Něco za něco: Ceny divadelní kritiky za Shakespeara, Maryšu i Eleganci molekuly

Divadlem roku 2018 je pražské Divadlo pod Palmovkou, které zároveň loni uvedlo inscenaci roku: Shakespearovu komedii Něco za něco. Nejlepšího herce našly Ceny divadelní kritiky v Sašovi Rašilovi a herečku v Pavle Gajdošíkové. Nejlepší novou hru napsal Petr Zelenka, ocenění za hudbu patří Ivanu Acherovi a za scénografii Marku Cpinovi. S výjimkou ostravské Maryši si divadelní ceny pro sebe tentokrát zabraly pražské scény.

Divadlem roku se Divadlo pod Palmovkou stalo poprvé v historii výročního ocenění, za nímž stojí časopis Svět a divadlo. Udělovalo se od roku 1992 pod názvem Ceny Alfréda Radoka, na něž před pěti lety navázaly Ceny divadelní kritiky. V hodnocení loňského roku svými hlasy a názory přispělo osmdesát kritiků.

Z loni uvedených inscenací se největší přízni může těšit Něco za něco v Divadle pod Palmovkou. Nastudování poslední, třinácté komedie Williama Shakespeara se ujal polský režisér Jan Klata, pro nějž byla tato spolupráce českou režijní premiérou.

„Zaujal mě kontrast mezi tím, co je směšné, a tím, co je tragické a děsivé. Stačí se podívat na politiku v Evropě nebo ve Spojených státech, abychom pochopili, že tragika s komičností se míchá i dnes,“ uvedl k několik století staré hře o lidské morálce a zneužití moci.

Klata je známý osobitým pojímáním klasiky, nebojí se ani citací z popkultury, které využil i v komedii Něco za něco. „Nesnažím se snížit velkou literaturu, snažím se nastavovat zrcadlo skutečnosti, což je i myšlenka Shakespeara,“ vysvětlil. Pod Palmovku se polský režisér opět vrátil, na začátku letošního března tu v jeho režii měl premiéru Faust.

Goethovo dramatickou báseň o pokušení přidalo loni na repertoár také Národní divadlo v Praze. Jan Frič tu Fausta připravil v nové úpravě, tvůrce zajímalo, jakým svodům by byl Faust vystaven dnes. O duši titulního hrdiny (v podání Martina Pechláta) usiluje Saša Rašilov coby ďábelský pokušitel Mefisto. Přesvědčit se mu podařilo nejen Fausta, ale i české kritiky, kteří jeho herecký výkon označili za nejlepší v loňském roce.

Do „klasiky“ spadá i inscenace, v níž je možné vidět nejlepší ženský herecký výkon. Pavla Gajdošíková se jako Maryša v ostravském Divadle Petra Bezruče zmítá mezi vlastní volbou a společenským tlakem. „Přála bych si, aby byla co nejlidštější a co nejpodobnější normálním holkám v mém věku. Myslím, že zlatá klec stále funguje, ale některé holky si zlatou klec vyberou samy, ne kvůli rodičům, ale ze svého vlastního rozhodnutí,“ uvedla k roli herečka.

Drama bratří Mrštíků, které u Bezručů připravila režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, patří k nejuváděnějším českým hrám. Mezi nominovanými či oceněnými tituly se v Cenách divadelní kritiky objevila Maryša už několikrát, v nastudování brněnského HaDivadla i Husy na provázku, královéhradeckého Klicperova divadla a naposledy v minulém ročníku jako inscenace pražského Národního divadla.

Naopak na současné dramatiky upozorňuje kategorie nejlepší poprvé uvedená česká hra. Tou byla loni Elegance molekuly, kterou pro Dejvické divadlo v Praze napsal a režijně připravil Petr Zelenka. Vznikla k poctě vědce Antonína Holého, jehož objevy pomohly k léčbě AIDS i hepatitidy typu B. Do mužů s vizí a odvahou riskovat se na jevišti převtělili Martin Myšička, Ivan Trojan a Pavel Šimčík.

Za nejlepší scénografii kritici ocenili Marka Cpina, jehož jméno se v nominacích objevuje pravidelně. Tentokrát vytvořením maloměšťáckého salonu přeplněného dekorativním haraburdím přispěl k ironické kritice pokrytectví, jíž je hra Mýcení od Thomase Bernharda. Inscenace v režii Jana Mikuláška mimochodem před nedávnem obdržela Cenu Divadelních novin za nejlepší loňský tvůrčí počin v činohře.

Hudbu roku složil Ivan Acher, autor opery Sternenhoch, kterou na motivy románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha napsal pro pražské Národní divadlo. Operní kus v esperantu byl uveden v hudebním nastudování Petra Kofroně a režii Michala Dočekala.

„Po všech stránkách intenzivní umělecký dojem navozuje především skvělá muzika, kongeniálně vystihující ducha Klímovy prózy. Vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech,“ nešetřil chválou recenzent ČT24 Jakub Kožíšek.

V opeře Sternenhoch mimo jiné účinkuje Tereza Marečková, v níž Ceny divadelní kritiky objevily talent roku 2018. Čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka hraje také titulní roli v životopisném dramatu Vitka o skladatelce a dirigentce Vítězslavě Kaprálové v brněnské Huse na provázku. Nominována za ni byla i na titul nejlepší herečky.

Ceny divadelní kritiky také každoročně „mimo soutěž“ upozorňují na největší zážitek ze zahraničního divadla. Tím bylo podle kritiků berlínské nastudování dalšího Shakespearova dramatu – Richarda III. – na Pražském divadelním festivalu německého jazyka.

  • Inscenace:
    Sternenhoch (Národní divadlo Praha, libreto: Ivan Acher,  dirigent: Petr Kofroň, režie: Michal Dočekal)
    Mýcení (Divadlo Na zábradlí, režie: Jan Mikulášek)
    Něco za něco (Divadlo pod Palmovkou, režie: Jan Klata)
  • Ženský herecký výkon:
    Tereza Dočkalová (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
     Pavla Gajdošíková (Maryša, Divadlo Petra Bezruče)
    Tereza Marečková (Vitka, Divadlo Husa na provázku)
  • Mužský herecký výkon: 
    Štefan Margita (Billy Budd, Národní divadlo Praha)
    Saša Rašilov (Faust, Národní divadlo Praha)
    Jan Vlasák (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
  • Divadlo: 
    Divadlo Na zábradlí
    Divadlo pod Palmovkou
    Komorné scéna Aréna
  • Poprvé uvedená česká hra:
    Ivan Acher: Sternenhoch (Národní divadlo Praha)
    Tomáš Dianiška: Pusťte Donnu k maturitě (Divadlo pod Palmovkou)
    Ondřej Novotný: Teritorium (Divadlo X10)
    Kateřina Tučková: Vitka (Divadlo Husa na provázku)
    Petr Zelenka: Elegenace molekuly (Dejvické divadlo Praha)
  • Scénografie: 
    Marek Cpin (Mýcení, Divadlo Na zábradlí)
    J. Dörner, J. Kalivoda, V. Švejda, M. Dörnerová, Š. Janíček, M. Zika (Hlubiny, Wariot Ideal)
    Dragan Stojčevski (Faust, Národní divadlo Praha)
  • Hudba:
    Ivan Achar (Sternenhoch, Národní divadlo Praha)
    Aleš Březina (Élektra, Divadlo v Dlouhé)
    Martin Dohnal (Pustina, Divadelní spolek Jedl)
  • Talent: 
    Beáta Kaňková
    Tereza Marečková
    Zuzana Truplová
Nahrávám video

Thálie až na podzim

Předchozí rok v tuzemských divadlech pravidelně hodností i Ceny Thálie, které se na rozdíl od Cen divadelní kritiky zaměřuje pouze na jevištní výkony (v činohře, opeře, baletu a pantomimě a muzikálu a operetě).

Udělovány bývají také na jaře, v aktuálním, šestadvacátém ročníku se ale Herecká asociace rozhodla pro změnu: hodnotit chce ne kalendářní rok, ale divadelní sezonu. Nominace vyhlásí a ocenění předá proto až na podzim, tím pádem budou muset letos porotci výjimečně obsáhnout umělecké výkony za období roku a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 13 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 18 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 22 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...