Agentem 007 bude černoška. Bond už dávno není splněný mužský sen, říká Kamil Fila

James Bond v podání Daniela Craiga sice v pětadvacáté bondovce chybět nebude, kódové označení 007 bude ale nově patřit ženě. V příštím filmu o agentovi Jejího Veličenstva připadne britské herečce Lashaně Lynchové. Podle názorů některých tak už i Bonda doběhla kampaň MeToo a multikulturalismus. Podle jiných byl Bond příliš sexistický a jeho chování k ženám nepřijatelné, změna je tedy potřebná. Nic převratného se neděje, domnívá se filmový kritik Kamil Fila, který o pozdvižení kolem nové Bond Woman hovořil s Danielou Písařovicovou v Událostech, komentářích.

Je dobře, nebo špatně, že bude agentem 007 žena?

Když vidíte titulek, že agentem 007 bude žena, je to taková polokachna. Neznamená to, že Jamesem Bondem bude žena. V pětadvacátém filmu Bond vystupuje ze služby Jejího Veličenstva a kódové označení 007 přechází na ženu. Bond ale bude mít pořád hlavní roli. Jaký bude rozsah role nové agentky, nevíme. Ale rozhodně nepůjde o hlavní postavu.

Takže byste řekl, že se nic převratného neděje?

Z toho, co víme, to vypadá, že půjde o standardní bondovku, kde se prostě objeví agentka, která dostane číslo 007. O moc víc by se dít nemělo. Jestli agentka případně dostane i svůj vlastní film, se pravděpodobně ukáže na základě úspěchu této bondovky. Craig odchází, je otázka, co se stane. Kdo v castingu, který probíhá už x let, dostane šanci být novým Bondem. Mluvilo se o tom, že by ho mohl  hrát nějaký černošský herec, třeba Idris Elba. Ale ten to asi nebude, protože castingem prošel už před nějakou dobou, takže je na roli Bonda starý.

Může být obsazení ženy jako agentky 007 snahou vyhovět kritikům, kteří tvrdí, že koncept bondovek je už zastaralý, příliš sexistický?

Zastaralý byl v podstatě už v době nástupu Pierce Brosnana v polovině devadesátých let. To si uvědomovala i producentka Barbara Broccoliová, která bondovky převzala po svém otci. Už tehdy Brosnanovi říkali, jestli Bond není šovinistický dinosaurus a neměli by ho vyměnit. Postupně se jeho šéfovou stala M, žena, a postupovalo to dál: jeho sekretářka Monneypenny do něj přestala být platonicky zamilovaná, je z ní černoška, jde do akce, není jen puťka, která sedí někde v kanceláři.

Zároveň Bond má ve filmu méně žen, je o něco romantičtější, chová se víc gentlemansky. Ten proces je pozvolný, trvá posledních dvacet let. Původního Bonda v padesátých letech napsal Ian Fleming jako reakci na konec druhé světové války. Británie je na kolenou, potřebujeme nějakou vzpruhu. Tak si vymyslíme dokonalého agenta, který je běloch, extrémně sexuálně výkonný, může každého zabít.

Izabella Scorupcoová a Pierce Brosnan v bondovce Zlaté oko (1995)
Zdroj: ČT

V šedesátých letech se bondovky dostaly k mírné sebeparodii a to se zase změnilo v době studené války, kdy byl Bondem Timothy Dalton. Nebral zabíjení neosobně a nebyl zdaleka takový sukničkář. Čili postava Bonda je v každé dekádě jiná.

Není žádný pravý James Bond, teoreticky by jím mohla být žena nebo černoch, mohl by to být kdokoliv. V zásadě jde o to, co je pro danou dobu únosné. V padesátých letech by tajný agent nemohl být černoch, protože ve vysoké společnosti, kde se pohyboval, by byl nápadný. Ale v dnešní době by to bylo asi jedno. 

Co říkáte na názory, že bondovky doběhla kampaň MeToo? Projevuje se v novém příběhu ženská emancipace?

Nějakým způsobem samozřejmě ano. Ale jak říkám, Bond už prostě dávno není splněný mužský sen. Zamilovává se a trpí. Například M pro něho není jen šéfová, ztělesňuje pro něho vlast a on ji bere jako matku. Dávno už není člověkem, který si jde za svým se vším všudy. 

O nové bondovce zatím informací není mnoho. Víme jen, že na začátku Bond vystupuje a předává kódové označení. A že padouchem bude Rami Malek, který dostal Oscara za Bohemian Rhapsody, a že se vrací Christoph Waltz jako Blofeld.

Bylo obsazení černošské herečky logickou volbou v současném multikulturním světě? Zmínil jste, že by pro vás nebylo překvapením, kdyby dalším agentem 007 byl černoch. Znamená to, že tímto směrem se posouvá i smýšlení producentů?

Blockbustery, jako Bond nebo třeba Hvězdné války, zajímají čím dál více diváků a mají čím dál globálnější trh. Producentům jde pochopitelně o to, aby ve filmu každý z publika dostal nějaké identifikační pole. To znamená, že musí najít postavy, které jsou jim aspoň trochu podobné. Nebudu se pořád koukat jen na bílého muže, chci vidět ještě někoho jiného. Takže ve chvíli, kdy by se to přepólovalo úplně, kdyby byla v bondovce jen černošská žena, tak to bude také problém. Všechny blockbustery se snaží mít ansámbl co nejpestřejší. Podle mě se nikdy nestane, že by se to převážilo úplně na druhou stranu.

Kdo je vlastně Lashana Lynchová? Zatím není příliš známá. 

V podstatě si jí lidé všimli až letos ve filmu Captain Marvel, kde hraje kamarádku hlavní hrdinky, americkou pilotku stíhačky. Lashana ale není Američanka, je Britka, pochází z Londýna, nejde tedy o žádnou amerikanizaci Jamese Bonda. 

Myslíte, že ji po bondovce čeká slibná kariéra? Je takový film pro herce záruka, že se dostane na výsluní?

Minimálně v případě Bond girls se tak nedělo. Většinou jsou dost bezejmenné, pokud neměly už jistou kariéru, jako třeba Eva Greenová. U Lashany Lynchové záleží, jak velká její role bude a jestli bude použita v nějakém dalším filmu. Ona fakt není Bond girl, je prostě jeden z aktérů, což by pro ni už něco mohlo znamenat. Osobně si myslím, že se objeví jen v jednom filmu. Vzhledem k tomu, že se musí obsadit nový Bond a že předávka proběhla už mezi tímto Bondem a touto agentkou, tak v dalším novém (bondovském) vesmíru už nebude. 

Film Bond 25 přijde do kin na jaře příštího roku. V souvislosti s černošskou agentkou 007 se o něm už teď hodně mluví, což je dobrá reklama. Myslíte si, že tenhle tah přiláká do kin hodně lidí? 

Zatím každá nová bondovka vydělala více než předchozí. U té poslední tvůrci předem říkají, že nám z toho spadne čelist. Zároveň ale mají lidé od tohoto filmu dostat, co od bondovky chtějí. 

Je to tedy zároveň skvělý marketingový tah? 

V zásadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...