Poslední červnový den roku 1961 byl také poslední příležitostí pro nitrocelulózu „zahrát“ si ve filmu. Vysoce hořlavá látka se v kinematografii využívala od počátků pohyblivých obrázků pro výrobu filmového pásu. Jenže šance, že snímek pohoří ještě dřív než u diváků, byla velká. Proto se od nitrocelulózy ustupovalo, českoslovenští tvůrci jí mohli dopřát rozlučkových pět minut slávy právě v ono už zmíněné datum. To ale neznamená, že by si nešktla někde jinde. Kde myslíte, že ještě našla uplatnění?