Novým Zélandem provede dokumentární seriál Kiwiland
Karolína Kočí spolu s režisérkou Markétou Nešlehovou procestovala Zéland autem, na lodi i pěšky, vyhýbala se turistickým lákadlům, hledala spíš divokou přírodu – a také různorodou kulturu, která se pojí s původními obyvateli, pozdějšími dobrodruhy z řad horníků a zlatokopů a nakonec i se současnými farmáři. Zajela nicméně i na místa filmového natáčení, včetně zřejmě nejslavnějšího snímku spojeného se Zélandem – Pána prstenů.
„Měli jsme fantastickou možnost potkat se s Frankem Tomasem Graplem, napůl Čechem a napůl Maorem. On sám říká, že je Maoravák, protože jeho otec pochází z Brna,“ představuje Kočí jednoho z průvodců, jenž dokumentaristům pomáhal v objevování odlehlé končiny na jižní polokouli.
Na zajímavá místa štáb navedl také světoběžník Josef Kořenský. Nový Zéland prozkoumával už před více než stoletím. „Spatřujeme v duchu ledovcové pláně a dómy, vnikáme do hlubokých fjordů, slyšíme hukot, čišení a var bouřlivých gejzírů,“ popisoval tehdy sugestivně tamní přírodu. Podle Kočí se země za sto let v mnoha ohledech příliš nezměnila.
Kořenský také kdysi do Prahy přivezl tradiční novozélandské pláště, jež jeho současník a místní umělec českého původu Gottfried Lindauer vyměnil s Maory za své obrazy. Právě portréty původního obyvatelstva se Lindauer proslavil. Tradiční plášť jako dar dostala i Karolína Kočí, aby prý kousek maorské kultury dovezla na druhý konec světa. Minulý týden ho předala do sbírek Národního muzea.