Něco za něco: Ceny divadelní kritiky za Shakespeara, Maryšu i Eleganci molekuly

Divadlem roku 2018 je pražské Divadlo pod Palmovkou, které zároveň loni uvedlo inscenaci roku: Shakespearovu komedii Něco za něco. Nejlepšího herce našly Ceny divadelní kritiky v Sašovi Rašilovi a herečku v Pavle Gajdošíkové. Nejlepší novou hru napsal Petr Zelenka, ocenění za hudbu patří Ivanu Acherovi a za scénografii Marku Cpinovi. S výjimkou ostravské Maryši si divadelní ceny pro sebe tentokrát zabraly pražské scény.

Divadlem roku se Divadlo pod Palmovkou stalo poprvé v historii výročního ocenění, za nímž stojí časopis Svět a divadlo. Udělovalo se od roku 1992 pod názvem Ceny Alfréda Radoka, na něž před pěti lety navázaly Ceny divadelní kritiky. V hodnocení loňského roku svými hlasy a názory přispělo osmdesát kritiků.

Z loni uvedených inscenací se největší přízni může těšit Něco za něco v Divadle pod Palmovkou. Nastudování poslední, třinácté komedie Williama Shakespeara se ujal polský režisér Jan Klata, pro nějž byla tato spolupráce českou režijní premiérou.

„Zaujal mě kontrast mezi tím, co je směšné, a tím, co je tragické a děsivé. Stačí se podívat na politiku v Evropě nebo ve Spojených státech, abychom pochopili, že tragika s komičností se míchá i dnes,“ uvedl k několik století staré hře o lidské morálce a zneužití moci.

Klata je známý osobitým pojímáním klasiky, nebojí se ani citací z popkultury, které využil i v komedii Něco za něco. „Nesnažím se snížit velkou literaturu, snažím se nastavovat zrcadlo skutečnosti, což je i myšlenka Shakespeara,“ vysvětlil. Pod Palmovku se polský režisér opět vrátil, na začátku letošního března tu v jeho režii měl premiéru Faust.

Goethovo dramatickou báseň o pokušení přidalo loni na repertoár také Národní divadlo v Praze. Jan Frič tu Fausta připravil v nové úpravě, tvůrce zajímalo, jakým svodům by byl Faust vystaven dnes. O duši titulního hrdiny (v podání Martina Pechláta) usiluje Saša Rašilov coby ďábelský pokušitel Mefisto. Přesvědčit se mu podařilo nejen Fausta, ale i české kritiky, kteří jeho herecký výkon označili za nejlepší v loňském roce.

Do „klasiky“ spadá i inscenace, v níž je možné vidět nejlepší ženský herecký výkon. Pavla Gajdošíková se jako Maryša v ostravském Divadle Petra Bezruče zmítá mezi vlastní volbou a společenským tlakem. „Přála bych si, aby byla co nejlidštější a co nejpodobnější normálním holkám v mém věku. Myslím, že zlatá klec stále funguje, ale některé holky si zlatou klec vyberou samy, ne kvůli rodičům, ale ze svého vlastního rozhodnutí,“ uvedla k roli herečka.

Drama bratří Mrštíků, které u Bezručů připravila režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, patří k nejuváděnějším českým hrám. Mezi nominovanými či oceněnými tituly se v Cenách divadelní kritiky objevila Maryša už několikrát, v nastudování brněnského HaDivadla i Husy na provázku, královéhradeckého Klicperova divadla a naposledy v minulém ročníku jako inscenace pražského Národního divadla.

Naopak na současné dramatiky upozorňuje kategorie nejlepší poprvé uvedená česká hra. Tou byla loni Elegance molekuly, kterou pro Dejvické divadlo v Praze napsal a režijně připravil Petr Zelenka. Vznikla k poctě vědce Antonína Holého, jehož objevy pomohly k léčbě AIDS i hepatitidy typu B. Do mužů s vizí a odvahou riskovat se na jevišti převtělili Martin Myšička, Ivan Trojan a Pavel Šimčík.

Za nejlepší scénografii kritici ocenili Marka Cpina, jehož jméno se v nominacích objevuje pravidelně. Tentokrát vytvořením maloměšťáckého salonu přeplněného dekorativním haraburdím přispěl k ironické kritice pokrytectví, jíž je hra Mýcení od Thomase Bernharda. Inscenace v režii Jana Mikuláška mimochodem před nedávnem obdržela Cenu Divadelních novin za nejlepší loňský tvůrčí počin v činohře.

Hudbu roku složil Ivan Acher, autor opery Sternenhoch, kterou na motivy románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha napsal pro pražské Národní divadlo. Operní kus v esperantu byl uveden v hudebním nastudování Petra Kofroně a režii Michala Dočekala.

„Po všech stránkách intenzivní umělecký dojem navozuje především skvělá muzika, kongeniálně vystihující ducha Klímovy prózy. Vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech,“ nešetřil chválou recenzent ČT24 Jakub Kožíšek.

V opeře Sternenhoch mimo jiné účinkuje Tereza Marečková, v níž Ceny divadelní kritiky objevily talent roku 2018. Čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka hraje také titulní roli v životopisném dramatu Vitka o skladatelce a dirigentce Vítězslavě Kaprálové v brněnské Huse na provázku. Nominována za ni byla i na titul nejlepší herečky.

Ceny divadelní kritiky také každoročně „mimo soutěž“ upozorňují na největší zážitek ze zahraničního divadla. Tím bylo podle kritiků berlínské nastudování dalšího Shakespearova dramatu – Richarda III. – na Pražském divadelním festivalu německého jazyka.

  • Inscenace:
    Sternenhoch (Národní divadlo Praha, libreto: Ivan Acher,  dirigent: Petr Kofroň, režie: Michal Dočekal)
    Mýcení (Divadlo Na zábradlí, režie: Jan Mikulášek)
    Něco za něco (Divadlo pod Palmovkou, režie: Jan Klata)
  • Ženský herecký výkon:
    Tereza Dočkalová (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
     Pavla Gajdošíková (Maryša, Divadlo Petra Bezruče)
    Tereza Marečková (Vitka, Divadlo Husa na provázku)
  • Mužský herecký výkon: 
    Štefan Margita (Billy Budd, Národní divadlo Praha)
    Saša Rašilov (Faust, Národní divadlo Praha)
    Jan Vlasák (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
  • Divadlo: 
    Divadlo Na zábradlí
    Divadlo pod Palmovkou
    Komorné scéna Aréna
  • Poprvé uvedená česká hra:
    Ivan Acher: Sternenhoch (Národní divadlo Praha)
    Tomáš Dianiška: Pusťte Donnu k maturitě (Divadlo pod Palmovkou)
    Ondřej Novotný: Teritorium (Divadlo X10)
    Kateřina Tučková: Vitka (Divadlo Husa na provázku)
    Petr Zelenka: Elegenace molekuly (Dejvické divadlo Praha)
  • Scénografie: 
    Marek Cpin (Mýcení, Divadlo Na zábradlí)
    J. Dörner, J. Kalivoda, V. Švejda, M. Dörnerová, Š. Janíček, M. Zika (Hlubiny, Wariot Ideal)
    Dragan Stojčevski (Faust, Národní divadlo Praha)
  • Hudba:
    Ivan Achar (Sternenhoch, Národní divadlo Praha)
    Aleš Březina (Élektra, Divadlo v Dlouhé)
    Martin Dohnal (Pustina, Divadelní spolek Jedl)
  • Talent: 
    Beáta Kaňková
    Tereza Marečková
    Zuzana Truplová
Nahrávám video

Thálie až na podzim

Předchozí rok v tuzemských divadlech pravidelně hodností i Ceny Thálie, které se na rozdíl od Cen divadelní kritiky zaměřuje pouze na jevištní výkony (v činohře, opeře, baletu a pantomimě a muzikálu a operetě).

Udělovány bývají také na jaře, v aktuálním, šestadvacátém ročníku se ale Herecká asociace rozhodla pro změnu: hodnotit chce ne kalendářní rok, ale divadelní sezonu. Nominace vyhlásí a ocenění předá proto až na podzim, tím pádem budou muset letos porotci výjimečně obsáhnout umělecké výkony za období roku a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 11 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 14 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled