K jako kláštery a Kryštof. Vzniká film o likvidaci mnichů v padesátých letech

Nahrávám video
Zdeněk Jiráský natáčí hraný film o komunistické akci proti církvím
Zdroj: ČT24

Historické drama z období uzavírání hranic po komunistickém převratu natáčí režisér Zdeněk Jiráský. Snímek s názvem Kryštof je inspirovaný jedním z nejtvrdších úderů proti církvi a zobrazuje likvidaci mnišské komunity v padesátých letech. Na filmu se podílí Česká televize, do kin by měl zamířit v březnu příštího roku.

Štáb se kvůli natáčení vydal například do Ratajů nad Sázavou. Zdejší bývalé kino se proměnilo v biograf padesátých let. Filmaři tu natáčeli razii, při níž jdou komunisté po každém, kdo chce uprchnout z totalitního Československa.

„Jednoho z hlavních hrdinů zatknou ozbrojené složky, protože jsou to kluci na útěku, a tady osud jednoho z nich končí,“ naznačil režisér Zdeněk Jiráský. Jako filmař na sebe upozornil sociálním dramatem Poupata, za nějž získal i Českého Lva, a historickou látku nedávno zpracoval také v televizním snímku Bůh s námi o třicetileté válce.

Kryštof, titulní postava nového příběhu, se chce stát mnichem. Do kláštera ho zavede nejen víra v Boha, ukrýt se chce i před politickými poměry. „Žije na samotě šumavského statku, který funguje jako improvizovaný klášter. Jejich soužití naruší tzv. Akce K, která komunitu rozpráší a mnichy odveze do internačních táborů,“ připomněl režisér. 

Akce K se odehrála v dubnu 1950. StB tehdy obsadila více než dvě stě klášterů a odvlekla přes dva tisíce řeholníků. Mnišskou komunitu téměř zlikvidovala.

„Vycházíme z historických faktů, ale historická událost je pro nás pozadí, důležitá je emoce, příběh toho kluka, který s ním spoluprožíváme,“ upřesnil Jiráský, do jaké míry se tvůrci drželi tehdejších událostí. 

Kryštof nakonec najde pomoc u ženy, kterou na útěku potká. I Johanin osud je tragický: její rodina odmítla kolektivizaci, otec spáchal sebevraždu a bratr skončil v dole. Kryštof a Johana mají poslední šanci projít přes ještě nezadrátovanou hranici.

Hlavního hrdinu Kryštofa ztvárnil Mikuláš Bukovjan, Johanu hraje Alexandra Borbély, slovenská herečka maďarsského původu, která předloni obdržela cenu pro nejlepší evropskou herečku za roli v dramatu O těle a duši.

Natáčení filmu Kryštof
Zdroj: Fulfilm

Snímek tvůrci věnují organizaci Post Bellum, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů dvacátého století. Téma ale podle nich není minulostí.

„Tento příběh by měl být blízký i mladé generaci. Protože všichni hlavní hrdinové jsou mladí lidé, kteří se rozhodují, jak budou žít. Což je vlastně úděl každého mladého člověka,“ domnívá se producent Marian Urban. „Podtitul zní: film o víře, naději a oběti, takže je o jiných hodnotách, než jsou v současnosti prosazované,“ dodává producentka Olga Raitoralová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 13 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...