Tetování, kariéra, bydlení a nástrahy života. Manželské etudy přebírá generace 21. století

V České televizi startuje pokračování úspěšné dokumentární série s názvem Manželské etudy: Nová generace. Režie se ujala dcera Heleny Třeštíkové Hana, která časosběrnou metodou odkrývá podobu partnerského soužití v 21. století. Série přibližuje podoby vztahů mladých v dramaticky se měnící době. Pět párů monitorovala autorka po sedm let jejich manželství.

Časosběrnou metodu proslavila známá česká režisérka Helena Třeštíková. Původní Manželské etudy natáčela od roku 1980, kdy si náhodně vybrala několik párů a sledovala je od momentu svatby po následujících šest let. Cyklus byl poprvé odvysílán v televizi v roce 1987. Z této série, stejně jako z časosběrné metody, se stalo celoživotní zaměření Heleny Třeštíkové, a tak na přelomu století vznikly ještě Manželské etudy po 20 letech a nejnověji také Manželské etudy po 35 letech, mapující původní páry.

K zachycení autentického pohledu na sny a překážky v životech současné mladé generace metodu využívá i dcera Hana Třeštíková. „Časosběrná metoda, kterou jsem převzala z původní série, poodkryje při dnešním zrychleném stylu života mnohem víc, než by se mohlo zdát. Zdánlivě banální situace a zachycení všednodenního života se ve střižně proměňují v cennou výpověď doby o jedné generaci,“ vysvětluje režisérka.

Úskalí této metody natáčení nedokázala Hana Třeštíková na začátku úplně předvídat. „Díky bohu jsem neměla potuchy, jak náročné je časosběrné natáčení, protože jinak bych asi velmi zvažovala, zda do toho jít,“ říká dnes s lehkým úsměvem.

A že se nové etudy od těch původních obsahově významně odlišují, potvrzuje i Helena Třeštíková: „V osmdesátých letech se mladí brali kvůli ekonomickému tlaku, byla to šance na byt. Dnes to zkoušejí nanečisto, jsou váhavější a volí soužití na hromádce. A potkávají se nyní s dost odlišnými, avšak často fatálními problémy.“

Helena a Hana Třeštíkovy
Zdroj: ČT24

První příběh Mirky a Kuby uvede ČT2 ve středu 27. listopadu ve 20 hodin. Se shrnujícím popiskem „láska z technoparty“ zachytila tvůrkyně vývoj událostí od svatby přes narození syna a stěhování za město až po krize a konflikty, které půjde jen obtížně překonat. Sedm let života mladých manželů v mnohém odráží řadu současných otázek rodičovské zodpovědnosti, dominantní role ve vztahu či nestálosti.

Život přináší různá překvapení

V dalších dílech ukážou etudy příběh „klasického pražského páru“ Ireny a Petra, kteří se rozhodnou posunout svatbou vztah na další úroveň, či Alenu a Bernarda, kteří spolu zkusili chodit, pak i bydlet a rozhodli se vzít.

Hana Třeštíková sledovala i učitelku Petru a zaměstnance Památkového úřadu Viktora. Oba jsou z Brna, brali se ale na Staroměstské radnici v Praze a společně bydlí na Vysočině. Oba touží po druhém dítěti a přiznávají, že pro bezproblémové početí se asi poznali příliš pozdě.

Posledním, pátým párem je majitel firmy Lukáš a marketingová manažerka Zuzana. V době, kdy s nimi štáb začal točit, se jednalo o pár, který představoval zástupce takzvaně „zlaté“ mládeže. Život jim nicméně přinesl různá překvapení a úskalí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 33 mminutami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...