Cimrmanolog Vondruška zemřel - diváci mu tleskali naposled

Praha - Ve věku 85 let zemřel v sobotu 5. února v motolské nemocnici v Praze muzikant a herec Pavel Vondruška, dlouholetý člen Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Podlehl následkům zranění, která utrpěl v prosinci, když coby průvodce zahraničních turistů po budově Stavovského divadla spadl nešťastnou náhodou do orchestřiště. Jedním z posledních, kdo s ním ještě stihl promluvit, byl jeho dlouholetý kamarád a kolega cimrmanolog Zdeněk Svěrák, který Vondruškovi také věnoval vzpomínku po nedělním představení: „Požádal jsem diváky, aby mu věnovali poslední potlesk a ten potlesk byl opravdu dlouhý.“

Foyer žižkovské scény je pietně vyzdoben Vondruškovou fotografií s květinami a soupisem jeho rolí. Vondruška se naposled v souboru populárních cimrmanologů objevil začátkem loňského roku. V neděli mělo divadlo shodou okolností v repertoáru inscenaci Cimrman v říši hudby, v níž tento herec účinkoval.

Vondruška - dirigent i korepetitor

Pavel Vondruška se narodil 15. listopadu 1925. Po válce nastoupil na konzervatoř a později na Hudební fakultu Akademie múzických umění. Chtěl se stát dirigentem, ke konci studií byl korepetitorem v Národním divadle. Dirigenta dělal v Moravské filharmonii v Olomouci, v opeře Státního divadla Ostrava a v Hudebním divadle Karlín.

Vondruška - herec divadelní a filmový

V Národním divadle v Praze působil jako dirigent činoherního orchestru a herec menších rolí od roku 1977 až do loňského roku. Na jevišti Nové scény se naposledy objevil loni 30. listopadu v jediném uvedení scénického čtení hry Davida Harea nazvané Jednoduše a na cokoli s podtitulem Dramatikův pokus o pochopení finanční krize.

V Divadle Járy Cimrmana hrál od roku 1969 celé čtyři desítky let. Právě díky tomuto souboru se prosadil ve filmu a televizi a nakonec se objevil v téměř sedmi desítkách rolí. Hrál například v Menzelových Postřižinách, Slavnostech sněženek a jeho snímku Obsluhoval jsem anglického krále, v Troškově trilogii Slunce, seno…, v komediích Marečku, podejte mi pero!, Rozpuštěný a vypuštěný či ve Svěrákově Vratných lahvích a v Koljovi.

Vondruška - znalec jazyků

Pavel Vondruška žil sám. Málokdo věděl, že hovořil mnoha jazyky. Vedle francouzštiny, španělštiny a angličtiny ovládal ruštinu, němčinu, srbochorvatštinu, cizí mu nebyla latina ani esperanto. I proto zkoumal původy českých slov. Právě znalosti cizích jazyků se mu staly osudné, když občas prováděl zahraniční turisty. Poté, co ve Stavovském divadle koncem roku utrpěl po pádu z výšky vážná zranění, byl v nemocnici uveden do umělého spánku, z něhož se probral jen krátce.

Zdeněk Svěrák o Pavlu Vondruškovi

„Byl to člověk nesmírně činorodý, takže hrál nejen u nás, ale byl zároveň dirigentem orchestru činohry Národního divadla, a protože znal několik cizích jazyků, a to dobře, tak ve Stavovském divadle provázel cizince a udivoval je tím, že když jim vyprávěl o Mozartovi, tak sedl ke klavíru a taky jim toho Mozarta zahrál.“

Komunikoval i s některými přáteli, ale pak se jeho stav opět zhoršil. „Zastihl jsem ho v té době a byl jsem vlastně posledním, který s ním hovořil, když se nakrátko probral. Byl rád,“ řekl Zdeněk Svěrák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 7 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 23 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
včera v 17:17‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
včera v 16:10‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
včera v 11:39‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.