Holocaust a mateřství. Trude Sojka po válce odešla do Ekvádoru, ale vypráví i český příběh

2 minuty
Události v kultuře: Výstava Trude Sojky v Terezíně
Zdroj: ČT24

Díla ekvádorské malířky českého původu Trude Sojky ztělesňují nekonečnou hrůzu a utrpení, ale také naději a touhu po míru. Nacisté v roce 1944 umělkyni s rodinou deportovali do koncentračního tábora. Její vzpomínky ve formě soch a obrazů nyní vystavuje Památník Terezín na výstavě nazvané Holocaust a mateřství.

Narodila se v roce 1909 v Berlíně do bohaté židovské rodiny. Později se přestěhovala s rodiči do Prahy a po studiu se provdala za slovenského Žida Dezidera Schwartze. Spolu se přestěhovali do Nitry, odkud byli v roce 1944 deportováni do koncentračního tábora.

Její muž zemřel krátce před osvobozením, po skončení války proto odešla za bratrem do Ekvádoru. Zpátky domů už se nikdy nevrátila. Za svou vlast přesto vždy považovala Československo. „Milovala svou zemi. Moje babička říkala, že více než Židovkou je Češkou,“ říká její vnučka Gabriela Steinitzová, která přijela výstavu do Terezína zahájit.

Holocaust neskončil osvobozením táborů

„Babička byla v několika koncentračních táborech, v Terezíně ale nikoliv. V Terezíně byla její matka, sestra, švagr a synovec, všichni byli zavražděni v Osvětimi,“ upozornila Steinitzová. V jednom z táborů Trude Sojka porodila dceru. Ta však tři týdny po narození zemřela. „Takový osud mělo mnoho žen, příběh mojí babičky je reprezentuje,“ říká vnučka. 

O bolestivých zážitcích z války umělkyně po válce nechtěla mluvit ani se svojí rodinou. Vyjadřovala je ale ve svých uměleckých dílech. Jednou z jejích soch je Mrtvý pták z roku 1954. „Ona sama se cítila po holocaustu mrtvá. Někdy se říká, že holocaust neskončil osvobozením táborů. Byl to proces, který trval mnohem déle,“ komentuje dílo Gabriela Steinitzová.

Vnučka umělkyně Gabriela Steinitzová
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Umělkyní chtěla být Trude Sojka od dětství. Ve třicátých letech proto studovala berlínskou Akademii výtvarných umění. Jejím oblíbeným materiálem se nakonec stal cement. „Začala s ním experimentovat. Je to velice tvrdý materiál, který hrozně rychle zasychá, a to se jí líbilo, protože mohla pracovat velmi spontánně,“ vysvětluje vnučka.

Dům míru jako odkaz

V březnu 2007 zemřela ve věku 97 let ve svém domě v metropoli Ekvádoru Quitu. Po její smrti ho dcera Anita přeměnila v muzeum. Kulturní středisko Trude Sojky bylo jako Památník holocaustu a útočiště míru otevřeno v březnu 2009. Funguje jako nezisková instituce, která propaguje mezikulturní společnost a mírové aktivity ve světě.

Památník Terezín se k dramatickému příběhu dostal přes velvyslance České republiky v Ekvádoru, který dům v Quitu navštívil. „Trvalo nám zhruba tři roky, než se podařilo výstavu výjimečné umělkyně přenést sem do Terezína,“ uvedl mluvčí památníku Tomáš Rieger. Zájemci si mohou výstavu prohlédnout až do 9. června.

Zatímco pro Trude Sojku české země představovaly minulost, její vnučka tady vidí svou budoucnost. Poprvé sem přijela v osmi letech. Nyní by se chtěla naučit řeč a získat české občanství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...