Vteřina dějepisu strana 3 z 4

O upírech se mluvilo i před 26. květnem 1897, kdy vyšel román Dracula, ale po tomhle datu se jim spalo v rakvích jistě o dost neklidněji. Příběh irského spisovatele Brama Stokera – zejména díky pozdější filmové verzi Upír Nosferatu (který má, jen na okraj, zuby spíš jako učitelka ze Saxany než „klasický“ upíří chrup) a sporu o autorská práva – totiž bledým mužům s divnými chutěmi zásadně zvýšil popularitu.

Byla to asi velká podívaná a těžko se rozhodnout, kam dřív skočit. Při jubilejní zemské výstavě v roce 1891 v Praze lidi udivovala poprvé Křižíkova barevně nasvětlená fontána a na Petříně byla zpřístupněna česká Eiffelovka. Nad výstavištěm se vznášel balon Kysibelka, v němž se mohli odvážní vzduchoplavci vznést až 300 metrů nad zem. Stoupat výš už nedovolovalo lano, jímž byla atrakce přikurtována k pevné zemi. Své chvíle slávy se ale balon přece jen jednou dočkal. Doslova jednou – první nepřivázaný let byl totiž zároveň posledním, skončil pádem. Tipnete si, kam až se mu podařilo doletět?

.–– / …. / .– / – // Tak by se Morseovou abecedou zapsalo první slovo z vůbec prvního telegramu, který kdy byl na světě odeslán právě prostřednictvím elektrického dálkového telegrafu vymyšleného Samuelem Morsem. Odeslal ho 24. května 1844. Otázka se nabízí: Co v něm stálo?

Pro Maďary byl Móric, pro Poláky Maurycy, pro Francouze Maurice a pro Angličany Matthew. V rodném listě byl ovšem zapsán jako Matúš Móric Michal František Serafín August Benyowsky (dnes: Beňovský). Nikde na světě se tento dobrodruh rozhodně nenudil. Rok jeho narození není zcela jistý, jisté ale je, že zemřel 23. května 1786 daleko od rodného Vrbového na Slovensku. Zastřelili ho na ostrově v Indickém oceánu, kde byl zvolen králem – víte, který ostrov to byl? Napovíme, že je největší v Africe.

Tam když u té čisté studánky vykonána zápalná oběť, vstavil nejpřednější z lechů čepici někdy Přemyslovu Křesomyslovi na hlavu a všichni kolem radostně volali: „Křesomysl, hospodin náš! I on nás bude blahoslaviti.“ Všichni ho pozdravili, poklonili se mu a pak jej vyprovodili v hlučném průvodu na Vyšehrad. Těmito slovy líčí Alois Jirásek korunování pohanského Křesomysla českým knížetem.

18. května 1923 zapraskalo v éteru a krátké ohlášení a následný koncert započaly rozhlasové vysílání v Československu. Pod palcem ho měla společnost Radiojournal, na niž pak po druhé světové válce navázal Československý rozhlas (a následně Český rozhlas). Nás ale zajímá jiný den. Nijak zvlášť nápadným, ale přesto ne nepodstatným se stalo v historii tuzemského rádiového vysílání datum 21. května 1924. Tipnete si, co tehdy poprvé zaznělo?

Džíny, džínsy, rifle, texasky. Různé názvy pro jeden typ kalhot, který má ve skříni snad každý, nejen američtí zlatokopové, kteří si je oblíbili jako první. Patentovat si je nechali 20. května 1873 obchodníci Levi Strauss a jeho partner Jacob Davis. Věděli byste, proč se tomuto kousku oblečení říkalo zrovna „jeans“?

Jan Vodňanský a Petr Skoumal vytvořili populární kulturní fenomén s odkazem na Jaroslava Ježka a poetiku Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha, někdy byli přirovnáváni i k dvojici Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Zároveň byli ve svém poetickém humoru ojedinělí, balancovali na hraně recese a účelového nonsensu. Legendou zůstává jejich představení S úsměvem idiota. Víte, kdy zaznělo vůbec poprvé?

Slavný norský mořeplavec, etnograf a dobrodruh Thor Heyerdahl se celý život snažil potvrdit, že oceán nebyl pro staré civilizace nepřekonatelnou překážkou. Před padesáti lety, 17. května 1970, se vydal na expedici Ra-II, kterou chtěl dokázat, že starověcí středomořští mořeplavci mohli přeplout Atlantský oceán až do Ameriky. Víte ale, z jakého materiálu byla loď zkonstruována?

Národní divadlo si připomíná výročí položení základního kamene této kulturní instituce v roce 1868. Vedle takzvaného hlavního základního kamene se ale do Prahy svážely i další z nejrůznějších koutů českých zemí. Víte, kolik jich nakonec bylo?

Komedie o starém mládenci a malém klukovi, kteří si vůbec nerozumějí, ale nakonec k sobě najdou cestu, patří mezi nejznámější české filmy. Každý fanoušek ví, že hit režiséra Jana Svěráka posbíral řadu ocenění, a došel si dokonce pro Oscara za cizojazyčný film. Kdo si ale vzpomene, ve kterém slavném kině se snímek představil vůbec poprvé?

Dávno, dávno již tomu, co jsem posledně se dívala do té milé mírné tváře, co jsem zulíbala to bledé líce, plné vrásků, nahlížela do modrého oka, v němž se jevilo tolik dobroty a lásky; dávno tomu, co mne posledně žehnaly staré její ruce. Tak představila Božena Němcová 14. května 1855 poprvé čtenářům Babičku. Pod tímto označením ji také všichni znají (je to prostě „babička“), kdo byla ale skutečná babička?

Na českém nebi nebyl v posledních týdnech o moc větší provoz než v dobách tuzemského aviatického průkopníka Jana Kašpara. Památný den 13. května 1911 si splnil sen o dálkovém létání. Vzdušnou cestou zamířil se svým aeroplánem z Pardubic do Prahy, kde přistál „k údivu a zděšení pracujících tam žen“. Zhruba 121 kilometrů překonával ve výšce osmi set metrů. Jak dlouho myslíte, že jeho let trval?

Na den přesně před dvěma sty lety se 12. května do významné české malířské rodiny narodil další malíř – Josef Mánes. Bez něj by Staromětstký orloj, který vyzdobil alegorií všech dvanácti měsíců, ani ženský portrét nebyly, co jsou. Pozornost mezi jeho díly přitahuje opakovaně Josefina z roku 1855. I proto, že je jedním z prvních českých obrazů s jasně viditelnými erotickými signály (a překvapivě jimi nejsou odhalená ňadra). Pro Mánesa to byla důležitá malba, umělcův ateliér neopustila až do jeho smrti. Věděli byste, kdo ona česká Mona Lisa, jak se jí přezdívá, ve skutečnosti byla?

Čítá pouhých osmnáct stran a její přečtení nezabere více než tři čtvrtě hodiny (pokud tedy umíte čínsky). I to stačí, aby se stala literární památkou nesmírné hodnoty. Podle dostupných zdrojů je tento buddhistický text totiž nejstarší dochovanou tištěnou knihou světa, u níž je známo datum „vydání“. Vytištěna byla 11. května roku 868 a jmenuje se… ?

Pět let po skončení druhé světové války vystoupil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman s ambiciózním plánem, který by zamezil dalším ničivým sporům uvnitř Evropy. Takzvaný Schumanův plán měl trvale spojit dva největší evropské rivaly – Francii a Německo. Jaké suroviny měly obě země propojit?

Když lékárník John Pemberton začal 8. května 1886 prodávat svou zázračnou medicínu, netušil, že stojí u zrodu jednoho z nejoblíbenějších nápojů. Zákazníky se k jeho koupi snažil nalákat slibem, že jim pomůže od podrážděného žaludku, nervového vyčerpání i impotence. Historie které značky tehdy začala?

Sám doma není jen Kevin McCallister a moderátorky stejnojmenného pořadu České televize. Dávno před nimi si prázdný domov užívala i titulní hrdinka z představení slavného divadla Semafor. Pásmo písniček, které pro divadlo upravil Jiří Suchý, mělo premiéru 7. května 1960. Kdo v něm byl tedy sám doma?

Jednadvacet salv z děla 6. května 1889, na výročí Velké francouzské revoluce, zpřístupnilo veřejnosti brány Světové výstavy v Paříži a zároveň představilo její chloubu – Eiffelovu věž. V té době s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbu světa. Podobná sláva se přitom mohla odehrát už dříve a v jiném městě, kterému se ale „pastýřka mraků“, jak ji opěvoval básník Guillaume Apollinaire, zdála ošklivá. A my se ptáme: Kde dnes mohli mít jednu z nejnavštěvovanějších památek světa?

Jméno docela obyčejné Mary Dixonové Kiesové z Nové Anglie by nejspíš zmizelo v anonymitě dějin, kdyby ji nenapadlo podat si žádost o patent. Obdržela ho 5. května 1809 – jako první žena v Americe. Otázka je nabíledni: Čeho se týkal?

To, co je pro filmovou branži Oscar, jsou pro hudební svět Grammy. Cena v podobě gramofonku své držitele poprvé potěšila 4. května 1959. Oceňovány byly počiny za předcházející rok. Tušíte, kdo tehdy nahrál nejlepší album?

Indie je subkontinent, který má vlastní přírodní podmínky, dějiny i kulturu. Třetího května roku 1913 se tu odehrálo něco, díky čemuž vznikla jedna z nejrozmanitějších částí indické kultury – na západě mnohdy vysmívané, ale nesmírně úspěšné jak množstvím fanoušků, tak i finančními zisky. Věděli byste, o co šlo?

Útěky z vězení jsou nesmírně populární jak pro novináře, tak i pro filmaře – a ti nejslavnější vězni, jimž se něco takového podařilo, se stávají celebritami. To platí nejen ve světě, ale, jak víme od případu Jiřího Kajínka, také v Česku. Jen jediná věznice na světě se ale může pyšnit přídomkem „nepřekonatelná“. Věděli byste která?

Na prvního máje 1931 prezident Spojených států Herbert Hoover ve své pracovně v Bílém domě ve Washingtonu stiskl tlačítko a ve zhruba 330 kilometrů vzdáleném New Yorku se rozsvítila světla na dlouhou dobu nejvyššího mrakodrapu na světě – Empire State Building. Tušíte, kolik tenhle kolos vlastně měří? Napovíme, že by se dal sestavit z necelých sedmi petřínských rozhleden.