K jako kláštery a Kryštof. Vzniká film o likvidaci mnichů v padesátých letech

Nahrávám video

Historické drama z období uzavírání hranic po komunistickém převratu natáčí režisér Zdeněk Jiráský. Snímek s názvem Kryštof je inspirovaný jedním z nejtvrdších úderů proti církvi a zobrazuje likvidaci mnišské komunity v padesátých letech. Na filmu se podílí Česká televize, do kin by měl zamířit v březnu příštího roku.

Štáb se kvůli natáčení vydal například do Ratajů nad Sázavou. Zdejší bývalé kino se proměnilo v biograf padesátých let. Filmaři tu natáčeli razii, při níž jdou komunisté po každém, kdo chce uprchnout z totalitního Československa.

„Jednoho z hlavních hrdinů zatknou ozbrojené složky, protože jsou to kluci na útěku, a tady osud jednoho z nich končí,“ naznačil režisér Zdeněk Jiráský. Jako filmař na sebe upozornil sociálním dramatem Poupata, za nějž získal i Českého Lva, a historickou látku nedávno zpracoval také v televizním snímku Bůh s námi o třicetileté válce.

Kryštof, titulní postava nového příběhu, se chce stát mnichem. Do kláštera ho zavede nejen víra v Boha, ukrýt se chce i před politickými poměry. „Žije na samotě šumavského statku, který funguje jako improvizovaný klášter. Jejich soužití naruší tzv. Akce K, která komunitu rozpráší a mnichy odveze do internačních táborů,“ připomněl režisér. 

Akce K se odehrála v dubnu 1950. StB tehdy obsadila více než dvě stě klášterů a odvlekla přes dva tisíce řeholníků. Mnišskou komunitu téměř zlikvidovala.

„Vycházíme z historických faktů, ale historická událost je pro nás pozadí, důležitá je emoce, příběh toho kluka, který s ním spoluprožíváme,“ upřesnil Jiráský, do jaké míry se tvůrci drželi tehdejších událostí. 

Kryštof nakonec najde pomoc u ženy, kterou na útěku potká. I Johanin osud je tragický: její rodina odmítla kolektivizaci, otec spáchal sebevraždu a bratr skončil v dole. Kryštof a Johana mají poslední šanci projít přes ještě nezadrátovanou hranici.

Hlavního hrdinu Kryštofa ztvárnil Mikuláš Bukovjan, Johanu hraje Alexandra Borbély, slovenská herečka maďarsského původu, která předloni obdržela cenu pro nejlepší evropskou herečku za roli v dramatu O těle a duši.

Natáčení filmu Kryštof
Zdroj: Fulfilm

Snímek tvůrci věnují organizaci Post Bellum, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů dvacátého století. Téma ale podle nich není minulostí.

„Tento příběh by měl být blízký i mladé generaci. Protože všichni hlavní hrdinové jsou mladí lidé, kteří se rozhodují, jak budou žít. Což je vlastně úděl každého mladého člověka,“ domnívá se producent Marian Urban. „Podtitul zní: film o víře, naději a oběti, takže je o jiných hodnotách, než jsou v současnosti prosazované,“ dodává producentka Olga Raitoralová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 18 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...