Čí je Má vlast? Festival Pražské jaro se o ni dělí s německým orchestrem i diváky ČT

Za akt česko-německého usmíření považuje ředitel Pražského jara Roman Bělor zahajovací koncert 74. ročníku tohoto mezinárodního hudebního festivalu. Tradiční Má vlast, tentokrát v provedení Bamberských symfoniků, zahájí program 12. května. Slavnostní koncert lze sledovat mimo jiné v přímém přenosu od 20:00 na ČT art. Pražské jaro zve do 4. června celkem na pět desítek koncertů.

Jakub Hrůša
Zdroj: Festival Pražské jaro 2019

Bamberští symfonici vznikli v roce 1946 z hráčů Pražské německé filharmonie, kteří byli po válce odsunuti z Československa. „Je úžasné, že tradice tohoto orchestru, který se tehdy podílel tak velkolepou měrou na slávě pražského kulturního života, se podařilo zachovat a přetavit do nového tělesa v Bamberku, patřícího dnes mezi nejlepší orchestry světa,“ domnívá se český dirigent Jakub Hrůša, který je od roku 2016 šéfdirigentem tohoto orchestru. Povede ho i při zahájení Pražského jara.

Zahájení Pražského jara v přímém přenosu odvysílá nejen ČT art, ale také kina v Havířově, Českých Budějovicích, Mostě, Hodoníně, Kroměříži a ve Valašských Kloboukách. Pražané si Mou vlast mohou poslechnout v parku Kampa, doprovodný program začíná už odpoledne.

Naopak na závěr festivalu se představí Toulouský národní orchestr. Program obou jejich vystoupení stojí na sólistech: na koncertě 3. června flétnista Emmanuel Pahud zahraje koncert Jacquese Iberta, 6. června pak houslista Renaud Capuçon vystoupí v houslovém koncertu Antonína Dvořáka.

O lístky je tradičně zájem

Zahajovací a závěrečný koncert jsou již vyprodané, stejně jako hostování španělského Orquestra de Cadaqués či koncert trojnásobné držitelky Grammy zpěvačky Cécile McLorinové Salvantové. Zájem posluchačů provází také jedno z nejočekávanějších vystoupení letošního ročníku: italského Orchestru Národní akademie Svaté Cecílie s šéfdirigentem sirem Antoniem Pappanem.

Českou hudbu mimo jiné zastupují premiéry tří děl soudobých skladatelů: orchestrálního díla Hypnos z pera Šimona Vosečka; skladba s názvem æther, v níž Jakub Rataj využívá i nezvyklý nástroj těremin; a Atlas mraků od Jany Vöröšové, jenž zazní v podání saxofonového kvarteta Bohemia.