Praha - Zemřel dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana Jan Kašpar. Bylo mu 60 let. V divadle pracoval od roku 1975 - nejprve jako kulisák, později se stal členem souboru. Kašpara si lidé mohou pamatovat například jako náčelníka Karla Němce ze hry Dobytí severního pólu nebo praotce Čecha ze zatím poslední cimrmanovské hry České nebe. Od roku 1988 se po pádu ze stromu pohyboval na vozíku. Spolu se Zdeňkem Svěrákem se podílel na vzniku svazu paraplegiků a centra Paraple. Jako vzpomínku na Jana Kašpara zařazuje ČT do programu Dvojky dnes ve 21:30 záznam inscenace České nebe.
Zemřel Jan Kašpar, cimrmanovský herec na vozíku
„Ano, je to pravda, Jan Kašpar už není mezi námi,“ řekl TN.cz Svěrák. „O jeho smrti jsme se dozvěděli po 20:00, právě když jsme dohráli Posla z Liptákova. Skonal ve spánku,“ doplnil.
Jan Kašpar se narodil v roce 1952 v Praze. Vyučil se v ČKD provozním zámečníkem a hned po škole začínal jako kulisák v Městských divadlech pražských. 1973–1975 byl na vojně. V listopadu 1975 hrál v tajně konaném představení Žebrácké opery Václava Havla, kvůli tomu pak musel z Městských divadel pražských odejít. Jak říká: „Dal jsem výpověď a oni ji rádi přijali.“
Od října 1975 byl kulisákem v divadle Járy Cimrmana. O deset let později ho autoři obsadili do role náčelníka ve hře Dobytí Severního pólu. Poté si v tomto divadle od své kulisácké profese odskakoval do jedné role za druhou (Záskok – Principál, Vražda v salonním coupé – Bierhanzel, Posel z Liptákova – otec, Hlavsa, Dlouhý, Široký a Krátkozraký – král, Děd Vševěd, Afrika – náčelník Líná Huba, České nebe – praotec Čech).
Zahrál si také v několika filmech. Diváci si ho mohou pamatovat jako řidiče nakladače z filmu Vesničko má, středisková (1985), Melichara z Nejisté sezony (1987) či jako penzistu z Vratných lahví (2007).
Zdeněk Svěrák o Janu Kašparovi: „Byl to skutečně talentovaný herec a divadlo miloval, jak zákulisí, tak jeviště. Bude nám hrozně chybět, pro mě byl vzorem tím, jak se má člověk vyrovnávat s nepřízní osudu. Byl to podle mě hrdina.“
Divadelní scenárista a režisér Andrej Krob o Janu Kašparovi: Byl výborný kamarád, pracovitý a spolehlivý. Všechno ho bavilo rozebírat, na rozdíl od jiných to dokázal pak dát i zpátky dohromady. Mělo by se připomenout i to, že Honza se aktivně účastnil disidentských akcí. Sice Chartu 77 nepodepsal, ale byl v úzkém kontaktu s Václavem Havlem a Olgou Havlovou."
V posledních dvaceti letech mu ale byly psány role na tělo, jak sám říkal – role sedací. V roce 1988 totiž při prořezávání stromu na chatě v jižních Čechách spadl ze stromu a od té doby byl na vozíku.
Jan Kašpar se s tímto životním traumatem vyrovnal obdivuhodným způsobem. Dokázal se rychle vrátit do obou svých profesí – divadelního technika i herce. Nejvíc mu v tom pomohli právě kolegové z divadla Járy Cimrmana a hlavně Zdeněk Svěrák.
Oba pak stáli u zrodu Centra Paraple, organizace pomáhající ochrnutým lidem po poškození míchy, vrátit se do aktivního života. „Co se týče Paraplete, tak nikdy moc nevystupoval do popředí, ale o to byl důležitější,“ říká Alena Kábrtová, ředitelka Centra Paraple.
GALERIE
videogallery_000230972