?

26. dubna 1248 byla v Paříži vysvěcena Sainte-Chapelle (Svatá kaple). Dvoupatrovou gotickou kapli nechal postavit francouzský král Ludvík IX. jako úschovnu pro klenot ze své sbírky, který ho přišel údajně na mnohem víc než celý svatostánek. Co to bylo za vzácnost, věděli byste? Má jistou spojitost i s českým klášterem Zlatá Koruna.

Odpovídáme rovnou: Robinsona Crusoea. Toho dne totiž vyšel v Anglii román slibující v názvu Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoea z Yorku (The Life and Strange Surprizing Adventures of Robinson Crusoe, of York). Vybavíte si, kolik dní byste museli s Robinsonem v exotické sociální izolaci strávit? Podle originálu od Daniela Defoa. A tipnete si zároveň, jak dlouho se na pustém ostrově protloukal údajný předobraz známého literárního trosečníka, námořník Alexander Selkirk?

Král Gustav II. Adolf měl rád mocná plavidla, na která by se vešlo co nejvíce dělostřelectva. Chloubou jeho válečné flotily se měla na začátku sedmnáctého století stát loď Vasa. Největší slávu ale nakonec zažila „jen“ jako vrak, který byl z Baltského moře vyzdvižen 24. dubna 1961, pět let po objevení. Víte, co loď poslalo ke dnu?

„Jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozena mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl.“ Do kterého díla, jež vyšlo 23. dubna 1836, zabodl v časopise Česká wčela kritické žihadlo novinář a národopisec Jan Slavomír Tomíček?

„Neříkej, že se ti smůla lepí na paty. Neříkej, že jsi smolař. Dokud jsi nezkusil štěstí v Sazce,“ nabádala k sázení jedna z dobových reklam. V roce 1957 možnosti, jak naráz zbohatnout (byť velmi nepravděpodobně), rozšířila loterijní hra Sportka. První losování se uskutečnilo na Velikonoční pondělí, 22. dubna. Vsazeno bylo přes 1,6 milionu sázenek. Jedna sázka přišla na tři koruny – věděli byste, kolik jste tehdy mohli vyhrát?

Musela to být docela velká sláva, když se 21. dubna 1783 otevíralo Hraběcí Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo v Praze. František de Paula Antonín Josef Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck ho nechal vystavět pod vlivem osvíceneckého ducha, který tehdy obcházel Evropou. Čest otevřít nový kulturní stánek se dostalo Emilii Galotti, tedy občanské tragédii od G. E. Lessinga. Divadlo je nicméně spojováno hlavně s Mozartem. Nápis na budově ji ale zasvěcuje úplně někomu jinému – a my se ptáme: komu?

Na otázku z titulku částečně odpovíme rovnou: Na světě se tehdy objevila první moderní detektivka. Alespoň je za ni považována povídka, kterou 20. dubna 1841 vydal Edgar Allan Poe. Příběhy o násilné smrti se četly samozřejmě i před Vraždami v ulici Morgue (The Murders in the Rue Morgue), Poe ale ke krvákům přidal detektiva s brilantními dedukčními schopnostmi. Věděli byste, koho za vraha označil v případě Poeovy detektivky? (Kdo se brání spoilerům, ať prostě odpověď nerozklikává.)

Kryštof Kolumbus je zapsán jako objevitel Ameriky, přestože jeho noha pravděpodobně nebyla první končetinou Evropana, která na tamní půdu šlápla, předběhli ho Vikingové. 19. dubna 1770 „objevil Ameriku“, tedy přišel na něco, o čem už se vědělo, i jiný evropský mořeplavec. Také tentokrát šlo o kontinent. Jaký? (Mnoho jich nezbývá.)

Na předávání Oscarů 18. dubna 1966 patřil herec Gregory Peck zajisté k největším hvězdám, když ale stál na pódiu se zlatou soškou, nebyla pro něj. Měl ji „jen“ předat tvůrcům československého dramatu, kteří prestižní cenu obdrželi za nejlepší cizojazyčný film. Akademici filmaře ze Slovenska upřednostnili před Manželstvím po italsku, jež v režii Vittoria De Siky předváděli Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni, nebo hororem Kwaidan od mistra japonské kinematografie Masakiho Kobajašiho. Kdo a čím si Oscara tehdy získal?

„Zakoupím si střevíce a hbitě vyrazím. Jsou plné pohody ty dálkové pochody, bez chleba a bez vody já k cíli dorazím,“ prozpěvoval si Ivan Mládek o akci, která se poprvé uskutečnila 17. dubna 1966. Nepochybujeme, že po téhle nápovědě s odpovědí dobře pochodíte.

Švýcarský chemik Albert Hofmann si určitě pamatoval celý život přesně, co dělal 16. dubna 1943. Ví to ostatně i spousta lidí, kteří s ním nebyli tenkrát v laboratoři, kde syntetizoval pro farmaceutické účely složky z námelu. Co tak zásadního se mu stalo při činnosti, která, upřímně řečeno, nezní zrovna jako nezapomenutelný ohňostroj zábavy? Hofmannův objev ale něco takového vyvolat může.

Střelba na běžícího jelena, přetahování lanem nebo splývání do dálky jsou disciplíny, které zažily na novodobých olympijských hrách svých pět minut slávy a pak se zase vytratily. Už při prvním ročníku obnoveného mezinárodního klání, který se konal v Aténách od 6. do 15. dubna 1896, se ale objevila úplně nová disciplína, jež je součástí letních olympijských her dosud, a rozhodně ne jako nějaká rarita. Má mimochodem také dopingové prvenství: životabudič ze strychninu a brandy. O jakém sportu je řeč?

Ahoj, čau, rukulíbám, pozdrav pánbůh, nazdar, servus, dobrý den… Pozdravit se můžeme mnoha různými způsoby. Ale jen jedním z nich od 14. dubna 1851, kdy se začalo vybírat na vybudování Národního divadla. Národ sobě tehdy dal nejen zlatou kapličku, ale jako „bonus“ i pozdrav. Jak zní?

Jsou nejlepšími kamarády a také jedni z nejobávanějších lupičů Divokého západu. Dvakrát za sebou se jim podaří vyloupit vlak převážející peníze Spojených pacifických železnic. Jenže tenhle husarský kousek jim přijde pěkně draho, po jejich zaprášených stopách už totiž vyráží skupina ostrých pistolníků… Anotace i název známého westernu odkazuje ke dvěma skutečným psancům, z nichž se staly legendy. Nás zajímá, pod jakým jménem je známý ten, který se narodil 13. dubna 1866. Pokřtili ho Robert LeRoy Parker.

Aby ukázal, že rychlost pádu nesouvisí s hmotností, házel prý koule z nakloněné věže v Pise. Také zkoušel měřit rychlost světla pomocí luceren na kopcích a načrtl, jak by šlo sestrojit automatický sběrač rajčat nebo hřeben, který by zároveň sloužil jako příbor. Mimo jiné vylepšil dalekohled, takže si všiml skvrn na Slunci a kráterů na Měsíci. A jmenuje se po něm evropský satelitní navigační systém.

Má knírek pod nosem – a není to Hitler. Má buřinku – a není to pan Tau. Má švihlou chůzi – a není od Monty Pythonů. Ano, jistě, Charlie Chaplin, jeden z největších komiků. Do postavy, která ho proslavila, se převtělil v mnoha filmech, vypiloval ji ale snímkem, který má onu roli i v názvu a v premiéře se promítal právě 11. dubna 1915. Jmenoval se Chaplin… a dál?

„Haló?“ ozval se možná Richard Hartmann onoho dne do telefonního aparátu. Kdyby byl Čech, řekl by zřejmě: „Hej, hej“ – jak se Češi v telefonním pravěku hlásili do sluchátka, jenže byl Němec. V Ledvicích na Teplicku koupil důl, z něhož nechal zavést vůbec první soukromou telefonní linku v českých zemích. Do provozu byla uvedena 10. dubna 1881. Tipnete si, s jakým místem důl spojovala? Třeba pomůže, že měřila dva kilometry.

Pocházel z Náchoda, ale dlouho působil v Japonsku. Budova, kterou postavil v Hirošimě, přestála zkázu vyvolanou svržením atomové bomby. Jako jediná v epicentru. Tušíte, jak se jmenuje stavitel a architekt narozený 9. dubna 1880?

„Kde zlato vzal bůh lásky, z které žíly, / na ty dva copy kadeřavých vlasů? /Kde v trní růže? Z kterých zeměpásů / ten křehký sníh, v nějž dech a tep se vlily?“ Autor těchto veršů byl 8. dubna 1341 korunován vavřínovým věncem jakožto „poeta laureatus“. Jeho jméno?

Může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Do ruky dětem nepatří. Víc poslouží, když jste na suchu. Umí zahřát. Co nového se na světě objevilo 7. dubna 1827? Jako nápověda (anebo naopak ne) může posloužit, že to, na co se ptáme, je spojeno se jménem John Walker.