Cimrmanolog Ladislav Smoljak odešel do českého nebe

"Jeho bavilo spoustu věcí. Byl hodně pracovitý, taky do poslední chvíle hrál, i když trpěl velkými bolestmi, naposledy 27. května České nebe. Když jsem ho byl před třemi dny navštívit v nemocnici, tak mě ujišťoval, že konec sezony by chtěl ještě dohrát. Pro divadlo je to obrovská ztráta," uvedl Zdeněk Svěrák.

Koncem šedesátých let Smoljak spolu se Svěrákem, Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným stál u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana. Prvními třemi cimrmanovskými inscenacemi byl Svěrákův Akt, Smoljakovo Vyšetřování ztráty třídní knihy a Šebánkova Domácí zabijačka.

Další hry, po odchodu Jiřího Šebánka ze souboru, byly společným dílem dvojice S + S. Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš nebo Dobytí severního pólu patří k cimrmanovské klasice. 

„Ovšem Smoljakova činnost se neomezovala jen na oblast cimrmanismu, byl autorem pozoruhodných her, které se dotýkaly české otázky z jiné strany,“ upozorňuje divadelní publicista Zdeněk Hořínek. Právě tyto hry uváděl Smoljak ve Studiu Láďa (původně Studio Jára), které založil v roce 1998. První hrou byla Hymna aneb Urfidlovačka.

Smoljak inklinoval k divadlu od mládí. Po gymnáziu ale neprošel přes přijímací zkoušky na divadelní režii na DAMU, a tak vystudoval matematiku a fyziku na pedagogické škole. Pět let se svému oboru aktivně věnoval, pak ale pedagogickou dráhu definitivně opustil. Od roku 1961 pracoval jako redaktor Mladého světa, kde se podílel na vzniku ankety Zlatý slavík, a nakladatelství Mladá fronta, později režíroval ve filmovém studiu Barrandov.

Jako herec se Smoljak poprvé objevil na filmovém plátně ve snímku Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Pro tuto komedii napsal spolu s Lipským a Svěrákem scénář. Hráli spolu i v dalším Lipského filmu podle jejich scénáře - Marečku, podejte mi pero!

Do filmu přenesl Smoljak i postavu zapomínaného, ale nezapomenutelného polyhistora v roce 1982 i na filmové plátno v komedii Jára Cimrman, ležící, spící. Další hra dvojice Smoljak-Svěrák se stala námětem snímku Rozpuštěný a vypuštěný. Z jejich autorské dílny pocházejí i komedie, které Smoljak režíroval, kupříkladu stále s úspěchem reprizovaný snímek Vrchní, prchni (1980).