A přece se točí. Krumlovské hlediště smí podle ministrovy komise v barokní zahradě zůstat

Otáčivé hlediště zůstane v zahradě českokrumlovského zámku. Doporučila to komise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).  Točna v barokní zahradě léta vadila památkářům, podle nichž by její další existence v původním místě mohla ohrozit setrvání zápisu Českého Krumlova v seznamu UNESCO. O rozhodnutí bude Staněk informovat zástupce UNESCO příští týden v Paříži. Starosta Českého Krumlova a šéf Jihočeského divadla uvedli, že jsou rozhodnutím ministra překvapeni.

Komise složená ze zástupců státu, měst České Budějovice a Český Krumlov, Jihočeského divadla i památkářů ve středu přijala návrh ministra kultury Staňka a doporučila, aby hlediště zůstalo umístěno v barokní zahradě. Komise také doporučila, aby Národní památkový ústav prodloužil nájem pozemků a prostor tak, aby hlediště mohlo fungovat do roku 2025.

Spor o setrvání či přesunutí točny se řeší léta. Ještě před půlrokem Staňkův předchůdce Ilja Šmíd (za ANO) uvažoval o variantě, že by se otáčivé hlediště přesunulo ze zámecké zahrady do areálu bývalého zahradnictví. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že by točna měla zůstat v zahradě.

„Jsem velmi rád, že jsme se s komisí shodli v pohledu na další budoucnosti unikátního otáčivého hlediště. V tomto duchu nyní bude zadána soutěž architektonického řešení včetně zázemí pro diváky. Věřím, že už bude konec všem dohadům a spekulacím,“ řekl ve středu ministr Staněk. Soutěž, kterou vypíše město České Budějovice, bude hledat i novou podobu točny.

Starostu Krumlova i šéfa divadla rozhodnutí překvapilo

Náměstek hejtmanky Pavel Hroch (Jihočeši 2012) ve středu uvedl, že kraj i město České Budějovice potvrdily postoj, že má být hlediště zachováno tam, kde je. Z pracovní skupiny podle něj vyplynulo, že město se hlásí k dalšímu pokračování a po jednání pana ministra v Paříži by mělo zahájit přípravné práce k architektonické soutěži o budoucí podobě hlediště.

Ve hře ale do poslední chvíle bylo i zmíněné odsunutí hlediště do areálu bývalého zahradnictví. S tím počítal třeba starosta Českého Krumlova Dalibor Carda (SNK-Město pro všechny). „Jsem trošku překvapen rozhodnutím pana ministra, protože předposlední jednání bylo o prodloužení části zahrady,“ řekl. „Zastavili jsme změnu územního plánu, začali jsme řešit prodloužení zahrady … Teď jsme připraveni reagovat na požadavek komise, když pan ministr vyřídí v Paříži, že tohle, tohle i tohle je v pořádku,“ uvedl.

„Je to politické rozhodnutí, které nechávám bez komentáře,“ řekl ve středu ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek. Loni několikrát zopakoval, že dává přednost  variantě, kdy by se hlediště přesunulo do takzvaného divadelního traktu v bývalém zahradnictví; vyřešil by se tím podle něj roky trvající spor památkářů a divadla.

Hlediště loni oslavilo 60 let

Hlediště bylo uvedeno do provozu v červnu 1958 představením hry Ztracená tvář. Tehdy se na něj vešlo pouze šedesát diváků a k pohybu jeviště byla zapotřebí lidská síla. V roce 1960 se ale kapacita zvedla na 550 míst a otáčení nově zajišťovaly elektromotory.

Teď má točna ještě vyšší kapacitu: po rekonstrukci z let 1989 až 1993 se do hlediště může usadit najednou 644 lidí. Celkem prošly otáčivým hledištěm do loňského roku přes dva miliony diváků, kteří zhlédli na 3500 představení.

Otáčivé hlediště od jeho vzniku provozuje Jihočeské divadlo, které zřizují České Budějovice.

Zámek Český Krumlov je od počátku 90. let i se svými barokními zahradami zapsaný na seznam UNESCO. Od doby zápisu má ale UNESCO výhrady k točně, která v noci poskytuje divákům jedinečné divadelní zážitky; ve dne, kdy je rozměrná stavba vidět, však v zahradě podle památkářů či některých architektů příliš zasahuje do její historické podoby.

Často zaznívá, že UNESCO hrozí při neodstranění točny vyškrtnutím Krumlova ze seznamu světového dědictví. Jeho stanoviska mají však především charakter doporučení.