Teď tu byl. Zemřel Jaroslav Weigel, jeden z Cimrmanů

Divadlo Járy Cimrmana opustil další dlouholetý člen. Ve věku 88 let zemřel výtvarník a herec Jaroslav Weigel. Příznivci cimrmanovského humoru ho znají jako otce Žílu ve hře Akt nebo děda Vševěda v netradiční pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Byl také autorem scénografie a většiny grafických prvků divadla. Vedle toho si zahrál i v několika filmech dvojice Smoljak a Svěrák.

  • Úsměvy Jaroslava Weigela (7. 9. od 15:45 na ČT1)
  • Všechnopárty (7. 9. od 16:20 na ČT1)
  • Vražda v salonním coupé (7. 9. od 22:55 na ČT1)

Grafik, malíř, scénograf a herec Jaroslav Weigel se narodil 2. ledna 1931 v Rychnově nad Kněžnou. Vystudoval pedagogickou fakultu se zaměřením na historii a výtvarnou výchovu u Cyrila Boudy a Zdeňka Sýkory. Následně se uchytil jako výtvarný redaktor v několika časopisech, například v Mladém světě,  kde mimo jiné jako scenárista komiksu Lips Tullian spolupracoval s Kájou Saudkem a kde se poznal s Ladislavem Smoljakem.

„Dělal jsem grafika a Smoljak zjistil, že když potřebuje program nebo pozvánku, je dobré se obrátit na mě. Že je to zaprvé zadarmo, zadruhé že to napíšu na papír, který sám zaplatím. Za to jsem měl místo v Malostranské besedě. Velmi špatné místo u dveří, kde do mě každý vrážel,“ vyprávěl v roce 2013 v pořadu Všechnopárty.

Do Divadla Járy Cimrmana oficiálně nastoupil v roce 1970, poté, co byl se začátkem normalizace vyhozen z původního místa. I zde uplatnil výtvarné nadání. Počínaje hrou Němý Bobeš byl autorem výpravy a kostýmů všech inscenací. Navrhl také (spolu s Járou Cimrmanem) první kulatou známku.

„Jeho scény byly zajímavé tím, jak se jim podařilo navodit atmosféru starého Rakouska-Uherska. Stejné byly doprovodné materiály. To, co vnímáme jako podstatu Divadla Járy Cimrmana, je do značné míry zásluha právě Jaroslava Weigela,“ upozorňuje divadelní recenzentka Radmila Hrdinová. 

„Zahraješ si Bierhanzla“

Nicméně také Jaroslava Weigela postavili na jeviště, přestože hereckou zkušenost ani vzdělání neměl žádné, ostatně jako mnozí „Cimrmanové“. Naskočil do hry Vražda v salonním coupé. „Zahraješ si Bierhanzla, to je malá role, sedíš u toho. Jenže jedno jsem nevěděl: že je u toho seminář, který má pět stránek. Vyšel jsem k pultíku a začal jsem číst, co věta, to přeřek, hrozné to bylo. Tak jsem tam začal,“ vzpomínal Weigel.

Byl pro naše divadlo několikerým požehnáním. Vtiskl tvář všem našim tiskovinám, byl to talentovaný herec a také výborný člověk. Taková klidná síla. Klid a moudro. Byl vzorem gentlemana.
Zdeněk Svěrák

Díky své vizáži dostával nejčastěji role „potentátů“. Byl také například plukovníkem Colonelem ve hře Cimrman v říši hudby, zapomnětlivým dědem Vševědem v Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém nebo roztržitým školním inspektorem ve Vyšetřování ztráty třídní knihy.

Weigel byl obsazován do spíše epizodních rolí také ve filmech. Vedle těch cimrmanovských, jako byl Rozpuštěný a vypuštěný  nebo Jára Cimrman ležící, spící, si zahrál třeba ve snímcích Marečku, podejte mi pero!, Vrchní, prchni! nebo Jáchyme, hoď ho do stroje!.

Cimrmanovské odcházení

Divadlo Járy Cimrmana se s odchodem Jaroslava Weigela musí rozloučit s dalším členem. V roce 2010 své blízké a kolegy opustil Ladislav Smoljak,  následovalo smutné loučení s Pavlem Vondruškou a Janem Kašparem;  loni skonal Bořivoj Penc a letos zemřel Václav Kotek. I jeho syn, herec a režisér Vojtěch Kotek, na Jaroslava Weigela vzpomíná: „Pro mě personifikoval Cimrmana, protože stál za celou výtvarnou složkou divadla, dělal kulisy i kostýmy, a i díky jeho tváři – takhle nějak jsem si ho vždycky představoval.“

Právě mladší generace, často synové původních členů, soubor Divadla Járy Cimrmana postupně obměňuje. K amatérským hercům se přidávají i profesionální, například Miroslav Táborský, záskok nabídl i Ondřej Vetchý.