Tak mnoho, tak málo. Vladimír Birgus ve svých fotografiích svědčí o „divné době“

Výstava fotografa a pedagoga Vladimíra Birguse „Tak mnoho, tak málo“ v Domě U Černé Matky Boží se obrazově vrací do 70. a 80. let. A napříč zeměmi tehdejšího východního bloku zachycuje existenci ve stísněných podmínkách „divné doby“.

Šeď, prázdnota a cesty bez cíle jsou tématem celého výstavního souboru a fungují jako memento své doby. Autor v době normalizace zachycuje bez krášlení jednotlivých scén reálným pohledem stav společnosti na mnoha místech Čech i Moravy a nezůstává jen v někdejší federaci. Do jeho hledáčku se dostala i Moskva, Riga, Tallin nebo polská Vratislav.

Při prohlížení jednotlivých fotografií může divák snadno získat dojem, že pro občany tehdejších socialistických republik byl vytvořen jakýsi návod, jak unifikovat vizáž a chování. Vyprázdněnost jednotlivých obrazů v sobě zanechává pachuť minulosti, jednotlivé postavy jako by se míjely v čase. Autor dobu neironizuje, jednotlivé postavy ve svém díle ani neponižuje.

Nevyčnívat, neupozorňovat na sebe, přečkat!

Fotografické práce Vladimíra Birguse ze 70. a 80. let jsou subjektivním dokumentem doby, který přináší univerzální poselství o rezignaci – a to v době, která se té naší začíná svou vyprázdněností rychle podobat.

Kurátor výstavy Jan Mlčoch říká, že „jemným a esteticky vytříbeným pohledem na hořkou normalizační realitu nám autorovy fotografie, vedle samotného dokumentaristického sdělení, i dnes připomínají, že bychom si měli vážit svobod získaných v listopadu 1989, možností rozhodovat o svém osudu.“

Sám fotograf s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze spolupracuje už od poloviny 80. let, kdy připravil přehlídku prací pražské FAMU. V následujících desetiletích byl spoluautorem mnoha výstavních a publikačních projektů muzea.

Přehlídka jeho rané tvorby je završením práce, která se v této podobě ještě nedočkala publikace. Řadu velkoformátových černobílých zvětšenin doplňuje projekce z autorova archivu. K výstavě rovněž vychází kniha „Tak mnoho, tak málo“ s texty sociologa Jiřího Siostrzonka, který s Birgusem dlouhodobě spolupracuje.

Uměleckoprůmyslové muzeum vyhradilo Birgusově expozici prostor v Domě U Černé Matky Boží, kde můžou návštěvníci zhlédnout výstavu od 9. října až do 9. února příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...