Vinnetou českého umění. Obecní dům vystavuje mamutí dílo malíře Zdeňka Buriana

Více než dvě stě děl malíře Zdeňka Buriana vystavuje pražský Obecní dům. Rozsáhlá výstava nazvaná Širým světem zavede návštěvníky do světa významného umělce, jehož kresby doprovázely knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara nebo Karla Maye. Expozice, která některá díla na veřejnosti prezentuje vůbec poprvé, potrvá do konce června.

„Výstava, kterou jsme připravovali rok, skýtá přes 200 originálů, které jsou rozděleny do 14 tematických celků. Výstava je výjimečná v tom, že to je velmi komplexní pohled do tvorby Zdeňka Buriana,“ upozornil její kurátor Jakub Sluka z Retro Gallery, která minulý rok pro Obecní dům připravila úspěšnou výstavu Kamila Lhotáka.

„Výstavu Kamila Lhotáka navštívilo 30 tisíc lidí a my předpokládáme, že toto číslo bude pokořeno, protože ilustrace Zdeňka Buriana jsou úžasné,“ řekl předseda představenstva Obecního domu Vlastimil Ježek.

Mistr dobrodružství

Výstava se jmenuje Širým světem podle časopisu, který vycházel ve třicátých letech a každý rok reprodukoval desítky originálů Zdeňka Buriana. Jednotlivé tematické celky expozice, které mapují jeho umělecký vývoj a velmi široký záběr, představují ilustrace k dobrodružným příběhům Jacka Londona, Julese Verna, Rudyarda Kiplinga, Roberta Louise Stevensona, Karla Maye nebo Arthura Ransoma.

Nahrávám video
Obecní dům představuje dílo malíře Zdeňka Buriana
Zdroj: ČT24

Další kapitoly lákají na kvašové malby k cestopisům Enriqua Stanka Vráze nebo ilustrace k vědecko-fantastickým titulům Ludvíka Součka a Vladimira Obručeva. Právě Obručevova Plutonie se nyní dočká nového vydání.

„Je to příběh ruských vědců, kteří se vydají do neznámých oblastí, kde objeví zemi odříznutou od zbytku světa a neznámou zvířenu,“ říká Ondřej Müller, programový ředitel nakladatelství Albatros, které na výstavě v Obecním domě spolupracovalo.

Pravěká imaginace

Expozice uvádí také jeho vědecké ilustrace, zejména rekonstrukce pravěkých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů nebo prvních lidí.

Burian tak významně přispěl k popularizaci této vědní disciplíny, i když některé jeho obrazy vědecky zastaraly ještě za jeho života. „Burian nedělal vědecké rekonstrukce, on dělal imaginativní obrazové rekonstrukce pravěku,“ říká k tomu kurátor Vladimír Prokop.

Výstava představuje také Burianovu volnou tvorbu. Ačkoliv jeho umění po několik generací oživuje fantazii čtenářů, kritika toto obrovské dílo, které čítá kolem 14 tisíc ilustrací a obrazů, dlouho nebrala vážně. Jeho dosud nejdražším vydraženým obrazem je Tygr ussurijský, který se roku 2017 prodal za 3,1 milionu korun včetně aukční přirážky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
před 7 mminutami

VideoDevadesátiny oslaví Svěrák díky přenosu nejen v divadle, ale i v kinech a rádiu

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.
před 13 mminutami

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 19 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 21 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 23 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
včera v 12:00

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
včera v 10:36

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026
Načítání...