Filmová upoutávka týdne: Neviditelný muž od Wellse inspiroval nový příběh s Elisabeth Mossovou

Jak by se asi zachoval člověk, který by dosáhl neviditelnosti? Tak jako v příběhu H. G. Wellse, který vyšel už v roce 1897, i v letošním snímku nazvaném Neviditelný se pro takového člověka stává nezvyklá schopnost nástrojem, který zneužívá. V případě aktuálního filmu vyvolává teror vůči své bývalé partnerce v podání Elisabeth Mossové. V kinech se dílo představí už v březnu.

Filmový Neviditelný, kterého napsal a režíroval Leigh Whannell (tvůrce vizionářského akčního thrilleru Upgrade), si z původní předlohy bere jenom motiv neviditelnosti. Ostatně příběh jako takový se už dočkal mnoha adaptací, včetně slavného hororu z roku 1933.

Cecilia se rozhodla vymanit ze vztahu s násilnickým partnerem a uteče. Brzy nato ovšem zjišťuje, že spáchal sebevraždu a odkázal jí svůj majetek. Když se ale začne naplňovat zlověstný vzkaz – „už mě nikdy neuvidíš a bude tě to bolet“ – neví, jestli začíná bláznit, nebo jestli její bývalý, který byl vědcem, stále není přítomen v její blízkosti. Jenže jak můžete bojovat s protivníkem, kterého nevidíte a který možná navíc existuje jen ve vaší hlavě?

„Nečekejte běžný horor s děsivým monstrem, lekačkami a občasnými dávkami humoru na odlehčení. Tohle je hodně temný příběh,“ přibližuje režisér. O tom, jak by mohl film působit, nasvědčuje i to, že vznikal v produkci společnosti Blumhouse, jež se v posledních letech vyprofilovala jako zdroj velmi originálních hororů typu Uteč a My.

Slavná tvář po boku té neviditelné

Neviditelný je pak případ díla, kde obsazení titulní role nevyžaduje „známou tvář“, jelikož většinu času není vidět. Tady postavu ztvárňuje britský herec Oliver Jackson-Cohen. Více pozornosti tak k sobě stáčí herečka Elisabeth Mossová. Ta si zatím vydobyla renomé hlavně v seriálovém prostředí. Objevila se například v Západním křídle či Invazi, první výraznější příležitost jí v televizi nabídli Šílenci z Manhattanu.

Zlomovým však pro Mossovou byl seriál Příběh služebnice, adaptace románu Margaret Atwoodové zasazeného do totalitní verze Spojených států, které potlačily především ženská práva. Televizní verze se už dočkala tří sérií, čtvrtá by mohla dorazit ještě letos, tvůrci tak už značně pokročili za hranice toho, co představila původní knížka.

Mossové pak její ztvárnění jedné z psychicky a fyzicky týraných služebnic vyneslo ocenění na Zlatých glóbech.

Elisabeth Mossová ve filmu Neviditelný
Zdroj: CinemArt

Svoje zkušenosti s takovou postavou mohla zúročit v Neviditelném. „Máte člověka, který není vidět, ale ona tvrdí, že tu je, že na ni útočí, týrá ji a manipuluje s ní, ale všichni kolem ní říkají, ať je v klidu, že se nic neděje. Ale ona opakuje, že ne, že je tady a že to dělá. Nikdo jí nevěří. Analogie je podle mě zcela jasná,“ popsala Mossová pro magazín Empire.

Co ještě stojí za pozornost z dalších filmů

K tématu odporu vůči zlu za druhé světové války se filmaři vrací i 75 let po skončení konfliktu. Další střípek má přinést snímek Resistance, který vychází ze skutečné události. Sleduje, jak Marcel Mangel, později slavný mim Marcel Marceau, pomáhal zachraňovat židovské děti. V hlavní roli Jesse Eisenberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...