Ve věku nedožitých pětasedmdesáti let zemřel herec Jiří Pecha. Divadelník, kterého proslavila mimo jiné hlavní role v revuální adaptaci Babičky Boženy Němcové, svůj profesní život spojil s divadlem Husa na provázku a spoluprací s Bolkem Polívkou.
Zemřel herec Jiří Pecha. Četník z Balady pro banditu, revírník z Poslední leče i náladová Babička
Jiří Pecha měl dlouhodobé zdravotní obtíže. Těžké nemoci podlehl v brněnské fakultní nemocnici. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku divadelník Břetislav Rychlík. Potvrdila ji také mluvčí Divadla Husa na provázku Alžběta Nagyová. Na budově divadla už visí černý prapor, stejně jako na rektorátu Janáčkovy akademie múzických umění.
Poslední rozloučení se bude konat v úterý ve 14:00 v obřadní síni v Jihlavské ulici v Brně. Město Třebíč, kde se Pecha narodil, umístí v pátek do přízemí radnice na Karlově náměstí kondolenční knihu.
Už ve čtvrtek večer mohou lidé zavzpomínat v divadelní hospodě v sídle Husy na provázku na Zelném trhu.
Právě v brněnském „Provázku“, kde působil od konce šedesátých let až do penze, se třebíčský rodák Pecha proslavil. Vytvořil úspěšnou hereckou dvojici s Boleslavem Polívkou, s nímž často vystupoval v jeho zábavné Manéži. Hráli spolu například v inscenaci Pezza versus Čorba.
Ztvárnil také množství výrazných filmových rolí, třeba ve snímcích Balada pro banditu, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Zapomenuté světlo, Poslední leč nebo v pohádce Lotrando a Zubejda.
- Česká televize k uctění památky herce Jiřího Pechy ve čtvrtek 28. února mimořádně uvede následující pořady:
- od 22:05 na ČT art Jiří Pecha, herec
Portrét výrazné osobnosti českého divadla a filmu (2005) - od 22:20 na ČT art Commedia dell arte
Jako Pantalone v legendárním divadelním představení (1980)
„Kromě lumpáren jsme dělali divadlo“
Jiří Pecha se narodil v Třebíči 12. listopadu 1944 do ochotnické rodiny. Vyučil se automechanikem a pod podmínkou, která nakonec zůstala nesplněná, totiž že si dodělá maturitu, byl přijat na divadelní fakultu JAMU v Brně. Právě tady se seznámil se svým pozdějším nejčastějším hereckým partnerem a souputníkem Bolkem Polívkou.
„Když Bolek začínal, mně zbýval rok do promoce, a tak jsme se znali hlavně z hospod. Kromě lumpáren jsme dělali společně divadlo. Ještě na škole totiž na popud našich profesorů vznikla Husa na provázku,“ vzpomínal Pecha před lety. Sám stál u samého zrodu kultovní brněnské scény.
Divadlo si vypůjčilo název knihy brněnského spisovatele Jiřího Mahena a v jejím duchu hledalo nová témata v původně nedramatických textech. Jádro souboru tvořil Pecha coby student herectví spolu s Jiřím Čapkou a také studenti režie Eva Tálská, Zdeněk Pospíšil a Peter Scherhaufer.
Pecivál Peca
Od Scherhaufera vzešla i Pechova letitá vzpomínka. „Byl jsem línej chodit hrát basket, jen jsem ležel na kolejích. A můj kamarád, režisér Petr Scherhaufer říká: Juro, ty jsi ale pecivál! Pecivál Peca,“ vzpomínal.
Spolu s Pechou se pak na prknech Provázku (který se kvůli Husákově normalizaci musel v názvu vzdát slova „Husa“) objevoval nejen Polívka, ale také Karel Heřmánek či Jiří Bartoška.
Samotný Pecha exceloval spolu s Polívkou v divadelní hře Poslední leč. Protagonisty díla, kde se dialogy prolínají s pantomimou, jsou starý revírník Hubert z románu Viléma Mrštíka Pohádka máje a doktor Burke z divadelní grotesky Ladislava Smočka Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho.
Sláva Starého Bělidla
Širokou pozornost si potom vysloužil netradiční rolí – hlavní rolí v komediální divadelní adaptaci Babičky Boženy Němcové. „Viděl jsem Pecu v Babičce, odvedl obrovský, nádherný výkon. Předvedl právě tu laskavost, kterou má v sobě obsaženou. Lidi ho znají jako drsného chlapíka, který každému všechno vysype rovnou do očí. A najednou vidí, kolik v sobě má laskavosti,“ řekl o něm kdysi Miroslav Donutil.
Když Pechovi v roce 1997 oznámili, že má hrát postavu babičky, myslel si prý, že se dramaturg Petr Oslzlý s režisérem Ivem Krobotem zbláznili. Inscenace se ale nakonec stala senzací.
„Pecha se v tomto prostě krásném oblečení stal svým způsobem ikonou přesahující hranice inscenace,“ uvedl Oslzlý k výkonům herce. Pecha se před lety také svěřil, že v roli mu hodně pomohlo, když začal uvažovat, jak by se asi v té nebo oné situaci zachovala jeho vlastní babička.
Právě v roli Babičky oslavil Pecha v roce 2014 své sedmdesáté narozeniny. I když počet repríz už tehdy přesahoval tři stovky, prozradil Pecha, že jako celoživotní trémista se večer znovu bude „třepat jako ratlík“. Na otázku, zda se cítí na dalších 300 repríz, ovšem tehdy reagoval trpkým smíchem. „To je odpověď,“ dodal lakonicky.
Komedie i drama
Pecha za roli babičky obdržel Cenu Alfréda Radoka za „mužský herecký výkon v ženské roli“. Jeho proslulost se však rozhodně nedá spojovat jen s komediálními úlohami. Díky širokému rejstříku zvládal sice nespočet klauniád, ale také titulní roli v Králi Learovi nebo part v absurdním dramatu Čekání na Godota. Z angažmá v Huse na provázku sice v roce 2006 odešel do penze, ale na jeviště se stále vracel.
Do televize a filmu pronikal Pecha postupně a objevoval se většinou ve vedlejších, ale zato výrazných rolích. První roli získal roku 1978 v „trampském muzikálu“ Balada pro banditu.
Dále hrál ve snímcích Poslední leč, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Zapomenuté světlo, Musíme si pomáhat nebo Pupendo. V obou dílech úspěšné pohádky Anděl Páně se představil jako svatý Mikuláš, v Lotrandovi a Zubejdě si zahrál starého Lotranda.
Mistr sympatické neotesanosti
„Přišel jsem nejen o Zilvara z chudobince, ale i o tátu, starého Lotranda, který mi předal to největší poučení: Hlavně, chlapče, nepracuj! Pro mě je ale především svatým Mikulášem z obou Andělů Páně. Věřím, že teď už chodí po tom pravém nebi a vidí, jak je to tam doopravdy. Byl to úžasný kumpán a parťák, snad u nebeské brány nevyfasuje nějakého matlu,“ vzpomíná režisér Jiří Strach, který hrál v seriálu Bylo nás pět i ve filmu Lotrando a Zubejda.
„Jirko, děkujeme za všechny krásné chvíle ve tvé přítomnosti. Budeš nám moc chybět,“ napsali na Facebook přátelé z Divadla Bolka Polívky.
„Patřilo by se napsat, že Provázek utichl. Je tomu ale přesně naopak. Od rána volají a píší lidé, pro které něco – a většinou mnoho – znamenal. Tak živo jako dnes už tu dlouho nebylo,“ stojí na webu Husy na provázku.
„Odešel skvělý herec, odešel můj kamarád, člověk, kterého jsem si nesmírně vážil. V poetice divadla Husa na provázku měl nezastupitelné místo,“ upozornil herecký kolega Miroslav Donutil.
„Jiří Pecha byl znamenitý divadelní i filmový herec s nezaměnitelným, originálním projevem, ve kterém bylo vždycky hodně lidovosti, zdravé komediálnosti nebo až sympatické neotesanosti. Pecha svým rolím jakoby instinktivně dával velkou dávku vnitřní pravdy a intelektuálně nepřetížené srozumitelnosti, díky čemuž byl pro publikum po právu neodolatelný,“ uzavírá divadelní kritik Lubomír Mareček.