Ve středu Brna, na střeše budoucího Janáčkova kulturního centra, vyrostla v týdnu solární elektrárna. Napájí výstavu nových děl, jimiž se představují veřejnosti finalisté letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Významné výtvarné ocenění se uděluje výrazným umělcům nastupující generace – a ta aktuálně řeší klimatickou krizi.
Umělecká stopa ano, ekologická ne. Umělci ve finále Chalupeckého ceny šetří energií
Tradiční výstava nominovaných umělců se koná střídavě v Praze a Brně. Letošní ročník připadl na prostory Moravské galerie. Pětice finalistů v ní chtěla svou výstavní činností zanechat co nejmenší stopu. Nejen v samotné instalaci, ale i při její přípravě.
„Snažili jsme si během příprav uvědomovat, kdo, kam a jakým prostředkem jede, co se kam dováží, kupuje, jakým způsobem tiskneme věci. Zároveň jsme se dohodli, že v zimních měsících výstava nebude vytápěná,“ vyjmenovává kurátorka Karina Kottová.
Galerie nepodcenila ani recyklaci. K propagaci nové výstavy použila praporky, které poutaly už na předchozí projekt věnovaný Vladimíru Boudníkovi.
Fresky pro ombudsmanku i „lidový miliardář“ Babiš
Daní za udržitelnost je nevzhledná změť kabelů ve výstavních prostorách i horší světelné podmínky, za nichž si návštěvníci galerie díla prohlíží. Letos nahlédnou například do tvorby umělecké skupiny Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová.
Jejich zájmem je oživení středověké techniky fresky. V souvislosti s finále Chalupeckého ceny vytvořily nástěnné malby pro vybrané charitativní a neziskové organizace, mimo jiné kancelář ombudsmanky. V Brně je vystavily i s odměnou, kterou za ně dostaly, třeba sklenicemi medu.
Práce dalšího z finalistů, Andrease Gajdošíka, spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí. Na výstavě návštěvníkům předkládá duplikáty článků ze serverů Lidovky.cz a iDNES.cz. Ty jsou součástí mediální skupiny, jejímž vlastníkem je firma Agrofert, kterou někdejší majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), vložil kvůli zákonu do svěřenského fondu.
Gajdošík do textů vpašoval ke jménu současného premiéra různé přívlastky a čekal, jestli si jich lidé všimnou. „Překvapilo mě, že i vyloženě větší úpravy v titulku lidé jen tak přejdou bez povšimnutí, třeba zmínky o neagentu StB nebo lidovém miliardáři. Myslím, že chybí primární pochybnost o tom, kdo ten článek psal,“ podivuje se umělec.
Z politiky a také mytologie, geologie nebo vědy si prvky vypůjčuje i další letošní nominovaná umělkyně Marie Lukáčová, jež pracuje především s médiem videa a videoinstalací. Ve finále, a tím pádem na výstavě je svou tvorbou zastoupena i figurální malířka Pavla Malinová. Ve svých malbách pracuje s mužskými a ženskými archetypy. Laureátem třicátého ročníku se může stát také francouzský vizuální umělec Baptiste Charneux, který ale žije a pracuje v Praze. Umělecky se vyjadřuje prostřednictvím drobných i velkoformátových keramických objektů.
Bylo nás šest
Ze zahraničí pochází také šestá finalistka – původem izraelská umělkyně a aktivistka Alma Lily Raynerová. Ze zdravotních důvodů se ale podle oznámení organizátorů účastní až finále příštího ročníku.
Výstava a s ní i malá solární elektrárna zůstanou v Moravské galerii v provozu do 19. ledna 2020. Vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2019 vyhlásí porota ale už 6. prosince.
3 minuty
Finalisté Chalupeckého ceny chtějí zanechat uměleckou, ale ne ekologickou stopu
