Od litografie po největší jukebox na světě. Dolní Vítkovice vystavují minulost i budoucnost

Nahrávám video
Dolní oblast Vítkovice vystavuje svou minulost i budoucnost
Zdroj: ČT24

Totální nedůvěra, deprese, hrdí Ostraváci. Hesla z výstavy v Dolních Vítkovicích, která ve zkratce charakterizují cestu ke znovuzrození této národní kulturní památky. Loni industriální areál navštívily téměř dva miliony lidí.

Výstavu s podtitulem „Vzpomínka na současnost“ najdou zájemci v multifunkční aule Gong, někdejším historickém plynojemu. K vidění je tu i vůbec první model, který k jeho přestavbě vytvořil architekt Josef Pleskot.

Stavby opravdové i „na papíře“

Svoji maketu má ostatně už téměř každá zdejší důležitá stavba. Včetně nejstarší dochované budovy ve Vítkovicích – Rothschildova empírového zámku. V roce 1847 ho nechal postavit tehdejší majitel vítkovických železáren, baron Salomon Mayer von Rothschild.

Pohled na někdejší podobu průmyslových závodů nabízí na výstavě dobová litografie. „Uvidíte originální rytinu pana Knipla z roku 1855, seděl na balkoně zámku a kreslil fabriku,“ dodává k nejstaršímu exponátu Jan Světlík, který je vlastníkem podniku Vítkovice Holding a zároveň kurátorem.

Kniplova litografie vítkovických železáren z roku 1855
Zdroj: ČT24

Krajinu s továrnou střídá pohled na Vítkovice třicátých let minulého století, zachycený už na černobílé fotografii. „Zobrazuje plynojem už plný plynu, vysoké pece, koksovny, jak je tam živo,“ popisuje. 

Trojrozměrný model pak připomíná podobu dolní oblasti těsně před tím, než se začalo s její revitalizací. Vítkovice byly tehdy přeplněné stavbami. „Spoustou černých staveb, které se tu postavily za socialismu,“ upřesnil Světlík. Vedle dalších modelů toho, co se proměnilo či postavilo, si lze prohlédnout i plány, které nakonec zůstaly jen na papíře. Třeba projekt pro přemístění Ostravské univerzity.

Budoucnost? Muzea a jukebox

Nejmladším exponátem je rozsáhlá maketa, která představuje budoucnost celého území. Už na jaře otevře v industriálním areálu svou pobočku Národní zemědělské muzeum, připravuje se projekt Museum+ a do pěti let by mohla vzniknout velká tržnice.

Výstava Dolní Vítkovice – vzpomínka na současnost
Zdroj: Dolní Vítkovice

„A z vodojemu uděláme, doufám, největší jukebox na světě,“ přeje si Světlík. Zmíněnou atrakci by měl vytvořit umělec Krištof Kintera. 

Minulost i budoucnost industriální památky představuje výstava do 8. února.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 7 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...